Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Nové začátky lososů v Česku


Tomáš Salov, č. 1/2011, str. 28

„Losos? A co je na něm tak zvláštního?“ reagoval by možná před sto lety na dotaz zvídavého návštěvníka Českého Švýcarska rybář. O půl století později by patrně jen smutně pokrčil rameny. Je až zarážející, jak rychle tato pozoruhodná ryba z českých vod zmizela. K posledním hřebům do rakve patřila výstavba Masarykových zdymadel u Ústí nad Labem, která lososům znemožnila tah a tedy i zakládání nových generací. O poslední zbytky populace se pak postaralo znečištění vody v Labi, provázené obecně známými dopady na živou přírodu, dlouhodobě bagatelizované v rámci společenského směřování k lepším zítřkům. A tak byl poslední losos obecný v Labi spatřen naposledy počátkem 50. let minulého století.

Uplynuly dlouhé čtyři dekády, než nastaly vhodné podmínky pro první pokusy o alespoň dílčí nápravu člověkem napáchaných škod. V první polovině 90. let zahájili rybáři v Sasku vypouštění lososího plůdku do labských přítoků, na jaře roku 1998 na tuto aktivitu u nás v rámci projektu Losos 2000 navázal Český rybářský svaz, který od té doby organizuje každoročně jarní vypouštění. První návrat dospělých jedinců na sebe nedal dlouho čekat; v říčce Kamenici v národním parku České Švýcarsko byli prvně spatřeni v roce 2002. Po tomto úspěchu správa parku zintenzivnila spolupráci s rybáři a vystavěla dva rybí přechody přes jezy na říčce, která hraje při repatriaci lososů klíčovou roli.

Počty navrátilců však stále nedostačují pro udržení stabilní populace. Pro její další posílení se správa parku rozhodla společně s rybáři, obecně prospěšnou společností České Švýcarsko a norskou firmou King Oscar (konzervované ryby) pro spuštění programu Návrat lososů, tedy podzimního vypouštění odrostlejších, 8 až 10 cm velkých rybiček. Mají méně predátorů, a proto větší šanci na přežití. Unikátní je na programu především zapojení veřejnosti formou adopce vlastní rybičky. Výsledky sbírky ukazují, že pro moderního člověka jsou kvalita a druhová pestrost přírodního prostředí důležité. A to dává lososům opravdu reálnou šanci na trvalý návrat do našich vod.

Tomáš Salov
NP České Švýcarsko

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu