Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

V mokřadech už nebude olovo


Mojmír Vlašín, č. 2/2011, str. 31

Česká republika patřila k posledním zemím EU, v nichž byly pro lov vodního ptactva ještě povoleny olověné broky. Podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění novely z roku 2009 je použití olověných střel při lovu vodní pernaté zvěře od 1. ledna 2011 zakázáno. Lovci je musí nahradit střelami, které mají projektily z oceli, vizmutu a jeho slitin. Nejde o samoúčelný požadavek, ale jedno z mála konkrétních opatření, které přineslo podepsání Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů. Zákaz vychází také z doporučení o používání netoxických broků na mokřadech, přijatého Stálým výborem Bernské konvence v roce 1991, a z Dohody o ochraně africko-euroasijského stěhovavého vodního ptactva (Bernská konvence se týká ochrany evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť). Olovo, především v podobě olověných broků (sekaným olovem už se nestřílí), škodí totiž ve vodních a mokřadních ekosystémech hned třikrát.

První účinek je zřejmý. Broky, které uvíznou například v těle husy polní a nezabijí ji hned, mohou až do konce života uvolňovat olovo. Při vyšších dávkách husa později zahyne na chronickou otravu. Zjistilo se například, že 60 % hus starších jednoho roku má ve svém těle broky jako památku na lov. Druhý účinek je zprostředkovaný. Uhynulé husy často nacházejí dravci, především orli, kterým broky mohou způsobit sekundární otravu. Mořští orlové se specializují na sbírání zdechlin, a tak jejich otrava je velmi pravděpodobná. Třetí účinek je nejméně zřetelný. Broková střelba je poměrně málo účinná, úspěšná je každá 8. až 10. rána. Ale i při zásahu většina broků mine cíl a po krátkém letu skončí ve vodě, kde se podílí na plíživé otravě vodních ekosystémů. Anebo mohou být sesbírány jako domnělá potrava potápivými kachnami a otrávit je.

Všechny tři české myslivecko-lovecké organizace se nakonec zavázaly, že zamezí dalšímu použití olověných broků ve vodním a mokřadním prostředí. Nakoupené olověné střelivo mohou myslivci uplatnit při lovu drobné zvěře v polních a lesních honitbách. Např. na zajíce či bažanty se doposud používat může. Já osobně doufám, že se podaří olovo v brokových střelách v budoucnu nahradit úplně. Po té, co se podařilo odstranit olovo z pohonných hmot, je kontaminace životního prostředí tímto těžkým kovem způsobována právě střelbou z brokovnic. Samozřejmě také projektily z kulových zbraní obsahují olovo, ale to je většinou pokryto ocelovým pláštěm a do okolí se dostává velmi omezeně. Je dobře, že lovci v celé Evropě pochopili, že olovem škodí nejen životnímu prostředí, ale především sami sobě.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu