Vstup pro předplatitele: |
Na pně kolměji
slunce dopadá
Zvedá ke kamni kámen
Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů
Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami
Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst
Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat
Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu
(Jindřich Zogata)
Všímavá čtenářka Veroniky paní Matějíčková nám 21. června napsala o tom, jak ptáci vyvolávali rozepře v jejich zahrádkářské osadě. Sousedé se několikrát pohádali kvůli hromádkám hnijících meruněk. Píše: „Jedině já jsem lenošná pracovat a raději se koukám kukrem na ptáky. Tak jsem zjistila, že si datel do vhodných štěrbin stromu umisťuje polozralé meruňky, aby si z pecky vyklovl jádro. Při tom ozobává dužninu meruňky a ta padá na zem. A protože je jádro malé a datel vytrvalý, tak pod stromem vznikají poměrně velké hromádky.“ A dále píše: „Zřejmě se s tím musíme smířit, protože na špičku stromu plašítko neumístíte. Mě však pekelně naštvali, když mi dvakrát po sobě vyklovali díru do teploměru, přivázaného na severní straně stromu. Po prvním vyklování jsem koupila teploměr nový a i ten byl do dvou týdnů zase děravý. Na vršku teploměrů byla čepička z bílé umělé hmoty, čert ví, co jim to připomínalo. Ale ne, že bych je neměla ráda,“ končí svůj mail paní Matějíčková.
Svou pozorností zabránila nejen dalším sousedským sporům, ale upozornila i na neznámé chutě patrně některého ze druhů strakapoudů (s největší pravděpodobností se nejednalo o datly) stejně jako na jejich snahu vyluzovat teritoriální zvuky na pro ně zajímavé předměty, jako je např. okenní teploměr.
Mojmír Vlašín
ekologický poradce