Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Čtení o krajině, lidech a také o strašácích


Antonín Buček, č. 4/2010, str. 26

Klvač, P. (ed.): Člověk, krajina, krajinný ráz. Masarykova univerzita, Brno 2009, 91 s.

Editor Pavel Klvač shromáždil soubor statí, jejichž sympatickým společným rysem je hledání a nalézání humanitních přístupů k multidisciplinární problematice vztahu člověka a krajiny. V letošním roce, kdy si připomínáme 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině členskými státy Rady Evropy (Florencie, 20. října 2000), přináší tento sličný sborník mnoho podnětů k zamyšlení.

Úvodní příspěvek K. Stibrala a M. Stelly Opravdu máme rádi savanu? aneb Biopsychologická východiska vnímání krajiny je velmi zdařilým pojednáním o biopsychologickém významu savan, uvádějícím na pravou míru řadu nepodložených tvrzení často tradovaných mezi přírodovědci.

V. Zuska ve své stati Krajinný ráz a „lidová“ estetika velmi kriticky rozebírá (z hlediska „nelidové“ estetiky zřejmě oprávněně) estetická východiska přístupů J. Löwa, I. Míchala a P. Skleničky k hodnocení krajinného rázu. Závěrem konstatuje, že: „moderní estetika … zahrnuje do pole svých zkoumání … v rostoucí míře i krajinu, přírodu, životní prostředí, ekologii, a to v řadě průniků přírodních a humanitních věd“. Toto tvrzení ovšem nijak nedokládá.

Historické kořeny současného pojetí ochrany krajinného rázu, navazující na tradici ochrany domoviny, rozebírá D. Zajoncová v příspěvku Krajinný ráz a ochrana domoviny. Dokládá, jak se krajinný ráz formoval jako ústřední pojem ochrany kulturních památek a posléze ochrany přírody již od druhé poloviny 19. století.

Objevná je stať K. Stibrala Lesní estetika Heinricha von Salische a její čeští následovníci, ve které jsou zasvěceně shrnuty základní rysy Salischova pojetí lesní estetiky a představeny první práce o problematice estetiky lesa u nás (F. T. Bratránek, J. Durdík, J. Konšel, Š. Korpeľ). Velmi oceňuji poznámku o nevhodném estetickém působení tabulí naučných stezek v přírodě: „Příroda, krajina, na kterou se dívám skrze tabuli (nebo mám tuto v zorném poli) už připomíná spíše muzeum či botanickou zahradu.“ Pokud vím, jedná se o první takovou zmínku v české literatuře.

Pro současné diskuse o dalším osudu Šumavy je až překvapivě důležitý velmi zajímavý příspěvek M. Tomáška Tři cesty pralesem (s J. Štolbou, S. Čechem a K. Klostermannem), dokládající Klostermannův významný podíl na vytvoření obrazu Šumavy jako liduprázdné divočiny a vyúsťující v hold umění a jeho schopnosti měnit naše vidění světa.

V širokém evropském kontextu pojednává P. Klvač ve stati Může být bažina krásná? problematiku bažin jako míst „klatých“ a jejich sociální percepci na příkladu drnovické Žumpy. Příspěvek R. Lokoče a Z. Ulčáka Percepce krajinných prvků zemědělci - důležitý předpoklad tvorby a péče o krajinný ráz rozebírá vzorce chování a vztah zemědělců ke krajině. Významné je upozornění na různost postojů vlastníků a nájemců zemědělských pozemků.

P. Klvač, K. Hoření a R. Krylová ve stati Turismus a autenticita v českých vesnicích v rumunském Banátu dokládají, že percepce života banátských Čechů a krajiny této oblasti vypovídá více o návštěvnících než o realitě.

Soubor příspěvků uzavírá R. Šmíd (autor letošních obálek našeho časopisu) výtečně koncipovanou statí Strašák jako autentický prvek v krajině. Pro vědu o strašácích navrhuje název terriculologie a zasvěceně probírá magický i praktický význam a osud strašáků od antiky až do současnosti.

Po zdařilé publikaci Člověk a les z roku 2006 je tento sborník dalším úspěšným edičním počinem P. Klvače. Ve svém souhrnu dokumentují příspěvky tematický i oborový rozsah přístupu humanitních věd k problematice krajiny a krajinného rázu. Publikaci vřele doporučuji k přečtení, jednotlivé příspěvky zcela jistě vzbudí zájem a vyvolají diskusi, a to nejen v humanitních, ale i přírodovědných a technických oborech.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu