VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Krajina pod Pálavou je po staletí podstatnou měrou ovlivňována vinohradnictvím. Již pouhý rozsah výměry vinic na vlastním území CHKO Pálava činí dnes asi 650 hektarů. To je plocha téměř totožná se současným rozsahem 670 hektarů nejcennějších biotopů Pálavy chráněných jako národní přírodní rezervace. Vinice jsou po staletí integrální součástí krajiny pod Pálavou, a přestože staletí problémy vodní eroze půd jistě doprovázely vinohradnictví i v minulých stoletích, tradiční vinohradnictví nepůsobilo v krajině, až do poloviny tohoto století, nějaké zásadní problémy.

Ve druhé polovině dvacátého století však došlo k radikálnímu zlomu. Z obcí pod Pálavou bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo a navíc, po roce 1948, došlo k totální změně vlastnických vztahů. Do vinic, obdělávaných mnohdy lidmi bez vztahu ke krajině, do níž se přestěhovali, bez vztahu k půdě, kterou vlastnili a bez znalosti rizik technických prostředků, které používali, vtrhly těžké traktory, které zhutnily půdy, proti „plevelům“ se začaly používat jen pomalu se rozkládající triazinové herbicidy, jež se nám ještě dnes dostávají do vod. Proti obalečům bylo nasazeno DDT, které je dodnes obsaženo i v půdách pálavských lesostepních rezervací. A aby bylo vítězství člověka nad přírodou dokonalé, začaly se fungicidy proti houbovým chorobám révy vinné a insekticidy proti škůdcům aplikovat letecky. Z jižní Moravy existují doklady o tom, že při leteckých aplikacích pesticidů dopadalo až 80 % přípravků mimo cílové plochy vinic. Právě tento úlet je zvláště na Pálavě díky převládajícímu turbulentnímu proudění teplého vzduchu z okolní krajiny nad rozpálené kopce vápencového bradla velmi významný. A protože bez ohledu na kvalitu vína bylo třeba dosáhnout co nejvyšších výnosů, začaly se používat obrovské dávky průmyslových hnojiv. Tím se snížila odolnost révy vůči houbovým chorobám a naopak zvýšila vhodnost révy pro škodlivý hmyz a roztoče, takže se muselo proti chorobám a škůdcům stříkat stále víc. Když se škůdci, například obaleči, stali odolnými, zvýšil novodobý „hospodář“ koncentrace používaných pesticidů a sáhl po ještě razantnějších insekticidech. Ty zahubily i poslední zbytky populací užitečných organismů a vyvolaly další škodlivé kalamity svilušek.

Výsledkem „poroučení větru a dešti“ byly půdy, pokud ovšem nebyly úplně splaveny vodní erozí do sklepů a kanalizací vesnic pod Pálavou, se zničenou fyzikální strukturou a minimálním obsahem humusu, půdy přesolené nevyrovnaným hnojením minerálními hnojivy, půdy zarostlé laskavci a lebedami odolnými vůči triazinovým herbicidům. A v těchto půdách živořily pod pesticidní clonou až osmnácti postřiků za vegetaci révové keře zbavené vlastní imunity, zbavené symbiotických mykorrhizních hub dodávajících kořenům révy vodu a živiny, zbavené užitečného hmyzu a roztočů. A mezi tím vším chodil ustaraný vinař, který sice už získal vztah k vinohradu, ale nebyl schopen zvládnout všechny ty lavinovitě se objevující problémy a bez státních dotací nebyl schopen nejen prosperovat, ale ani ekonomicky alespoň přežívat. Co dál? Na tuto otázku dostával ustaraný vinař rady typu: „Už ani jeden vinohrad bez jarního ošetření proti svilušce.“ (Tato se objevila na stránkách Mikulovského zpravodaje v polovině osmdesátých let.)

A co se dělo s cennými ekosystémy Pálavského bradla? Citlivé druhy hmyzu a rostlin jeden za druhým mizely a vymíraly, protože už pouhý úlet nesmírně toxických pesticidů z vinic nebyly schopny přežít. Takto zmizelo z území dnešní CHKO Pálava v průběhu 20. století například 17 % druhů motýlů a dalších devět procent druhů přežívalo v podstatně snížených populačních hustotách.

* * *

Nicméně však, nenápadně, tak jako přicházejí do kraje první záchvěvy jara, začaly se objevovat i první pokusy o ekologičtější vinohradnictví, které vyústily do pozoruhodně úspěšného projektu nazvaného „Zavedení systému trvale udržitelného vinohradnictví“ (Development of environmentaly sustainable viticulture). S jeho realizací začali koncem roku 1994, po jednom a půl roce příprav, pracovníci společnosti Biocont Laboratory ve spolupráci s vinaři hospodařícími ve vinicích pod Pálavou. Projekt byl financován fondem GEF (Global Environmental Facility) finančně spravovaným Světovou bankou, Washington D.C.

Jeho cílem bylo zavedení systému ekologicky šetrného vinohradnictví na území CHKO a BR Pálava a podpora biodiverzity a tím i stability ekosystému vinic pod Pálavou. (Částečně se o tomto projektu zmiňuje i reportáž Věry Fojtové Víno není vinno, uveřejněná ve Veronice 2/1996.) Současně šlo i o minimalizaci negativního ovlivnění nejcennějších pálavských biotopů vinohradnictvím, především pak úletem chemických pesticidů z vinic. Součástí projektu byl i botanický a entomologický monitoring změn flóry a fauny vinic.

Při přípravě tohoto projektu vycházeli realizátoři - pracovníci společnosti Biocont Laboratory z předpokladu, že základními rizikovými faktory ve vinohradnictví na území CHKO Pálava jsou:

• lidé disponující nesmírně razantními pesticidy, které jsou používány bez důkladných ekologických a agronomických znalostí
• aplikace těchto pesticidů ve vinicích a jejich následný úlet na necílové plochy, především do lesostepních biotopů pálavského bradla
• vodní eroze ve vinicích situovaných na svažitých plochách úpatí Pálavy
• réva vinná pěstovaná v monokultuře

Z uvedených rizikových faktorů vyplynuly hlavní prvky realizace tohoto projektu:

1. Motivace a systematické vinohradnicko-ekologické vzdělávání vinařů. Většina vinařů účastnících se na realizaci projektu prošla tříletým systémem školení, seminářů a polních přednášek. Všichni tito vinaři byli rovněž vybaveni podrobnými technologickými návody k signalizaci výskytu peronospory a informacemi o ekosystému vinice.

Protože nikdo nemůže být a ani v tomto případě nebyl k ekologičtějšímu chování ve vinici nucen, je vhodné zmínit alespoň několik motivů, které nakonec rozhodujícím způsobem napomohly k úspěšné realizaci tohoto projektu, a jak začíná být zřejmé, k dlouhodobějšímu zavedení ekologického vinohradnictví do praxe.

Zaváděný systém je ve srovnání s klasickým vinohradnictvím finančně méně náročný. Například náklady na pesticidy použité na 1 ha vinic jsou ve vinicích ZD Mikulov na úrovni cca 40 % průměrných nákladů na přípravky použité na jednom hektaru vinice v ČR. Výsledný produkt, hrozny a vína, jsou kvalitativně výrazně lepší, což se nakonec promítá i do realizační ceny vína. Ta se u vín z ekologické integrované produkce pohybuje 5-10 % nad celostátním průměrem, ale jsou i podniky, které tato vína v průměru realizují za ceny vyšší o více než 100 %. Zde již samozřejmě není jediným důvodem vyšší ceny „zelený kabátek“, ale podstatně lepší vyzrání hroznů z ekologicky ošetřovaných vinic a tím i podstatně vyšší kvalita vín.

Podle našeho zjištění je ale podstatným i další motivační faktor. Vinaři se dnes aktivně podílejí na podpoře přírodního bohatství své krajiny.

2. Druhým zásadním prvkem tohoto projektu byla minimalizace množství a toxicity použitých chemických pesticidů.

Chemické akaricidy, dříve aplikované 2- až 3krát za vegetaci, byly na ploše více než 500 ha zcela nahrazeny dravým roztočem Typhlodromus pyri. Introdukce dravého roztoče byla stoprocentně hrazena z prostředků tohoto projektu. Trvalá přítomnost roztoče Typhlodromus pyri, kterého si dnes vinaři velmi cení, je navíc jakousi pojistkou před použitím vůči tomuto roztoči vysoce toxických insekticidů a fungicidů. A tím jsou před toxickými preparáty chráněny rovněž populace stovek dalších druhů členovců.

Chemické insekticidy byly nahrazeny biologickým preparátem Biobit, jehož účinnou složkou jsou spory entomopatogenní bakterie Bacillus thuringensis. Termín nasazení tohoto preparátu a potřeba ochrany vinice proti obalečům je signalizována na základě náletu samců obalečů do feromonových lapačů. Použití těchto biopreparátů bylo v prvním a druhém roce projektu dotováno ve výši 50 % nákupní ceny těchto biopreparátů. Cena feromonových lapačů pak byla hrazena stoprocentně.

Používání chemických fungicidů se minimalizovalo díky širokému uplatnění metod signalizace rizika kalamitního výskytu plísně révové. Vinaři dostali jednoduché srážkoměry a grafy, do nichž zaznamenávali dešťové srážky, což jim umožnilo alespoň přibližně se orientovat v otázce, zda hrozí riziko kalamity plísně révové. Pro profesionální vinaře a vážnější zájemce z řad hobby vinařů byl v oblasti nainstalován počítačový expertní systém, jenž na základě údajů o průběhu teplot, srážek, citlivosti odrůdy a lokalitě hodnotí riziko kalamitních výskytů plísně révové, padlí révového a plísně šedé. Výsledkem je redukce fungicidních zásahů asi na 60 % předchozí úrovně.

3. Třetím významným prvkem ekologické stabilizace a diverzifikace vinic je jejich ozelenění bylinnou vegetací. Naprostá většina vinic, v nichž byl projekt realizován, je dnes v meziřadích kryta druhově bohatou bylinnou vegetací, která plní řadu funkcí. Chrání půdu před erozí, významně zvyšuje obsah humusu v půdě, přispívá k biologické aktivitě půdy a tím i ke zlepšení fyzikální a chemické struktury půdy. Zpřístupňuje živiny i pro révu vinnou a tím minimalizuje potřebu použití průmyslových hnojiv. Na kořenech bylin a trav se množí symbiotické houby, které přecházejí i na kořeny révy vinné a zde významně přispívají k zásobování révy vodou a živinami, především fosforem. Známé hlízkovité bakterie na kořenech bobovitých rostlin obohacují půdu dusíkem. Bylinná vegetace v horkých letních dnech snižuje teplotu povrchu listů révy a zvyšuje vlhkost vzduchu, čímž v těchto dnech až o 40 % zvětšuje intenzitu fotosyntézy. V neposlední řadě umožňuje bylinná vegetace přítomnost stovek druhů hmyzu a tím mimo jiné nepřímo potlačuje škodlivé výskyty obalečů.

Dřívější velmi silně uplatňovaný názor, že ve vinici dobrého hospodáře se nenajde „ani travička“, je tak dnes překonán, a naopak biologické i ekonomické výhody ozelenění vinic jsou přijímány a aplikovány velkou většinou vinařů. Pro účast na tomto projektu se rozhodlo hned v prvním roce jeho realizace sedm z osmi podniků majících na území CHKO Pálava plochy o výměře větší než 10 ha vinic. Jedná se o ZOD Mikulov, ZD Pavlov, Vinofrukt a.s. Dolní Dunajovice, ZMIKO Dolní Věstonice, Školní statek Mikulov, ESPÉ Mikulov, Šlechtitelská stanice Osevy Perná. Těchto sedm podniků obhospodařuje na území CHKO Pálava 449 ha vinic.

Zájem o účast na projektu projevili i soukromí vinaři obhospodařující vinice o výměře 0,5-3 ha. Celkem se na realizaci projektu podílelo asi 75 vinařů a podniků. Za nesmírně důležitý faktor považujeme to, že vinaři se při realizaci tohoto projektu přesvědčili o funkčnosti celého systému a jeho přednostech a pokračují v ekologickém vinohradnictví i po ukončení projektu.

Významným přínosem projektu je i skutečnost, že dnes se ekologicky orientované vinohradnictví na jižní Moravě stává široce akceptovaným standardem. Dokladem toho je například rozšíření dravého roztoče T. pyri na plochu asi 4 000 ha vinic a použití biologické ochrany proti obalečům v roce 1996 na ploše více než 6 000 ha vinic, což je více než 60 % plochy všech plodných vinic v ČR. Tím se v rozsahu použití biologické ochrany vinic, jak vyplynulo z jednání mezinárodního kolokvia o ekologickém vinohradnictví v Kaltern (jižní Tyroly) v srpnu roku 1996, dostáváme na první místo v Evropě.

Jestliže ještě před deseti lety byla přítomnost vinic pod Pálavou skutečným ohrožením jak existence vinic samotných, tak i hmyzu a rostlin v rezervacích Pálavy, tak dnes začínají být vinice šetrně obhospodařované ekologicky vzdělanými vinaři biotopy, které poskytují podmínky k životu mnoha ohroženým druhům flóry a fauny.

Jistě důležitou je i skutečnost, že v uvedeném případě se do realizace ekologického vinohradnictví nezapojila jen hrstka nadšenců, tak jako v mnoha jiných ekologických aktivitách, ale téměř všichni profesionální vinaři a značná část malopěstitelů. Snad tedy přece jen máme naději na pozitivní změnu v kvalitě životního prostředí v širším měřítku.

Tento dosud ojedinělý příklad výrazných a rozsáhlých pozitivních změn nám také dává naději na pokračování příznivých přeměn v dalších zemědělských oblastech. Tak jako jinde v životě, i zde dodává první úspěch odvahu k dalším krokům.

Ing. Milan Hluchý, pracovník Biocont Laboratory, spol. s r.o.