|
Vstup pro předplatitele: |
Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem
(Zdeněk Volf)
„Losos? A co je na něm tak zvláštního?“ reagoval by možná před sto lety na dotaz zvídavého návštěvníka Českého Švýcarska rybář. O půl století později by patrně jen smutně pokrčil rameny. Je až zarážející, jak rychle tato pozoruhodná ryba z českých vod zmizela. K posledním hřebům do rakve patřila výstavba Masarykových zdymadel u Ústí nad Labem, která lososům znemožnila tah a tedy i zakládání nových generací. O poslední zbytky populace se pak postaralo znečištění vody v Labi, provázené obecně známými dopady na živou přírodu, dlouhodobě bagatelizované v rámci společenského směřování k lepším zítřkům. A tak byl poslední losos obecný v Labi spatřen naposledy počátkem 50. let minulého století.
Uplynuly dlouhé čtyři dekády, než nastaly vhodné podmínky pro první pokusy o alespoň dílčí nápravu člověkem napáchaných škod. V první polovině 90. let zahájili rybáři v Sasku vypouštění lososího plůdku do labských přítoků, na jaře roku 1998 na tuto aktivitu u nás v rámci projektu Losos 2000 navázal Český rybářský svaz, který od té doby organizuje každoročně jarní vypouštění. První návrat dospělých jedinců na sebe nedal dlouho čekat; v říčce Kamenici v národním parku České Švýcarsko byli prvně spatřeni v roce 2002. Po tomto úspěchu správa parku zintenzivnila spolupráci s rybáři a vystavěla dva rybí přechody přes jezy na říčce, která hraje při repatriaci lososů klíčovou roli.
Počty navrátilců však stále nedostačují pro udržení stabilní populace. Pro její další posílení se správa parku rozhodla společně s rybáři, obecně prospěšnou společností České Švýcarsko a norskou firmou King Oscar (konzervované ryby) pro spuštění programu Návrat lososů, tedy podzimního vypouštění odrostlejších, 8 až 10 cm velkých rybiček. Mají méně predátorů, a proto větší šanci na přežití. Unikátní je na programu především zapojení veřejnosti formou adopce vlastní rybičky. Výsledky sbírky ukazují, že pro moderního člověka jsou kvalita a druhová pestrost přírodního prostředí důležité. A to dává lososům opravdu reálnou šanci na trvalý návrat do našich vod.
Tomáš Salov
NP České Švýcarsko