Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Čas bilancovat a reagovat


Miroslav Kundrata, č. 1/1997, str. 1-2

Na začátku března uspořádala VERONICA diskusní kulatý stůl k pětiletí zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přítomní odborníci se shodli na dvou základních aspektech:

1. Přes řadu dílčích výhrad je zákon jako celek velmi dobrý, patř í k nejmodernějším v Evropě a v porovnání s jinými českými normami daleko předběhl svoji dobu.

2. Zákon byl v této podobě schválen díky společenskému klimatu, které bylo ještě v roce 1992 příznivě nakloněno životnímu prostředí.

Dnes by zákon takové dikce neprošel. Nasvědčují tomu nejen styl a priority parlamentních politických stran, průzkumy veřejného mínění, ale také prestiž a výsledky resortu životního prostředí. A ty jsou bohužel žalostné.

Jistě se na tom podepsal především František Benda a postoj ODS vůči životnímu prostředí, ale významně si přisadily i další koaliční strany. Luxovi úředníci starého ražení a ostrých loktů, loajální s KDÚ-ČSL, systematicky pracují na převedení všech možných kompetencí a především toků peněz (neboť moc a hlasy voličstva má ten, kdo rozděluje) z oslabeného ekologického resortu do resortu zemědělství. Ministři spolu málem nemluví, bohužel však spolu nemluví hlavně o společné péči o krajinu, v níž se jejich kompetence prolínají.

ODA se především rukou ministra Dlouhého spolupodepsala na antiekologické a protitržní dotaci elektrických přímotopů (při vědomí existence příslušných zájmových lobby). Pod praporem „za čistý vzduch“ se tak podařilo v prostředí dotovaných cen vyhnat spotřebu elektřiny na úroveň vyšší než v roce 1989. Se všemi důsledky na imisní zátěž (viz loňská katastrofa v Krušných horách), na obrovskou díru ve státním rozpočtu a na oddalování občanských i průmyslových investic do úspor a do technologických inovací. Dnešní volání ODA po zreálnění cen energie vypadá v tomto kontextu poněkud zpozdile. Nicméně zaplať bůh alespoň za ně.

Od voleb uplynulo sto dní už třikrát a zanedlouho budeme moci bilancovat rok práce nového ministra i parlamentu. Ekologické nevládní organizace i odborné instituce přijaly nominaci Jiřího Skalického se smíšenými pocity. Obavy z „malé kompetence“ v oboru vyvažovala pověst demokraticky založeného, věcně jednajícího člověka a kvalitního úředníka, který si dokázal poradit s exponovaným privatizačním molochem.

Očekávali jsme tedy i významné změny a novou dynamiku resortu. Ukazuje se však, že ministr sice dobře ví o žalostném stavu své instituce, ale nemá čas ji léčit. Senátní volby mohly být omluvou k nevydání počtu za prvních 100 dní ve funkci. Poté nastala aféra s Kalvodou a ministr musí řešit problémy své strany. Celé první čvrtletí 1997 je poznamenáno tím, že se ministr stal jedním z vážných adeptů na post předsedy ODA.

Navíc kvalifikace předurčuje Jiřího Skalického více k ekonomickým záležitostem a za obhajobu zájmů životního prostředí se jakoby stydí. Takový postoj je namístě při posuzování státních investic např. do dálnic (ministru Skalickému patří uznání za vyřazení dálnice D3 do Č. Budějovic z vládních priorit), a ekologickou veřejnost v březnu potěšila i jasná stanoviska k průzkumu zlatonosných ložisek na Slapech nebo k nedomyšlenému záměru pořádat SKI 2003 v Jizerských horách, měl by však být důslednější. Vláda plánuje i jiné naddimenzované a luxusní dálnice, posvěcuje těžbu zlata v Kašperských horách, jejíž ekonomický efekt pro stát je zcela zanedbatelný v porovnání s riziky a devastací oblasti a před vánocemi schválila neuvěřitelné - dotovat z peněz daňových poplatníků další oživování socialistického pohrobka - kanál Dunaj-Odra. Píše o tom v tomto čísle více Jaroslav Ungerman. Paradoxem je, že hlavní kanálovou lobby usilující o pumpování státního rozpočtu skrývá pod křídly liberálně se tvářící ODA. Ing. Forman je podepsán pod osvíceným ekologickým volebním programem této strany spolu s Dejmalem, Mlčochem a dalšími známými osobnostmi.

Po důsledném uplatňování ekonomických hledisek s důrazem na zohledňování externalit zejména u investic, které čerpají z peněz daňových poplatníků, volají také ochránci životního prostředí. Mnozí z nich jsou v tomto ohledu liberálnější než proklamativně tržní a centralistická vláda.

Pouze ekonomická hlediska však nejde uplatňovat všude, zvláště když to zapovídá zákon - jako při umísťování investic do jádrových území rezervací (např. vysílač na Pálavě, SKI 2003 ve vrcholových partiích Jizerských hor a mnohé jiné). Věřme, že personální změny z poslední doby učiní přítrž oportunismu a bezkoncepčnosti ministerstva při jednání s investory, kteří své záměry staví na výjimkách ze zákona.

Ministerstvo má nepochybně dluhy i v komunikaci s podnikatelským sektorem. Na jedné straně se výrobci, kteří usilují o konkurenceschopnost v zahraničí, bez pomoci potýkají s adaptací na evropské ekologické normy, na druhé straně úředníci degradují slibný mechanismus dobrovolných dohod se znečišťovateli na pouhý cár papíru, jak se tomu stalo u dohody mezi MŽP a výrobci pracích prášků (zásluhu na tom má především bývalý náměstek Novotný). Ta posloužila výrobcům pouze k odložení nepříjemného „protifosfátového zákona“ do spodního šuplíku, zakonzervovala status quo a způsobila, že z trhu zmizelo i to málo bezfosfátových prostředků, které byly ke koupi ještě před rokem. Naše vody se tak mohou dál vesele zelenat a daňový poplatník bude hradit jejich nákladné čištění na „konci roury“, jak se říká v angličtině.

Přáním nás všech je, aby bilancování ministra Skalického po roce ve funkci bylo příznivější, než se jeví dnes. Má na to ale už jen tři měsíce.

Miroslav Kundrata

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu