Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Na území Maďarska se nachází deset národních parků. Nejstarší NP Hortobágy, založený v roce 1973, chrání rozlehlé prostory maďarské pusty. NP Aggtelek je krasový národní park s jedním z největších jeskynních systémů v Evropě. Mezi nejznámější patří také nejrozsáhlejší pohoří Maďarska NP Bükk, unikátní biotopy vátých písků NP Kiskunság či NP Duna-Drava. Národní parky v Maďarsku řídí ministerstvo pro rozvoj venkova, pod které spadá nejen ochrana přírody a životního prostředí, ale i lesnictví, zemědělství, rybářství, myslivost a potravinářský průmysl.
Celé Maďarsko je právě podle národních parků rozděleno do deseti celků. O každý územní celek pečuje jedna správa, která má kromě samotného národního parku na starosti mnohem větší oblast a zajišťuje ochranu přírody i mimo chráněná území. Spadají do ní všechna maloplošně chráněná území, území Natury 2000, jeskyně a jiné významné geologické struktury, prameny, vodní toky, močály a periodická halofytní jezera, samozřejmě včetně ochrany vzácných druhů rostlin a živočichů. Ochranářské aktivity správy se vztahují i na archeologicky a historicky cenné lokality, jako jsou například kurhany.
Správy národních parků donedávna disponovaly rozhodovací mocí, ta však byla v roce 2008 převedena na nově vzniklá střediska Úřadu pro vodní hospodářství a ochranu přírody. Pokud se konkrétní případ dotýká chráněného území, jsou střediska povinna vyžádat si názor správy národního parku, ale nemusí se ho držet. U parků s velkou rozlohou lesů je lesní hospodářství oddělené od správy, naopak národní parky ve Velké maďarské nížině ho mají začleněno do vlastní organizace. Pokud je správa lesů postavena zvlášť, je povinna do svého lesního hospodářského plánu hlediska ochrany přírody začlenit, i když nelze říci, že takto stanovené zásady jsou vždy dodržovány.
Velice dobře fungující součástí národních parků je strážní služba. Počet strážců se u jednotlivých národních parků pohybuje od 20 do 40 členů. Každému strážci připadá určitý územní celek, kde sbírá informace o stavu přírody, o prováděných i plánovaných zásazích, pomáhá zajišťovat management, může provádět osvětovou činnost. Strážci nosí stejnokroj, jsou vybaveni střelnou zbraní a jako jediní z celé správy jsou oprávněni k vydání rozhodnutí a k vybírání pokut.
Pracovníci národního parku vyhotovují plán péče na šest let, řídí managementová opatření, ale jejich výkon předávají nájemci, místnímu hospodáři nebo občanskému sdružení. Tento přístup se ukázal jako velice přínosný, neboť vytváří pracovní příležitosti a posiluje partnerské vztahy mezi státní správou a místními lidmi, motivuje hospodáře, aby přijali odpovědnost za svou práci i krajinu, kde žijí. Také snižuje riziko neúspěchu, například v případě špatného počasí. Správa pomáhá zemědělcům a místním samosprávám s vyhotovením grantových agroenvironmentálních projektů, které se v oblasti maďarské nížiny často týkají mnohem většího území, než je území chráněné.
Správy národních parků jsou nositelem a zároveň i vykonavatelem několika LIFE projektů pro chráněné druhy ptáků (drop velký, poštolka rudonohá, raroh velký). Od roku 1998 jsou všechny národní parky zapojeny do národního systému monitoringu biodiverzity, na který navázal monitoring druhů a biotopů zařazených do soustavy Natura 2000. V posledních deseti letech bylo z projektů EU správami národních parků nově postaveno několik velice atraktivních návštěvních středisek, takže se národní parky stávají přitažlivými nejen pro odbornou veřejnost.
Mgr. Jana Táborská, Ph.D., (1973) - podílí se na celonárodním mapování flóry a ilustracích připravované knihy Nová květena Maďarska, janat(zavináč)t-online.hu