|
Vstup pro předplatitele: |
Řeč teče jako Okluky
v Zápovědi se sešly zdvižené límce
Hluboček kácejí do poslední třísky
aby prodali poctivé dřevo
za plytký peníz
A na Rovninu
chodívají křičet jenom vylekaní bažanti
které nikdo nenaučil létat
Okolo šumí kukuřičné pole
To nám ještě scházelo
(Michal Stránský)
Na rozdíl od jiných, abstraktnějších environmentálních témat, národní parky hmatatelně zasahují širokou veřejnost. Nechtěli jsme se pouštět do aktuální politické situace, i když právě na jejím pozadí jsme číslo připravovali. Tři ze čtyř parků vznikly v porevolučním čase (dva letos slaví 20 let), a hodně vypovídají o tom, jak se vztahujeme k přírodě my v 21. století v české společnosti relativního blahobytu a mladé demokracie. Je to krása! Je to svoboda. A je to taky pěkný chaos. Ale co hlavně - je to opravdový luxus mít takový národní park - velký kus přírody a krajiny na poznávání, dívání a užívání si. Jak to vidí, jsme se zeptali samotných správ, ministerstva, badatelů z terénu, něco k nám prosáklo i od návštěvníků; exkluzivní je ohlédnutí tří zakladatelů našich parků. Zajímavé čtení v roce oslav čtvrtstoletí časopisu Veronica přeje
Dana Zajoncová