Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Voda kolem nás


Dušan Šlosar, č. 3/2010, str. 4

Naši pradávní předkové respektovali vodu tak, jak ji utvořila příroda: prameny, potoky, řeky, jezera, moře. Ale po čase přišli na to, že voda jim může pomoci tam, kde potřebují, a třeba k vesnickým mlýnům ji začali přivádět strouhami. Slovo strouha nebylo nejprve pojmenováním uměle vytvořeného přívodu vody ke mlýnu, ale přirozeného vedlejšího ramene řeky. Pro fungování umělé strouhy byly nutné jezy, což bylo ovšem původně proutěné zařízení na chytání ryb v proudu řeky. Rybníky byly vytvářeny pomocí hrází, to znamená o-hrad ze zemního materiálu. Naproti tomu „moderní“ přehrada je pojmenována podle toho, že tvoří překážku toku, že jej pře-hrazuje. Je to tedy název přehradní stěny, nikoli umělého jezera, které tak vzniklo. Důležité pro dávné hospodaření s vodou bylo také zařízení nesoucí starobylé jméno trativod, to je místo, kam se nepotřebná, také odpadní voda odváděla, kde se „tratila“.

Ty starobylé názvy mluví o dávné vodnatosti naší krajiny i o moudré zdrženlivosti našich předků, kteří se obešli bez názvů pro velké, okázalé zásahy do vody a jejího průběhu.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu