Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Kůrovec na Šumavě aneb nebezpečná ztráta komunikace


Antonín Buček, č. 1/1997, str. 1

Tak jako byl rok 1995 ve znamení Evropského roku ochrany přírody, byl rok 1996 v české ochraně přírody ve znamení kůrovce. Nové vedení Správy národního parku Šumava zahájilo s pomocí lesnické techniky rozsáhlou akci směřující k likvidaci kůrovcové kalamity. Tam, kam dříve nesměli návštěvníci ani vstoupit, objevily se náhle těžební a dopravní mechanismy, některé části národního parku byly pro veřejnost zcela uzavřeny. Názory na tuto akci prezentované v tisku, rozhlase i v televizi byly zcela kontroverzní - od bezvýhradné obhajoby lesnických opatření až po striktní odmítání jakýchkoli zásahů proti kůrovci v nejcennějších částech šumavských lesů.

Nelze se divit milovníkům a obdivovatelům přírody, že byli zděšeni, když spatřili těžké mechanismy, rozrývající lesní půdu v srdci Šumavy, zvláště když řada přírodovědců upozorňovala na problematický smysl celé akce a možné negativní důsledky. Vybrat správné a pro přírodu vyhovující řešení nikdy není a ve složitých podmínkách středoevropské kulturní krajiny ani nikdy nebude jednoduché. Proto jsme v redakci časopisu Veroniea rozhodli věnovat podstatnou část tohoto čísla spektru názorů na kůrovce, kůrovcové kalamity a jejich důsledky v národním parku Šumava i v dalších chráněných územích.

Škála názorů je bohužel neúplná, neboť chybí slíbené stanovisko Správy národního parku Šumava. V době uzávěrky jsme je ještě nedostali. Chybí tedy pohled těch, kteří na sebe vzali odpovědnost za provedené zásahy, chybí zdůvodnění těchto zásahů a pohled pracovníků Správy NP na to, jak se péče o lesní ekosystémy na Šumavě bude vyvíjet v budoucnu.

Jedno poučení z „roku kůrovce“ je zřejmé. Je třeba diskutovat o zásazích v chráněných územích dlouho před jejich započetím. Je třeba před rozhodnutím vyslechnout celou škálu odborných názorů, které by měly být založeny na dlouhodobém sledování dějů v přírodě, je nezbytné pečlivě zvažovat důsledky zásahů a je také třeba vysvětlít veřejnosti, proč jsou případné zásahy nutné. Vždycky je lépe předem diskutovat, než se později hádat a vzájemně obviňovat. Ztráta komunikace je vždy nebezpečná. V případě péče o nejvzácnější klenoty naší přírody si ji nemůžeme dovolit.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu