Čtení na tyto dny

Dětská prosba

Přivez mi něco živého -
- utíká Katka k tatínkovi
startujícímu mezi paneláky auto

Něco živého  Určitě
Nezapomeň tati

(Jindřich Zogata)

 

 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Punkva je taky mokřad


Miroslav Kovařík, č. 1/2012, str. 6-7

Úmluva o mezinárodní ochraně mokřadů vznikla v íránském městě Ramsar v roce 1971 a v roce 1990 k ní přistoupila i Česká republika. Zavázala se tím k ochraně a rozumnému využívání všech typů mokřadů. V souladu s tímto požadavkem bylo u nás dosud vyhlášeno dvanáct mokřadů, které splňují kritéria mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie nebo hydrologie. V seznamech vhodných lokalit jsou zařazeny i netypické mokřady vázané na podzemní jeskynní hydrologické systémy. Proto byla severní část Moravského krasu s Amatérskou jeskyní v roce 2004 zapsána na seznam mokřadů mezinárodního významu.

Území má rozlohu 1 571 ha a systém Amatérské jeskyně s více než 39 km chodeb, dómů a propastí je nejrozsáhlejším jeskynním systémem v ČR. Jeskyně jsou protékány Punkvou, Sloupským potokem, Bílou vodou a několika menšími toky. V území mokřadu je registrováno více než 600 jeskynních vchodů, z nichž asi 100 jeskyní považujeme za významné. Sloupsko-Šošůvské jeskyně, Balcarka, Punkevní a Kateřinská jeskyně jsou veřejnosti přístupné. Císařská jeskyně je využívána pro léčbu astmatu alergického původu. Některé jeskyně či aspoň jejich části jsou zatopené trvale, a to v celém profilu nebo s volnou hladinou. Další jeskyně (jejich části) jsou zatápěny opakovaně a konečně jsou jeskyně bez tekoucích vod, ale s vysokou vzdušnou vlhkostí, která většinou přesahuje 96 %. Krasové území je ovlivněno řadou ponorů, stálých nebo periodických podzemních přítoků Punkvy vázaných na jeskyně, skupinou vývěrů. Ve vývěrech se mění i fyzikální vlastnosti vody, velmi se snižuje sezonní rozkolísanost teplot vody, zyšuje se mineralizace hydrouhličitanem vápenatým.

V jeskyních jsou vytvořeny zcela zvláštní, neobvyklé podmínky: nepřítomnost světla, malé výkyvy teplot (většinou mezi 6-10 °C), značná vlhkost. Určitou roli hraje velikost jeskynních prostor. Pro život má největší význam Amatérská jeskyně. Žije zde několik bezobratlých nově popsaných pro vědu, např. chvostoskoci Onychiurus rauseriArropalites ruseki, kteří patří mezi pravé jeskynní živočichy. Z vodních organismů je třeba upozornit na výskyt endemita Moravského krasu, máloštětinatého červa Bythonomus absoloni ze dna propasti Macocha. Z druhů podzemních vod je nejnápadnější korýš blešivec karpatský (Niphargus tatrensis). Ve vývěrech se vzácně objevuje i ruducha Batrachospermum moniliforme, z ryb je nejdůležitějším druhem v toku pod vývěry vranka obecná. Zimuje zde celkem 18 druhů netopýrů, vazbu na vodní prostředí má poměrně hojný netopýr vodní, vzácný je netopýr pobřežní. Letní kolonie se v jeskyních nevytvářejí.

Za naplňování Ramsarské úmluvy zodpovídá ministerstvo životního prostředí. Pro řešení vědeckých otázek je zřízen Český ramsarský výbor s expertní skupinou, kde jsou zastoupeni odborní pracovníci kvalifikovaní v ochraně mokřadů a vodního ptactva. Pro ochranu mokřadu je důležité, že je součástí CHKO Moravský kras s převahou I. a II. zóny. Téměř jedna třetina je navíc součástí národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, menší části jsou součástí přírodních rezervací Sloupsko-šošůvská jeskyně, Balcarova skála - Vintoky a Bílá voda.

K zabezpečení kvality vody v krasovém podzemí je nutné budování čistíren odpadních vod v povodí mokřadu, zabezpečení závrtů a jejich nejbližšího okolí, aby nedocházelo k průsakům znečištěné vody ze zemědělského hospodaření, včetně úpravy zemědělského půdního fondu. Jedná se o území velice zajímavé a cenné, atraktivní a silně navštěvované, které je třeba uchovat i do budoucna. Tomu může napomoci i zařazení do seznamu mezinárodně významných mokřadů.


RNDr. Miroslav Kovařík (1953) - zoolog a hydrobiolog, CHKO Moravský kras

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu