Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Zahradu prohlásil za vzornou


Pavel Klvač, č. 2/2012, str. 23

Když vykonal 18. května 1905 nový školní instruktor pan nadučitel Josef Horáček z Hrušek prohlídku školní zahrady v Drnovicích, prohlásil ji s potěšením za vzornou. Tutéž radost nad úpravou zahrady mohl projevit i při vizitaci začátkem června roku 1907. Ještě téhož měsíce pak obdržel za vedení zahrady pisatel školní kroniky a správce školy v jedné osobě - Tomáš Sochor - od zemského výboru prémii „50 Korun ve zlatě“. Tolik se dozvídáme z půvabných zápisů na stránkách Kroniky obecné školy v Drnovicích u Vyškova. A jak tehdy školní zahrada vlastně vypadala? Čemu všemu se zde žactvo mohlo přiučit? To už nám dnes žádný pamětník nepoví, a tak nezbývá než listovat v zažloutlém svazku dál.

Nová budova drnovické národní obecné školy byla dokončena v červenci roku 1893. Přilehlé pozemky začal řídící učitel Sochor s pomocí žáků předělávat na ovocnou zahradu. O charakteru pozemku si můžeme udělat představu z následujícího popisu: „Celý pozemek od silnice k budově urovnaný sloužiti má za zahradu školní i nadučitelovu. Prostředkem jejím upravena 2,5 m široká cesta. Z obou stran sousedních ohražena je zahrada vysokým plotem. Plocha její i se všemi čásťmi, jichž vzdělávati nelze (cesta, stoky, odkap a byty mladých učitelů) obnáší asi 14,5 aru. Při plotě levém (západ) stojí na místě bývalého sklepu nová studna 8 m hluboká s pumpou.“ Už jaro následujícího roku bylo využito „ku vzdělání a úpravě zahrady“. Správce dal na vlastní útraty půdu pohnojit a zrýt dělníky. Plochu podle jeho plánu terasovitě rozčlenili cestami. Jako základ ovocné školky zasadil Tomáš Sochor vlastníma rukama (!) 200 hrušňových a jabloňových pláňat, „které od hospodářského spolku vyškovského vyprosil“. Do semeniště vysázel také jádra a pecky. „Aby pak bylo vše, zakoupeny dvoje včely (2 včelstva).

Z pravidelných záznamů z dalších let víme, že zahrada byla opakovaně „povezena“ lepší hlínou. Při této úmorné práci s kolečky pomáhalo žactvo. „K ozdobě zahrady“ zasadil správce školy „růžové šípky“. Zápis z roku 1902 nás informuje, že žáci vysadili dalších 300 hrušňových pláněk. Nově bylo oštěpováno 110 pláňat. V některých letech byly štěpy rozdány mezi žáky, v jiných vysazovány darem „na prázdná místa osady“. Dle inventarizace dřevin v roce 1904 v zahradě rostlo 14 dospělých stromů, 340 štěpů ve štěpnici, 150 dosud nešlechtěných pláňat a 36 ovocných keřů. Na jaře roku 1906 došlo ke „zhoubě zahrad“ přemnožením bource kroužkového a bekyně zlatořité, jaké „nemá v Drnovicích pamětníka“. Žáci, motivovaní věcnými dary (péra a písanky) od Tomáše Sochora, sesbírali 46 000 „prsténků bource“ a 40 000 „kuklí bekyně“. Sběr se opakoval ještě další rok.

Je zřejmé, že výchovná práce ve školní zahradě dalece překračovala úzce pojatou školní výuku a její plody byly k užitku celé obci. Ať už to bylo vysazení pěti památných ořešáků na počest pěti desítek let panování císaře Františka Josefa na podzim roku 1896, vysazení jabloňových štěpů na návsi a v obecním sadě nebo zkrášlení vsi při příležitosti „stromečkové slavnosti“ s krojovaným průvodem, praporem a hudbou v roce 1902, vždy se jednalo o události zasahující celé Drnovice.

A jak je na tom drnovická školní zahrada dnes? Na jejím místě roste trávník se skupinkou borovic černých. Školní pozemky za budovou, na kterých jsem ještě i já za svého dětství v 80. letech 20. století odbýval hodiny pěstitelských prací, jsou také zatravněny a osazeny okrasnými keři. Vždyť pro med, jablka a hrušky je to do supermarketu autem tak blízko. Co by tomu asi řekl nebožtík nadučitel Tomáš Sochor?

Text není výstupem žádného výzkumného projektu. Autor ho s vděčností připisuje Tomáši Sochorovi a Aleši Máchalovi.

Pavel Klvač
sociolog, předseda občanského sdružení Drnka, Drnovice

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu