VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Otázka, jak se vypořádat se sinicemi, vzrušuje jak přemýšlivé podnikatele, tak řadu volených funkcionářů. Bohužel je třeba říci, že spolehlivé, nebo dokonce laciné či hned a trvale působící prostředky omezující rozvoj sinic k dispozici zatím nejsou - a nejspíš ani nebudou. Pro přehradní nádrže to platí zvláště, protože jsou obvykle poměrně průtočné - voda se v nich rychle obměňuje a nový a nový fosfor je neustále přinášen přítokem. Proto i jinde nadějné postupy, jako je aplikace solí hliníku, ošetřování sedimentu či regulace rybí obsádky, nemívají bez razantního snížení přísunu fosforu naději na úspěch. To je i případ revitalizace vodní nádrže Brno.

Brněnská přehrada

Brněnská přehradní nádrž patří k vysoce průtočným, kde se voda vymění v létě v průměru za 21 dnů. V takových nádržích je kvalita vody diktována kvalitou vody přitékající. Důsledné řešení zdrojů fosforu v povodí nádrže je tak logicky tím nejdůležitějším krokem, bez něhož zlepšení kvality vody v nádrži nelze očekávat. Bohužel na tomto poli nebylo za celou dobu trvání projektu dosaženo potřebného pokroku, a to zřejmě i proto, že nově realizované čistírny odpadních vod nebyly vybaveny technologiemi účinně odstraňujícími fosfor. Proto jsou koncentrace fosforu ve Svratce v ústí do nádrže stále ještě minimálně dvojnásobné oproti hodnotám, kterých je nezbytné dosáhnout, aby bylo možné plánovat vhodná doplňující opatření zaměřená na nádrž samotnou. Divácky atraktivní letecké vápnění nelze chápat jako vážně míněný příspěvek k řešení problému.

Oproti optimistickému předpokladu tvůrců projektu došlo v ošetření povodí nádrže ke značnému skluzu, zatímco opatření pro omezení růstu sinic přímo v nádrži, byť byla formulována velmi povrchně, měla přijít na řadu už v loňském roce. Navíc není zatím k dispozici ani studie, která by dobře doložila zdroje a pohyb sloučenin fosforu v povodí. To je špatná zpráva, protože bez dlouhodobého a jasného koncepčního přístupu se s kvalitou vody v brněnské nádrži pohnout prostě nedá.

Co dál v roce 2010? Pokud nechceme zápas o kvalitu vody v brněnské nádrži vzdát, je nutné vtisknout projektu novou pevnou kostru. Ke svému dílu zodpovědnosti se musí bezpodmínečně přihlásit kraje, aby daly opatřením v povodí správný směr. Pokud totiž nebudou při řešení zdrojů znečištění v povodí nádrže uplatňovány dobře (na fosfor) cílené postupy, spotřebujeme sice finanční prostředky, ale ke zlepšení kvality vody se nepřiblížíme.

Na nádrži samotné je zatím nezbytné testovat postupy, které by v budoucnu (po vyřešení zdrojů fosforu) mohly být využity k dalšímu snížení přítomnosti sinic v nádrži. Jedná se především o dávkování síranu železitého do přítoku nádrže s cílem vyvázat fosfor z vody do sedimentů. Promíchání vodního sloupce zase naruší podmínky pro růst sinicových vodních květů, jimž se výborně daří v prohřáté povrchové vrstvě vody. Předpovědět úspěch uvedených opatření je obtížné, a proto bude rozhodování o dalších krocích velmi záležet na výsledcích, které budou letos získány podrobným monitoringem. Zlepšení kvality vody v nádrži Brno je kvůli její silné průtočnosti velmi obtížným úkolem, který nebude možné zvládnout bez přesného zacílení všech aktivit ani bez těsné spolupráce všech subjektů.

Revitalizace nádrže Orlík

Jiný projekt zlepšení kvality vody - v nádrži Orlík - trvá již dva roky a je zaměřen velmi široce. Jeho hlavním cílem je snížit výskyt sinic v nádrži tak, aby se celý region stal atraktivním místem pro rekreaci. Z pohledu kvality vody je zásadní, že se zatím nepočítá se žádnými zásahy na nádrži samotné, ale naopak jsou systematicky řešeny koncepční otázky, zejména látková bilance fosforu v celém zhruba 12 500 km² velkém povodí. Považuji za velmi důležité, že nositeli a hlavními tahouny projektu jsou Svazek obcí regionu Písecko a Jihočeský kraj, kteří mají na výsledcích projektu zásadní zájem a zároveň jsou schopni systematického přístupu ke zdrojům fosforu, zejména k jeho zachycování při čištění odpadních vod. Nelze se přitom vyhnout minimalizaci vstupu fosforu z rybníků, na něž jsou jižní Čechy obzvláště bohaté. Konzultačním orgánem je vědecká rada s odborníky z ekologie a limnologie.

Domnívám se, že průběh tohoto projektu nejen prověří možnosti koncepčního řešení celých povodí, ale vynutí si i otevření dosud spíše obcházených otázek, jako je optimalizace managementu produkčních rybníků či vliv plošných zdrojů fosforu na vodní prostředí.

RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., (1957) - hydrobiolog zabývající se údolními nádržemi a projekty zlepšení kvality vody, durasj(zavináč)seznam.cz