VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Správa NP a CHKO Šumava v roce 2008 zahájila projekt Biomonitoring. Jeho cílem je sledovat lesní ekosystémy na území ponechaném samovolnému vývoji. Postupně vznikne 1 111 trvalých monitoračních ploch, na kterých budou zaměřeny a podrobně popsány veškeré stojící stromy (včetně souší), ležící mrtvé dřevo a pahýly souší a pařezy. Na všech plochách bude spočtena a popsána obnova dřevin a zaznamenáno druhové složení a pokryvnost bylinného patra.

V území ponechaném samovolnému vývoji je možné najít všechny typy lesa (a nejen lesa), které se v národním parku nacházejí - ať už jsou to pralesovité zbytky, první generace lesa po pralese, různá sukcesní (vývojová) stadia, ještě nedávno lesnicky obhospodařované lesy nebo v současnosti z různých důvodů bezlesé plochy, které postupně zarostou. Z tohoto výčtu vyplývá, jak různorodé je území ponechané samovolnému vývoji a jaké obrovské možnosti studia přírodních procesů se nám při zjišťování jeho stavu a vývoje nabízejí.

V roce 2008 jsme založili 130 ploch na území acidofilních smrčin, pak 151 ploch v roce 2009 a 155 v roce 2010 v různých habitatech dle soustavy Natura 2000. Z dat, která jsme nasbírali, plynou už nyní velmi zajímavá a pro budoucnost území ponechaného samovolnému vývoji důležitá zjištění, která lze shrnout do několika bodů (výsledky plynoucí z vyhodnocení dat nasbíraných v roce 2009).

Množství obnovy v území ponechaném samovolnému vývoji je dostatečné. Průměrný počet jedinců zmlazení se rovná 5 240 ks/ha. Na 83 % ploch je více než 1 000 ks zmlazení na hektar, na 14 % ploch více než 10 000 ks zmlazení na hektar. Už v roce 1998 podrobné šetření plzeňského Lesprojektu v oblasti Modravských slatí prokázalo, že pod odumřelými smrky po kůrovcové gradaci je překvapivé množství semenáčků do 5 cm výšky (průměrně kolem 5 000 ks/ha). Pro srovnání ve zralém smrkovém lese roste 250 až 500 dospělých stromů na hektar - počet jedinců zmlazení je tedy deseti- až dvacetinásobně vyšší než počet stromů v dospělém lese.

Přepočítávání na hektar je přitom dobré pro srovnání s hospodářským lesem, kde jsou stromky pravidelně v řádcích, v horském smrkovém pralese ale není klíčové. Jeho velmi důležitou vlastností je totiž vysoká pestrost všech jeho složek, tedy i výskytu přirozeného zmlazení. Přírodní lesy nejsou homogenní, proto se nemusíme obávat, pokud je v některých oblastech aktuálně méně obnovy. Mnohé bezlesé plochy zarostou dřevinami rychle, na jiných to nějakou dobu trvá. Závisí to na velkém množství okolností, ale můžeme si být jisti, že dříve či později les v území ponechaném samovolnému vývoji převládne.

Při přirozeném zmlazování dřevin hraje velkou roli také množství a stupeň rozkladu mrtvého dřeva. V kmenech, větvích a asimilačních orgánech stromů je nahromaděno velké množství živin, o které by byl odvezením dřevní hmoty lesní ekosystém ochuzen. Mrtvé dřevo pokrývá jen cca 5 % výměry monitoračních ploch a přitom se na něm vyskytuje 12 % veškerého zmlazení.

Vyhodnocením dat zjištěných na plochách aktuálně zasažených žírem lýkožrouta smrkového jsme zjistili, že obnova se v porostech vyskytuje už před odumřením hlavního stromového patra. Navíc byla zjištěna souvztažnost mezi gradací lýkožrouta smrkového a semennými roky smrku. V letech, kdy hrozí kůrovcová kalamita, smrky produkují velké množství semen, kterými si zajišťují pokračování v podobě nové generace lesa. Kdyby kůrovec (lýkožrout smrkový) uměl vyhubit smrkové lesy, pravděpodobně by to už za těch 8 000 let, po které se smrky na Šumavě spolužije, dokázal.

Člověk-pěstitel nemůže dokázat vychovat přírodnější les než příroda sama. Může rychleji změnit druhové složení dřevin, ale nikdy nevypěstuje les se stejným složením a stejnou strukturou, jaká by vznikla působením přírodních procesů. Kouzlo a atmosféra divokého lesa je jedinečná a umí ji vytvořit jen příroda.

Ing. Pavla Čížková (1982) - absolventka Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, v oddělení ekologie lesa Správy NP a CHKO Šumava provádí monitoring lesa v území ponechaném samovolnému vývoji, pavla.cizkova(zavináč)npsumava.cz