|
Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
Na rozdíl od jiných, abstraktnějších environmentálních témat, národní parky hmatatelně zasahují širokou veřejnost. Nechtěli jsme se pouštět do aktuální politické situace, i když právě na jejím pozadí jsme číslo připravovali. Tři ze čtyř parků vznikly v porevolučním čase (dva letos slaví 20 let), a hodně vypovídají o tom, jak se vztahujeme k přírodě my v 21. století v české společnosti relativního blahobytu a mladé demokracie. Je to krása! Je to svoboda. A je to taky pěkný chaos. Ale co hlavně - je to opravdový luxus mít takový národní park - velký kus přírody a krajiny na poznávání, dívání a užívání si. Jak to vidí, jsme se zeptali samotných správ, ministerstva, badatelů z terénu, něco k nám prosáklo i od návštěvníků; exkluzivní je ohlédnutí tří zakladatelů našich parků. Zajímavé čtení v roce oslav čtvrtstoletí časopisu Veronica přeje
Dana Zajoncová