Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Česká republika patřila k posledním zemím EU, v nichž byly pro lov vodního ptactva ještě povoleny olověné broky. Podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění novely z roku 2009 je použití olověných střel při lovu vodní pernaté zvěře od 1. ledna 2011 zakázáno. Lovci je musí nahradit střelami, které mají projektily z oceli, vizmutu a jeho slitin. Nejde o samoúčelný požadavek, ale jedno z mála konkrétních opatření, které přineslo podepsání Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů. Zákaz vychází také z doporučení o používání netoxických broků na mokřadech, přijatého Stálým výborem Bernské konvence v roce 1991, a z Dohody o ochraně africko-euroasijského stěhovavého vodního ptactva (Bernská konvence se týká ochrany evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť). Olovo, především v podobě olověných broků (sekaným olovem už se nestřílí), škodí totiž ve vodních a mokřadních ekosystémech hned třikrát.
První účinek je zřejmý. Broky, které uvíznou například v těle husy polní a nezabijí ji hned, mohou až do konce života uvolňovat olovo. Při vyšších dávkách husa později zahyne na chronickou otravu. Zjistilo se například, že 60 % hus starších jednoho roku má ve svém těle broky jako památku na lov. Druhý účinek je zprostředkovaný. Uhynulé husy často nacházejí dravci, především orli, kterým broky mohou způsobit sekundární otravu. Mořští orlové se specializují na sbírání zdechlin, a tak jejich otrava je velmi pravděpodobná. Třetí účinek je nejméně zřetelný. Broková střelba je poměrně málo účinná, úspěšná je každá 8. až 10. rána. Ale i při zásahu většina broků mine cíl a po krátkém letu skončí ve vodě, kde se podílí na plíživé otravě vodních ekosystémů. Anebo mohou být sesbírány jako domnělá potrava potápivými kachnami a otrávit je.
Všechny tři české myslivecko-lovecké organizace se nakonec zavázaly, že zamezí dalšímu použití olověných broků ve vodním a mokřadním prostředí. Nakoupené olověné střelivo mohou myslivci uplatnit při lovu drobné zvěře v polních a lesních honitbách. Např. na zajíce či bažanty se doposud používat může. Já osobně doufám, že se podaří olovo v brokových střelách v budoucnu nahradit úplně. Po té, co se podařilo odstranit olovo z pohonných hmot, je kontaminace životního prostředí tímto těžkým kovem způsobována právě střelbou z brokovnic. Samozřejmě také projektily z kulových zbraní obsahují olovo, ale to je většinou pokryto ocelovým pláštěm a do okolí se dostává velmi omezeně. Je dobře, že lovci v celé Evropě pochopili, že olovem škodí nejen životnímu prostředí, ale především sami sobě.
Mojmír Vlašín