Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Medailon - Vladimír Úlehla


č. 2/1989, str. 9

Vladimír Úlehla (prof., RNDr., PhDr.) se narodil 16. 7. 1888 ve Vídni. Gymnazijní léta prožil v Brně, v Kyjově a maturitu skládal v roce 1907 ve Strážnici. Zapsal se na Karlovu univerzitu a po roce odešel na radu prof. Němce do Štrasburku k prof. Jostovi, u něhož v roce 1911 obhajuje doktorát. V roce 1913 se stal stipendistou prof. Pfeifra v Lipsku (fyzikální chemie). Za války (1915) byl coby praporčík zatčen a odsouzen k smrti. Na základě svědectví prof. Josta osvobozen, v roce 1917 skládá rigorózní zkoušku a získává doktorát filozofie na Karlově univerzitě. Odchází znovu na frontu a po válce se vrací do ústavu profesora Němce, kde je v prosinci 1920 habilitován. V roce 1921 je jmenován mimořádným profesorem Masarykovy univerzity v Brně (spolu s Herčíkem, Calábkem, Morávkem, Rypáčkem a Martincem). V letech 1924 až 1928 studuje na pouštní stanici Carnegiova ústavu v Tucsonu v Arizoně, v následujících dvou letech organizuje expozici na výstavě soudobé kultury ČSR V Brně. Budování ústavu pro fyziologii rostlin zasvětil léta 1928-31, poté do roku 1933 natáčel na Horňácku film „Mizející svět“, od roku 1933 do okupace je mj. vědeckým zpravodajem Lidových novin. Zemřel 3. 7. 1947.

Je autorem stovek odborných i popularizačních článků, knih Zamyšleni nad životem, Záhada smrti, Za oponou života, Život vesmírný, Živá píseň, Napojme prameny, Rok s rostlinami, 50 moravských písní a Duše lidu, která nebyla dosud vydána.

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu