VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vodní zdroj byl odjakživa jedním ze základních vybavení lidských sídel a nezřídka se lidé usazovali právě v místech, kde pramen vody byl nebo se tam alespoň předpokládal. V takových případech osídlenci kopali studny. S rostoucím počtem obyvatel a rozšiřováním sídliště se mnohdy časem ukázalo, že voda ze studny již nestačí krýt potřebu obyvatel, a tak se už ve vyspělejších starověkých kulturách přiváděla voda do tehdejších měst pomocí hliněných či dřevěných potrubí a akvaduktů. Pokud již tehdy voda tekla do jednotlivých obydlí, byly to asi jen paláce vládců. Než se voda dostala i obyčejným lidem, používali ve městech kašny, do nichž byla voda dodávána z veřejného vodovodu. Některé kašny byly ozdobeny sochami. Často to byla soška svatého Floriána, patrona hasičů, neboť kašny sloužily i jako nádrže pro hašení požárů. Veřejné kašny byly posléze nahrazeny vodovodními stojany, také se jim říkalo pumpy, i když se jimi voda v pravém slova smyslu nepumpovala, ale jen pouštěla. Starší lidé si jistě ještě pamatují, že vedle sebe stávaly stojany dva, jeden na pitnou a druhý na užitkovou vodu.

Dnes, kdy snad už všechny domy a byty mají vlastní vodovodní přípojku, neslouží kašny ani jiné městské zdroje vody svému původnímu účelu. V mnoha případech z ulic a náměstí zmizely, jinde jsou naopak pečlivě udržovány, obnovovány či dokonce nově zřizovány, a to tam, kde lidé pochopili, že voda tu není jen k bezprostřednímu užitku a spotřebě. Voda vizuálně, ale i fakticky osvěžuje atmosféru měst a často je použita i jako zdobný prvek. Monumentálně pojaté fontány patří k dominantám mnoha měst - fontána di Trevi v Římě či pražská Křižíkova fontána. Ve stínu jejich popularity často zůstávají drobné fontánky, které zpříjemňují městská zákoutí, u nichž lze dokonce lépe naslouchat blahodárnému zvuku dopadající vody, vnímat třpyt a duhu kapek, nastavit dlaně k ochlazení. I mezi nimi nezřídka najdeme umělecké skvosty.

Zmíním se o jedné jejich skromné, leč nápadité sestřičce. Právě ona by mohla být zhmotněním myšlenky, že vodu potřebují všichni. Její nejhornější číška slouží k osvěžení ptákům. K prostřední, největší mušli, nad níž zdobí spojovací sloup plastiky koňských hlav, vodili vozkové své tahouny. A dole, zcela při zemi, je podle psích hlaviček zřejmé, že tam si přiběhnou osvěžit jazyk psi. Fontánka má i dva chrliče vody, z nichž si mohli vodu odebírat do konví a džbánů lidé. Kašny, o nichž je řeč, byly na přelomu předminulého a minulého století odlity v Brně v bývalé Storkově strojírně (dnes Šmeral Brno). Celkem jich tam mělo být pro moravskou metropoli odlito jedenáct, zachovaly se, pokud známo, dvě. Jedna po rekonstrukci, na níž se spolu s bývalým brněnským podnikem Jihomoravské vodovody a kanalizace podílela i firma ČKD Blansko, byla postavena na brněnské České ulici (původně stávala na ulici Opuštěná), druhá zdobí vestibul ředitelství Vodárenské akciové společnosti na Soběšické ulici (původně měla své místo na Hybešově ulici).

Třetí brněnská fontána téhož vzhledu stojí na náměstí Republiky v Brně-Husovicích. Ta ovšem byla vyrobena nově a oproti původní předloze byla doplněna o další dva chrliče pro odběr vody do přinesených nádob. Jejím zhotovitelem je brněnská firma Remis, s.r.o., nejspíše jediný výrobce litinových fontán v České republice. Kromě obvyklého litinového mobiliáře pro města a obce dodává zdobné i užitné či doplňující prvky zahradní architektury ze žuly i bronzu. „Fontánku s trojicí napajedel nad sebou jsme vyrobili v roce 1994 podle přání pana architekta Božka, který si ji přál zakomponovat do tehdy nově vytvářené pěší zóny v Břeclavi,“ vysvětluje jednatelka společnosti Remis Ing. Kamila Rejdová. „Prakticky až na několik detailů jsme se drželi původního sto let starého vzoru. Základní prvky nám odlila slévárna v Blansku, kde mají s tímto druhem litiny dlouholeté zkušenosti. Spolupracujeme i se slévárnou ALFE v Brně-Chrlicích. Surové odlitky pak opracováváme ve vlastní dílně. Fontánky pro Břeclav a brněnskou městskou část Husovice nejsou jedinými toho druhu. Stejnou jsme vyrobili i pro Českou Třebovou a celkem jich bylo, pokud se nemýlím, pět. Není to také jediný typ fontánky v našem výrobním programu. Zhotovujeme i menší varianty, ale také různá ozdobná pouliční pítka.“

Úroveň městského mobiliáře svědčí o úrovni zájmu vedení města o své občany a návštěvníky. Kromě orientačních směrovek, laviček, odpadkových košů jsou to, v době, kdy je lidem vštěpována zdravá zásada dodržování pitného režimu, i pítka s vodou nebo fontánky, které navíc město ozdobí a mohou připomenout i mistrný um našich předků.

Jiří Roupec
volný novinář