Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Zajímavé chování strakapoudů


Mojmír Vlašín, č. 4/2010, str. 30

Všímavá čtenářka Veroniky paní Matějíčková nám 21. června napsala o tom, jak ptáci vyvolávali rozepře v jejich zahrádkářské osadě. Sousedé se několikrát pohádali kvůli hromádkám hnijících meruněk. Píše: „Jedině já jsem lenošná pracovat a raději se koukám kukrem na ptáky. Tak jsem zjistila, že si datel do vhodných štěrbin stromu umisťuje polozralé meruňky, aby si z pecky vyklovl jádro. Při tom ozobává dužninu meruňky a ta padá na zem. A protože je jádro malé a datel vytrvalý, tak pod stromem vznikají poměrně velké hromádky.“ A dále píše: „Zřejmě se s tím musíme smířit, protože na špičku stromu plašítko neumístíte. Mě však pekelně naštvali, když mi dvakrát po sobě vyklovali díru do teploměru, přivázaného na severní straně stromu. Po prvním vyklování jsem koupila teploměr nový a i ten byl do dvou týdnů zase děravý. Na vršku teploměrů byla čepička z bílé umělé hmoty, čert ví, co jim to připomínalo. Ale ne, že bych je neměla ráda,“ končí svůj mail paní Matějíčková.

Svou pozorností zabránila nejen dalším sousedským sporům, ale upozornila i na neznámé chutě patrně některého ze druhů strakapoudů (s největší pravděpodobností se nejednalo o datly) stejně jako na jejich snahu vyluzovat teritoriální zvuky na pro ně zajímavé předměty, jako je např. okenní teploměr.

Mojmír Vlašín
ekologický poradce

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu