Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Sebeobrana knihou


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2010, str. 28

Šimek, T.: Dějiny Skryjí. Sursum, Tišnov 2008, 446 s.

Skryje jsou vesnicí skutečně skrytou - v hlubokém údolním zářezu Loučky asi deset kilometrů severozápadně od Tišnova. Mají všeho všudy 38 čísel popisných plus 8 dalších v blízké osadě Boudy a pouhých 69 stálých obyvatel. Tedy spíše vesnička než vesnice. A přesto si troufl a - díky iniciativě dlouholeté starostky MUDr. Jany Jeřábkové a díky podpoře ministerstva kultury, Jihomoravského kraje a dalších nejmenovaných sponzorů - na knihu vskutku obsáhlou a reprezentativní. Hlavním autorem spisu je historik a archivář PhDr. Tomáš Šimek. Jako skryjský rodák, byť již desítky let žijící mimo rodiště, dokázal se nejen odborně, ale i s láskou ponořit hluboko do historie obce, která v roce vydání knihy oslavovala 650 let od první písemné zmínky, a vydolovat řadu často až překvapivých zajímavostí. Tím největším překvapením je zjištění, že poslední vlk na Českomoravské vrchovině byl zastřelen nikoliv roku 1830 u Zubří poblíž Nového Města na Moravě, jak se dosud tradovalo, ale až 23. května 1917 právě ve Skryjích! V knize je reprodukován zápis četnické stanice o tom i fotografie střeleného zvířete.

Velice inspirativní je dávný zvyk skryjské obecné školy. Měla svoji školní zahradu, ve které se žáci učili pěstovat zeleninu, květiny a zejména stromky. Žákům ukončujícím školní docházku dával pan řídící na památku ovocný stromek. Pravidelně se pořádaly i stromkové slavnosti, při kterých byly osazovány vybrané části obecních pozemků.

Vesnička se dvěma (dodnes starosvětsky vyhlížejícími) mlýny byla vždy úzce spojena s řekou Loučkou neboli Bobrůvkou. Při tání sněhu ve Žďárských vrších se řeka pravidelně rozvodňovala a nesla nejen ledové kry, ale i množství rozmanitého dřeva. K nezbytnému inventáři skryjských občanů proto patřila ráhna s kovovými háky, sloužící k vytahování dřeva pro otop. A rozmanité rybky, vyvržené povodní na břeh, se zapékaly na plechu přelité „rozklechtaným“ vajíčkem. Bývala to prý vynikající pochoutka! Kromě řeky byli obyvatelé Skryjí spjati i s kamenitými, málo úrodnými stráněmi, ze kterých dobývali obživu. O extrémních podmínkách svědčí místní názvy Příkřice, Kopaniny, Žleby a dokonce - pro nejvýše položené pozemky - Oblaka. Malá Haná se pak prý ironicky říkalo těm nejkamenitějším a nejméně úrodným pozemkům.

Do skrytých Skryjí sice první auto po první silnici přijelo až roku 1926 a elektřina sem byla zavedena až roku 1947, ale již ve třicátých letech se zde uvažovalo - v profi lu kousek nad Skryjemi - o výstavbě přehrady, která by zabránila povodním a nadlepšovala vodní stav v Brněnské přehradě. Realizaci přehrady tehdy zřejmě zabránila druhá světová válka. Znovu se k ní vrátil směrný vodohospodářský plán z roku 1975. Ten ovšem už počítal s přehradní hrází pod Skryjemi, tedy se zatopením idylické vesnice i velké části romantického údolí. A do třetice všeho špatného: stejný přehradní profi l jako roku 1975 byl oprášen v roce 2006, a Skryje se tak octly v aktualizovaném seznamu území chráněných pro výstavbu vodních nádrží.

Zřejmě s vidinou tohoto ohrožení byli jako spoluautoři knihy přizváni i přírodovědci - Mojmír Hrádek, Petr Halas a Jan Lacina z Ústavu geoniky AV ČR. Ve svých statích dokazují, že Skryje se svým okolím jsou krajinou vskutku jedinečnou, s řadou výjimečných rysů reliéfu, geologického podloží a hlavně živé přírody. Uveďme alespoň lokality celostátně kriticky ohrožených rostlin zimozelenu okoličnatého a hruštičky zelenokvěté (právě v okolí Skryjí jsou nejpočetnější populace v rámci ČR!) či výskyt vranky obecné v bystřinném toku Loučky, která byla v úseku nad Skryjemi zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Fotograficky je v knize dokumentováno i nezvyklé setkání teplomilné kudlanky nábožné s podhorskou tolijí bahenní na loučce kousek nad vesnicí, políčka lemovaná chrpami, prastaré buky ve zbytcích suťových lesů v bočním údolí Hadůvky…

Nelze než říci, že takové knižní dílo je nejen výbornou prezentací vesničky zapadlé v harmonické kulturní krajině, ale především její odborně a objektivně formulovanou sebeobranou. Je potěšitelné, že obdobnou knihu chystá v letošním roce i sousední obec Újezd u Tišnova, jejíž místní část Chytálky v pozoruhodném údolí říčky Libochůvky je rovněž ohrožena výstavbou další přehrady.

Jan Lacina
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu