Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Voda kolem nás


Dušan Šlosar, č. 3/2010, str. 4

Naši pradávní předkové respektovali vodu tak, jak ji utvořila příroda: prameny, potoky, řeky, jezera, moře. Ale po čase přišli na to, že voda jim může pomoci tam, kde potřebují, a třeba k vesnickým mlýnům ji začali přivádět strouhami. Slovo strouha nebylo nejprve pojmenováním uměle vytvořeného přívodu vody ke mlýnu, ale přirozeného vedlejšího ramene řeky. Pro fungování umělé strouhy byly nutné jezy, což bylo ovšem původně proutěné zařízení na chytání ryb v proudu řeky. Rybníky byly vytvářeny pomocí hrází, to znamená o-hrad ze zemního materiálu. Naproti tomu „moderní“ přehrada je pojmenována podle toho, že tvoří překážku toku, že jej pře-hrazuje. Je to tedy název přehradní stěny, nikoli umělého jezera, které tak vzniklo. Důležité pro dávné hospodaření s vodou bylo také zařízení nesoucí starobylé jméno trativod, to je místo, kam se nepotřebná, také odpadní voda odváděla, kde se „tratila“.

Ty starobylé názvy mluví o dávné vodnatosti naší krajiny i o moudré zdrženlivosti našich předků, kteří se obešli bez názvů pro velké, okázalé zásahy do vody a jejího průběhu.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu