|
Vstup pro předplatitele: |
Řeč teče jako Okluky
v Zápovědi se sešly zdvižené límce
Hluboček kácejí do poslední třísky
aby prodali poctivé dřevo
za plytký peníz
A na Rovninu
chodívají křičet jenom vylekaní bažanti
které nikdo nenaučil létat
Okolo šumí kukuřičné pole
To nám ještě scházelo
(Michal Stránský)
Areál bobra evropského se rychle mění. Aby dostál svému jménu, obsazuje téměř všechny evropské země. V České republice se nejvýše dostal na Šumavě na Mrtvý luh (kolem 800 m n.m.), zřejmě sem přešel přes hřebeny z Bavorska. Na Moravě zatím nejvyšší nepochybně zdokumentovaný nález pochází z Tvrdkova u Rýmařova (620 m n.m.), kam se při migraci v březnu 1999 zatoulal jeden dvouletý jedinec. V sousedním Rakousku nejnověji obsadil Alpy poblíž Salcburku (728 m n.m.).
Bobra - horolezce mají na Slovensku. Od roku 1985 se rozšiřuje postupně z Polska a pomalu obsazuje vhodná místa na řece Poprad a jejích přítocích. Kolem roku 2000 už byl pod Tatrami například v okolí Spišskej Belej a Kežmaroku. V roce 2005 byl zaznamenán výskyt v přírodní rezervaci Belianske lúky. Dne 28. 4. 2009 se jeho stopy našly u Kežmarskej Bielej v nadmořské výšce 1 350 m. V polovině června 2009 se potvrdil výskyt bobra, který nezaměnitelné stopy v podobě přehryzaných kmenů vrb zanechal v okolí Zeleného plesa v Tatranském národním praku. Zdržoval se zde asi dva týdny. Škoda, že ani pomocí fotopastí se pracovníkům národního parku nepodařilo zdokumentovat bobra na tak nezvyklé lokalitě v nadmořské výšce 1 551 m.
Mojmír Vlašín