Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Zahrada a sad


Dušan Šlosar, č. 2/2012, str. 22

Zahrada je slovo dávného původu, písemně zaznamenané už roku 1250. Ale ne u nás, nýbrž na tehdy slovanském baltském ostrově Rujana. Byl to ovšem název důležitého města Sagard, což je ještě praslovanské znění našeho slova, pojmenovávající město s hradbou (Za-hrad). Dánové, kteří ostrov dobyli, se slovanským pohanstvím skoncovali. Názvu Sagard pak už vlastně skoro nikdo nerozuměl. Poslední žena, která mluvila slovansky, tam zemřela roku 1404. Slovo pak označovalo už nikoli ohrazené město, ale ohrazené místo. Ohrazené proto, že tak bylo chráněno před nežádoucími zásahy zvenčí. Mohlo být také osázeno, obděláváno, využíváno. To už byla naše zahrada a na původní urbanistický význam slova jsme zapomněli.

Sad je slovo, které už svou formou upozorňuje na činnost sázení, veskrze lidskou. Od počátku jím byla označována místa s výsadbou ovocných stromů (latinsky pomarium), či jiných užitkových stromů: latinské olivetum je staročesky olivie, olivišče, olivový sad. Ovocným stromům se tehdy říkalo ščěp (dnes štěp) podle lidské zvelebovací činnosti štěpování.

Obě ta starobylá slova - zahradasad - jsou svědectvím o dávné kultivační činnosti našich prapředků.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu