VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Začalo to docela nevinně na jaře 2006. Naše obec chystala územní plán a najednou nám do něj krajský úřad vnutil přehradu na říčce Libochovce u Tišnova. Kvůli ní měla být vyhlášena stavební uzávěra. Šlo o projekt, o kterém se šuškalo kdysi v sedmdesátých letech a který měli všichni za dávno mrtvý.

Spolu s několika přáteli jsme zorganizovali protestní petici a spustili internetové stránky www.stopprehrade.cz, aby se o problému mohli dozvědět i další občané. Zároveň jsme začali pátrat, proč projekt přehrady znovu ožil. Odhalili jsme, že se nejedná jen o naši lokalitu, ale že kdosi oprášil přes dvě stovky přehrad navržených během socialistické betonářské megalomanie a zakotvených v tzv. směrných vodohospodářských plánech. A co hůře, nešlo jen o oživení starých kostlivců, ale přehrady se měly stát součástí nově připravovaného plánu hlavních povodí. Chystalo ho ministerstvo zemědělství, aniž by na obci někdo něco tušil. Potuchy neměly ani úřady ve městě pověřeném výkonem státní správy. Návrh dokumentu byl sice k dispozici na internetových stránkách ministerstva a patrně na vyžádání na krajských úřadech, ale pod jeho byrokraticky znějícím názvem by nikdo nehledal dramatický obsah s tak závažnými důsledky. Podle zákona i návrhu plánu povodí by se v případě schválení stal závazným podkladem pro všechny územní plány, do nichž by se dvě stovky nových nádrží vnesly v podobě stavební uzávěry.

Namátkou jsme zjistili, že podobně jsou na tom starostové a občané v dalších lokalitách - nikdo jim nic neřekl, nikdo nic netuší. Začalo být jasné, že nejde jen o boj o jedno údolí, ale že je potřeba zaměřit se na příčinu, tedy chystané celostátní plány povodí. Zároveň to byla příležitost. Na pár hlasů z jedné vesnice nikdo nedá, ale pokud by se podařilo vyvolat širší odezvu, šance na prosazení změny se stane reálnou. Rozeslali jsme dopisy na dvě stě padesát obecních úřadů, které jsme si podle seznamu navržených lokalit vytipovali na mapě. Na internetových stránkách jsme zveřejnili oskenované vodohospodářské plány tak, aby každý zájemce mohl najít plánek „své“ přehrady a zjistit o ní základní technické informace.

Ministerstvo zemědělství, kterému to nařizoval zákon, po několika měsících příprav svolalo do Prahy veřejné projednávání plánu z hlediska dopadů na životní prostředí. Díky mobilizaci obecních úřadů i místních občanských spolků se nám podařilo na jednání dostat několik desítek lidí. Pozvali jsme sdělovací prostředky a přinesli s sebou několik transparentů, které vyjadřovaly náš nesouhlas. Ve spolupráci s nezávislými odborníky na hydrologii a ekologii jsme sestavili oficiální námitky. Své připomínky zaslalo několik desítek obcí a institucí, stejně jako více než stovka jednotlivých občanů. Úřady, které doufaly v hladký průběh schvalování, takový odpor zaskočil. Ministerstvo zemědělství následně uspořádalo veřejné setkání nad vypořádáním připomínek. Snad tak reagovalo na výtky nedostatečné transparentnosti a nulové informovanosti obcí, kterých se jeho návrhy dotýkaly. Bohužel ale postupovalo postaru. Navzdory slibům před setkáním nezveřejnilo žádné podklady a v reakci na desítky kritických názorů sestavilo jen stručnou jednostránkovou deklaraci, v níž bez věcných argumentů vyzdvihovalo nutnost nových přehrad.

Účastníci setkání - opět šlo o starosty a aktivní obyvatele - proto na místě sepsali další protest. Znovu jsme se obrátili na novináře a obeslali všech dvě stě poslanců, s některými jsme se sešli osobně stejně jako s poradci několika ministerstev před jednáním vlády. Nakonec se nám podařilo dosáhnout zásadního úspěchu. Vláda rozhodla, že seznam lokalit pro nové přehrady nebude součástí oficiálního Plánu hlavních povodí ČR. Ty jsou nyní po novele vodního zákona řešeny samostatně rozhodnutím vlády na základě společného návrhu ministerstev životního prostředí a zemědělství. Zbylo šedesát devět lokalit, tedy asi jen třetina z původně navrhovaných. Navíc se nyní počítá s měkčí variantou jejich územní ochrany. Místo úplné stavební uzávěry, která by znemožnila rozvoj obcí a normální život, se zde pouze zakazuje umístění staveb, které by ohrozily vhodnost pro akumulaci vod, například nadregionálních sítí, skládek nebo továren.

Jan Beránek (1970) - koordinátor iniciativy Stop přehradě, zakladatel Hnutí DUHA, od června 2007 pracuje v ústředí Greenpeace International v Amsterdamu, jan.beranek(zavináč)ecn.cz