Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Areál bobra evropského se rychle mění. Aby dostál svému jménu, obsazuje téměř všechny evropské země. V České republice se nejvýše dostal na Šumavě na Mrtvý luh (kolem 800 m n.m.), zřejmě sem přešel přes hřebeny z Bavorska. Na Moravě zatím nejvyšší nepochybně zdokumentovaný nález pochází z Tvrdkova u Rýmařova (620 m n.m.), kam se při migraci v březnu 1999 zatoulal jeden dvouletý jedinec. V sousedním Rakousku nejnověji obsadil Alpy poblíž Salcburku (728 m n.m.).
Bobra - horolezce mají na Slovensku. Od roku 1985 se rozšiřuje postupně z Polska a pomalu obsazuje vhodná místa na řece Poprad a jejích přítocích. Kolem roku 2000 už byl pod Tatrami například v okolí Spišskej Belej a Kežmaroku. V roce 2005 byl zaznamenán výskyt v přírodní rezervaci Belianske lúky. Dne 28. 4. 2009 se jeho stopy našly u Kežmarskej Bielej v nadmořské výšce 1 350 m. V polovině června 2009 se potvrdil výskyt bobra, který nezaměnitelné stopy v podobě přehryzaných kmenů vrb zanechal v okolí Zeleného plesa v Tatranském národním praku. Zdržoval se zde asi dva týdny. Škoda, že ani pomocí fotopastí se pracovníkům národního parku nepodařilo zdokumentovat bobra na tak nezvyklé lokalitě v nadmořské výšce 1 551 m.
Mojmír Vlašín