Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Co sa vykládá u sušárni


Alena Šuráňová, č. 2/2012, str. 22
Dvě stě let stará sušírna ovoce v ukázkovém sadu v Hostětíně každý podzim krásně voní.
Dvě stě let stará sušírna ovoce v ukázkovém sadu v Hostětíně každý podzim krásně voní. Foto archiv Ekologického institutu Veronica

Byli jste někdy v Centru Veronica Hostětín? Tak jste určitě procházeli sadem, který těsně přiléhá k pasivnímu domu. Na podzim tam voní křížaly z 200 let staré sušírny. A není náhoda, že se sušírna zachovala zrovna zde. Sad byl ještě před několika desítkami let plný starých stromů, byla tu jablka zvaná kožuchy, citronové zimní, Parkerovo, ale i třešně a obsypané švestky domácí. Ještě dnes hned u sušírny roste panenské české. Úplně vidím místní, jak si při přebírání ovoce z dlouhé chvíle povídají každodenní příběhy. Něco z těch dob v sadu zbylo…

I dnes se tu scházejí celé rodiny nebo skupiny osob, které si mají co říct. Sad začne ožívat vždycky na jaře, kdy jej začnou navštěvovat velcí i malí, zvířata i lidé. Děti sem jezdí za poznáním i dobrodružstvím, spousta z nich si právě tady poprvé s rodiči vyzkoušela, jaké je to spát v teepee nebo přímo pod hvězdami. Poprvé zde také viděli krtonožku, blešivce či raka.

Sad je výbornou živou učebnicí i pro dospěláky - prošly jím už stovky ovocnářů, aby se tu naučili o své sady starat. Taky pro ně byly v zadní části sadu nedávno vysázeny staré odrůdy - například hrušně oharkula, solanka, praskula, jabloně, slívy, jeřáby oskeruše. Každá z těchto odrůd vznikala po staletí v podmínkách Bílých Karpat a díky znovuvysazování do našich zahrad snad přežijí i doby další.

A když v sadu není zrovna žádná skupinka osob, slouží svým obyvatelům. V sadu se líbí sýkorkám, čmelákům, vosičkám, netopýrům, škvorům, ježkům, ale i ještěrkám či hadům - těm všem jsme tu připravili ubytování první kategorie. Pokud vás zajímá, jak takové obydlí vypadá, přijeďte se podívat.

Nejvíce živo je ale v sadu přece jen na podzim, většinou poslední víkend v září. Nejprve ho zaplní desítky dobrovolníků, kteří jej pokosí, pohrabou a uklidí, aby byl na Jablečnou slavnost připraven pro rodiče s dětmi, kteří si zde naplno užívají bohatého programu. Ještě dva měsíce si o tom pak místní povídají u sušení ovoce…

Alena Šuráňová
ředitelka Centra Veronica Hostětín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu