Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Konflikt kultury s přírodou


Jiří Poláček, č. 2/2011, str. 28

Šmajs, J., Klíma, I., Cílek, V.: Tři hlasy. Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. Doplněk, Brno 2010, 168 s.

Brněnské nakladatelství Doplněk v jedné ze svých edic věnuje pozornost společenské a ekologické problematice. Jako její patnáctý svazek vydalo publikaci Josefa Šmajse, Ivana Klímy a Václava Cílka Tři hlasy, v níž tato autorská trojice uvažuje - řečeno slovy jejího podtitulu - o „povaze konfliktu kultury s přírodou“. Úvodem ji opatřil Bohuslav Binka, který za pojítko uvedených tří autorů považuje „poučenou moudrost“, přičemž jejich knihu právem pokládá za „názornou ukázku tří cest směřujících za dogmatický aktivismus i záměrně krátkozraký pozitivismus“.

První část této knihy napsal profesor Masarykovy univerzity Josef Šmajs. Nazval ji Naše nynější krize a analyzuje v ní problémy, jimiž se zabýval už v řadě svých předchozích prací, zejména v publikacích Ohrožená kultura (1995), Drama evoluce (2000) a Filosofie - obrat k Zemi (2008). Je třeba říci, že slovem kultura označuje celou lidskou civilizaci, chápanou jako nebiologický systém vzniklý uvnitř staršího systému pozemské přírody. Svůj příspěvek v knize rozdělil - podobně jako další dva autoři - na tři velké kapitoly a řadu podkapitol.

V první kapitole Vyhynout můžeme jen z vlastní viny rozebírá skutečnost, že ničením přírodního systému je ohrožena vlastní druhová existence člověka. Proto nastoluje potřebu nového duchovního paradigmatu, filozoficky založeného na konceptu evoluční ontologie (viz jeho práci Uvedení do evoluční ontologie, 2008). Lidstvo by podle brněnského filozofa mělo ve vlastním zájmu opustit svůj predátorský vztah k přírodě, uznat její prioritu a tento nový pohled náležitě promítnout do sféry vědy, školství, ekonomiky a politiky.

Ve druhé kapitole Mýtus růstu a omyl přírodních zdrojů se Šmajs soustřeďuje na protipřírodní orientaci ekonomiky a její prostorovou expanzi, na fenomén spotřební techniky a na problematiku hospodářského růstu a přírodních zdrojů. Na stránkách třetí kapitoly Vzestup významu společenských věd promítá své základní téma do společenskovědní roviny: je přesvědčen o nutnosti přestavby společenských věd, ba o vytvoření „jiných věd o kultuře“, které by měly „připravovat nástup epochy kultury biofilní, dlouhodobě možné“.

Jeho příspěvek je odborně fundovaný, vybavený odkazy na příslušnou literaturu a ve svých vývodech opodstatněný, ale příliš kontrastuje se současnou realitou. Skeptický korektiv k němu tvoří text Ivana Klímy Jsme ochotni hájit naši planetu? Známý spisovatel v něm připomíná vize Římského klubu, nastiňuje historii lidstva, glosuje dnešní sdělovací prostředky a moderní techniku. Správně upozorňuje na malé obecné povědomí o ekologických problémech a na neochotu dnešních lidí omezit svůj konzumní životní styl. Domnívá se, že „opravdové cesty návratu ke smíru s přírodou a k uměřenosti našich přebujelých potřeb“ se začnou hledat až ve spojitosti s „krizí katastrofického rozměru“.

Třetí přispěvatel Václav Cílek nazval svůj text Dvojí lid tohoto století. Pojal ho jako esejistickou mozaiku, v níž pojednává o proměnách světového klimatu, o energetické problematice a dvojím lidu, tedy o vrstvách bohatých a chudých lidí. Kapitoly o klimatologických a energetických problémech tento mediálně známý geolog nasytil mnoha důležitými informacemi, na jejichž základě hodnotí naši společnost a dnešní svět. Nový svět podle jeho mínění „bude jiný, než si myslíme“, ale navzdory všem možným katastrofám „svět a život budou dál pokračovat“. Svůj hlavní text Cílek ještě doplnil souborem poznámek a nepoužitých torz.

Publikace Tři hlasy, zahrnující též Šmajsovu Nájemní smlouvu se Zemí, tedy představuje cenný trojhlas, který významně osvětluje konflikt naší civilizace s přírodou a nastiňuje jisté perspektivy. Bude ovšem třeba, aby závěry všech tří autorů nevyzněly do prázdna a promítly se do praxe.

Jiří Poláček
literární historik a kritik

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu