VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Chráněná krajinná oblast Beskydy byla založena v roce 1973 s posláním ochrany hodnot krajiny, jejího vzhledu a typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. Chránit území, kde se nachází 72 obcí, není však vůbec jednoduché.

Ochrana přírody a krajiny CHKO Beskydy mimo jiné znamená zachovat v dostatečné míře její nezastavěnost. V prvých letech existence CHKO se nová zástavba omezovala většinou na jednotlivé rodinné domy kolem původních sídelních útvarů. I tehdy však vznikaly nepovolené, tzv. černé stavby, které již nebyly nikdy odstraněny. Velkou pomoc pro ochranu nezastavěné krajiny znamenaly tehdejší stavební předpisy. V mnoha obcích v CHKO platily stavební uzávěry na nové rekreační objekty, rovněž parametry omezující rozměry staveb a jejich kapacitu. Po náhradě těchto regulativů územními plány ruku v ruce se změnami v naší společnosti po roce 1989 se stavební tlak na CHKO začal rychle zvyšovat. Nové stavební záměry, které nefigurovaly v územních plánech, bylo možno snadno povolovat formou doplňků územních plánů. V CHKO byly takto ročně požadovány stovky nových staveb. Omezovat tuto zástavbu z důvodu ochrany krajinného rázu bylo a je velmi obtížné, zejména když v okolí již existují starší, nepříliš vzhledné objekty. Není také lehké prosazovat ochranu pozemků (např. květnatých luk), které jsou sice malebné a pro CHKO typické, ale nebyl zde prokázán výskyt chráněných rostlin a živočichů.

V průběhu let bylo v CHKO Beskydy postupně zastavěno mnoho zemědělských pozemků (louky, pastviny, sady, zahrady). V údolích a podhůří hor, kde byly v 70. letech minulého století roztroušeny pouze jednotlivé chalupy a zemědělské usedlosti, nyní uvidíme souvislé řady nebo plochy nových rodinných domů. Zájem o výstavbu v CHKO pokračuje a nové stavební záměry čím dál častěji kolidují se zájmy ochrany přírody, protože relativně bezproblémové území je již zastavěno. Mimolesní krajina CHKO je tvořena množstvím drobných pozemků, které mohou vlastníci výhodně zhodnotit jako stavební parcely. Objevují se snahy stavět rodinné domy (bazény atd.) i v nejcennějších přírodních a krajinářských lokalitách, kde by si to před 20-30 léty nikdo nedovolil. Většina nových usedlíků chce bydlet v krásném přírodním prostředí chráněné oblasti, ale nemá zájem o tradiční obhospodařování okolních zemědělských pozemků. Ty buď zarůstají, nebo jsou sečeny „na golfový trávník“, což má devastující vliv na původní druhové složení rostlin, na hmyz a na další drobné živočichy. Mnozí přistěhovalci své pozemky oplocují masivními ploty, které mění krajinný ráz a omezují průchodnost krajiny. Lze konstatovat, že základním problémem ochrany zemědělské krajiny v CHKO Beskydy, ale i mimo ni, je neúcta dnešní společnosti k zemědělské půdě, nízká hodnota zemědělských pozemků a jejich nedostatečná právní ochrana. Mnozí lidé chtějí žít v horské přírodě, ale s komfortem městského prostředí. Nepřizpůsobují se okolní krajině, ale jsou zpupní a bohatí a krajinu si snaží přizpůsobit svým přáním.

Kromě obytných a rekreačních staveb se do území CHKO navrhují různé větší investice jako sportovně rekreační areály (sjezdovky, bobové dráhy, cyklostezky, penziony) nebo rozvoj stávajících areálů. U těchto záměrů musí být předem povinně zpracována odborná posouzení z hlediska jejich dopadu na přírodu (EIA, SEA, biologické hodnocení…). Škoda jen, že si zpracovatele vybírá a platí investor, který také očekává, že jeho záměr bude posouzen tak, aby jej mohl realizovat.

Orgány státní správy mají snahu účinněji řešit ochranu nezastavěného území např. prostřednictvím nových územních plánů. Ukazuje se však, že jejich zpracovatelé se někdy kvůli své nedostatečné odbornosti nebo omezenému časovému termínu nedokážou vypořádat se složitým posuzováním a hodnocením zadaných stavebních záměrů a výsledný návrh je nekvalitní. Např. návrhy nových ploch určených k zástavbě nejsou v souladu se zjištěným demografickým vývojem, ale jsou vysoce předimenzovány. Není respektována ochrana cenných biotopů s výskytem vzácných a chráněných rostlin a živočichů.

Toto je jen výběr z nejožehavějších problémů CHKO Beskydy. Přesto je možno nalézt mnoho pozitivních příkladů, které svědčí o vztahu místních lidí ke zdejší krajině. Obdiv a podporu zaslouží všichni, kdo se snaží hospodařit na zemědělské půdě (chovat tradiční hospodářská zvířata a udržovat louky, pastviny, jalovcové pasínky, tůňky a mokřady), ale také např. obnovovat aleje, meze, studánky, prostě vnést svůj pozitivní přínos do okolního přírodního prostředí. Tyto příklady, komunikace s veřejností a výchova mladých lidí k poznávání a ochraně přírodních hodnot jsou nadějí pro beskydskou přírodu.

RNDr. Dana Bartošová, Správa CHKO Beskydy