Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

...waldorfskou školní zahradu smyslů


Dana Václavíková, č. 2/2012, str. 24-25
Rodiče věnovali školní zahradě tisíce hodin dobrovolné práce a za málo peněz dokázali řadu věcí – vytvořit společný prostor pro lidi i přírodu, otevřít myšlení lidí a proměnit zaběhané stereotypy.

W Alternativa

Po dlouhých peripetiích a vyjednáváních, trvajících deset let, se brněnským rodičům podařilo otevřít waldorfskou základní a mateřskou školu. Budova na Plovdivské ulici sice prošla o prázdninách 2009 akutními opravami, ty se ale vůbec nedotkly venkovních prostor. Jako učitelé a rodiče jsme se s tím nechtěli smířit, jelikož výuku v přírodě a na zahradě považujeme za pevnou součást vzdělávání dětí.

Občanskému sdružení rodičů při waldorfské škole v Brně W Alternativa se podařilo od Nadace Partnerství získat grantový projekt Biopotraviny do waldorfské školy Brno. Cílem bylo zajistit dětem zdravější, chutnější a nutričně bohatší výživu a přitom jim i školním kuchařům vysvětlit, co je to udržitelné zemědělství a biopotraviny. K tomu patřilo i založení zahrady - přírodní učebny.

V teplých měsících ji dnes využívají všechny ročníky základní školy. Písková část zahrady umožňuje například modelovat krajinu soutoku brněnských řek Svitavy a Svratky. Záhony si jednotlivé třídy rozdělily, starají se o své rostliny, pozorují, jak rostou, a sklízejí úrodu. V odpoledních hodinách se rodiče na zahradě potkávají, čekají na své děti v příjemném stínu borovic a mnohdy těžko dostávají své děti ze zahrady domů. Odpoledne na zahradě probíhají vzdělávací kroužky, takže zahrada smyslů je otevřena i dětem a veřejnosti z okolí.

Dětské přírodní hřiště

K zahradě smyslů patří také přírodní zahrada mateřské školy. Přebírali jsme ji ve zpustošeném stavu se zbytky rozbořených starých stolů, betonovými patníky po lavičkách a volnou plochou. Víc nic. První akcí, kterou jsme zorganizovali, byla exkurze do zahrad mateřských škol v rakouské Kremži. Chtěli jsme učitelkám z mateřské školy ukázat, jak může přírodní zahrada vypadat. Všechny zúčastněné velice nadchlo prostředí, ve kterém si děti mohou hrát, a inspirovalo k prvním nápadům na naší zahradě. Pro rodiče jsme následně připravili přednášku s promítáním fotografií možných řešení. Vysvětlila jsem, co se myslí pod pojmem „dětské hřiště jako přírodní zahrada“, jak lze ztvárnit prostředí pro předškolní děti tak, aby jim pomohlo zlepšovat motoriku, zkoumat, hledat, pozorovat a při tom si vlastně hrát. Přednáška měla velký ohlas a rodičům pomohla pochopit společný záměr.

Poté jsme se s učitelkami dohodli, že do plánování zapojíme samotné děti. Modelovaly běžné věci, které vidí v přírodě - jeskyně, potůčky, věže, šplhání do kopců, houpání na větvi, kameny pro stavbu, písek a vodu na tvorbu potoků, domečky, zahrádky. Troje velké desky nápadů dětí ze tří tříd jsme na schůzce předvedli rodičům. Pak už vznikal hrubý návrh zahrady, ze kterého jsme posléze vycházeli při projektování zahrady se všemi prvky a v osazovacím plánu nové zeleně. Schválilo ho jak ředitelství, tak rodiče.

Plaketa pomáhá

Pro zahradu smyslů jsme získali plaketu Přírodní zahrada. Jejím prostřednictvím dáváme viditelné znamení toho, že ji obděláváme trvale udržitelným způsobem - že na ní hospodaříme bez rašeliny, bez lehce rozpustných minerálních hnojiv a bez pesticidů. Tato tři hlavní kritéria musí splňovat každá přírodní zahrada. Z třiceti dalších kritérií musí být splněno aspoň deset, např. druhová rozmanitost v přírodním trávníku, ovocná zahrada, nebo živý plot z planých druhů keřů. My se letos chystáme do obou zahrad dostat vodu. Chceme dětem tento živel ukazovat co nejjednoduššími způsoby - pozorováním života v jezírku, sběrem dešťové vody a zaléváním zahrady.


 „Pozvěte své známé a kamarády, pokud nemůžete přijít, pošlete starší děti samotné - práci jim zadáme. Vezměte nářadí a rukavice a udělejme si na zahradě společně krásný den!“ K waldorfské pedagogice patří zájem rodičů a jejich přátel o dění ve škole a spoluúčast na veškerém jejím životě.

1

Plánování začalo v září 2009 s dětmi druhého stupně, které pod vedením lektora permakultury Čestmíra Holuši měly ve skupinkách vyjádřit, co by si na školní zahradě představovaly. Vše zapisovaly do tabulky přání, rozdělené na rostliny, zvířata a činnosti. Vzápětí se sešli rodiče a učitelé a po obhlídce pozemku se seznámili s přáními a plány dětí. I oni ve skupinách přemýšleli o školním pozemku, až společně utvořili návrh školní zahrady.

2

Sešlo se nás asi 35 brigádníků, včetně dětí. Skvělý pracovní duch, nadšení a elán vládly sobotnímu dopoledni. Pro žáky 8. a 9. třídy, kteří si zvolili povinně volitelný předmět řemesla, to byla součást výuky. Rozvíjeli ekologické cítění, přirozenou cestou získali představu o ceně lidské práce a vyzkoušeli si vícegenerační týmovou spolupráci. A navíc: všichni jsme si to pořádně užili! Během zimních měsíců děti 8. a 9. třídy v hodinách dřevořezby vyráběly ptačí budky, krmítka pro ptáky a lavičky.

3

Na začátku června jsme se pustili do suchých zídek. Za laskavé pomoci firmy Zeď a štět a rodičů si děti ze 3. třídy v rámci epochového vyučování řemesel vyzkoušely práci kameníka. Hned v následujícím týdnu jsme zasadili bylinky a skalničky do okolí zídky, postupně vznikla bylinková spirála. Rostliny darovali rodiče ze svých zahrad. Slavnostní otevření zahrady proběhlo za nádherného slunečného dne. Školní jídelna a rodiče připravili piknik a ochutnávku biopotravin. Podařilo se také vyrobit a instalovat tři výukové panely ke vznikajícímu kompostu a novému jezírku.

4

Od následujícího roku jsme už stavěli. Hromada štěpky ze zahrady mateřské školy vytvořila u kompostu tzv. německou kopu, kterou jsme osadili semínky dýně Hokaido. Maminky se pustily společně s dětmi do úpravy okolí jezírka - dosypání kačírku, osazení kamenů. Podařilo se vysadit vodní rostliny, záhon z růží a levandulí. Začali jsme budovat zvýšené záhony ve tvaru pětiúhelníků a postupně je vyplňovali částečně již rozloženou štěpkou a zeminou. Pomáhalo celkem 100 lidí, včetně dětí i batolat, a děti hned objevily první obyvatele jezírka.

5

Zimní období školního roku jsme věnovali návrhu výukového altánu a na jaře 2011 byl altán postaven. Okolí jsme oseli travní směsí Zelený chodníček od Planta naturalis. Jelikož nebyl kompost se zeminou náležitě proházen, zabloudily do budoucí loučky semínka dýní. Nechali jsme rostliny růst a na podzim děti z družiny dýně sklidily a použily na lucerny pro slavnost sv. Michaela.

6

Bylo třeba zasadit popínavé rostliny kolem nového plotu, připravit místo pro kopec s tunelem a odstranit z chodníku staré dlaždice, které použijeme na nové chodníčky. Tři tatínci přesunuli zahradní domek, do něhož děti ukládají venkovní hračky. Jeden tatínek vybagroval dopadové plochy pod houpačky a hrazdy i základy pro budoucí kamenný amfiteátr s ohništěm.


Ing. arch. Dana Václavíková (1967) vystudovala Fakultu architektury VUT v Brně, roční kurz permakultury, pracuje i jako grafička a koordinátorka projektů přírodních zahrad, www.prirodnizahrady.cz, dana(zavináč)prirodnizahrady.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu