VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na základě pozvání vídeňské radnice se nám dostalo možnosti navštívit odbor životního prostředí tamního magistrátu a provozy  environmentálního charakteru. Vypravili jsme se tam ve trojici - dva z úřadů městských částí a já za město Brno.

Nejprve jsme byli seznámeni s problematikou zásobování Vídně pitnou vodou. Město má pro pitnou vodu velká jímací území, ležící převážně ve vápencové části Steiermarku, přičemž jedno z nich leží v aluviu Dunaje v těsné blízkosti Vídně. Všechny pozemky, které tvoří prameniště, město Vídeň vykoupilo a zamezilo zde jakékoliv hospodářské činnosti vyjma účelového lesního hospodaření. Celková plocha zdrojových území je dvojnásobně větší než rozloha Vídně. Z těchto zdrojnic na území vápencových Alp je voda sváděna akvadukty do města. Dvojí rozvod vody Vídeň nemá, avšak vídeňská radnice vydává asi 2000 povolení pro soukromé firmy a osoby k jímání vody ve vlastních studních. Z nich se pak továrny zásobují vodou samy. Ovšem veškerá voda rozváděná vídeňskými městskými vodovody je velmi kvalitní. Obsahuje průměrně asi 5 mg dusičnanů na litr a podle místa zdroje má 5-15° tvrdosti podle německé stupnice. Teplota vody je stálá, a to 7 °C ±1 °C. Kromě jedné zdrojové oblasti ze štěrkových vrstev Dunaje, kde se chemicky dezinfikuje chlórem, se ostatní voda ve vodovodní síti žádným způsobem - chemicky ani jinak - neupravuje.

Ztráty v rozvodné síti vody v městě Vídni tvoří v současné době asi 8,5 %, což se jeví ve srovnání s brněnskými 30-40 % jako skutečně velmi nízká hodnota. Vodovod dodává do celé Vídně denně asi 400 000 m³ vody. V soukromém sektoru, tzn. v bytech, se spotřebuje asi 140 litrů na obyvatele a den. Pokud se započítá celková spotřeba, tzn. z různých továren a živnostenských provozoven, činí spotřeba vody 270 litrů na osobu a den.

Součástí servisu je sledování ztrát, a to nejen v rámci sítě, ale i přímo u spotřebitele. Pracovníci vodovodů v oblastech, kde se spotřeba vody jeví vyšší oproti normálu, navštěvují jednotlivé domácnosti a hledají, kde dochází ke zbytečnému úniku vody. Převážně jde o netěsnící kohoutky a protékající splachovadla na WC. Nejdříve byla tato činnost pracovníků vodovodů chápána obyvateli jako zasahování do soukromí, ovšem po zdražení vody a jisté informační kampani jsou pracovníci většinou vítání nebo i zváni do bytů, aby provedli nápravu.

Veškeré odpadní vody Vídně jsou z obou břehů Dunaje sváděny do centrální čistírny. Čištění probíhá na 87 % v hodnotě BSK5 a Rakušané jsou připraveni postavit v nejbližším období ještě další stupeň čištění tak, aby se dosahovalo 98 %. Vzhledem k tomu, že čistírenské kaly jsou velmi nebezpečně promořeny jedovatými sloučeninami a těžkými kovy, není možné kalů využívat jako hnojiva na pole. Proto se kaly vysoušejí na centrifuze a spalují ve speciální spalovně, umístěné v těsné blízkosti centrální čistírny vod.

Tato spalovna zpracovává také zvláštní odpad, který není možno spálit v běžných spalovnách města Vídně. Čištění ve zmíněné speciální spalovně je pochopitelně třístupňové, spaluje se fluidním způsobem podle rakouského patentu a zdá se, že ke kontaminaci ovzduší z tohoto zdroje ve Vídni nedochází.

Obyvatelstvo nejvíce zajímá činnost referátu odpadového hospodaření a čistoty ovzduší. V oblasti čistoty vzduchu je vídeňský magistrát vybaven špičkovou měřicí technikou. Průběžně zde měří oxid siřičitý, oxidy dusíku, polétavý prach, ozón a oxid uhličitý. Všechny tyto hodnoty jsou v minutových intervalech vyhodnocovány centrálním počítačem a na osmi místech ve městě pravidelně sdělovány obyvatelům a návštěvníkům Vídně prostřednictvím světelných tabulí s analogovou stupnicí. Na stupnici najdeme tyto hodnoty: vzduch vynikající, velmi dobrý, dobrý, poněkud horší, špatný, předpoplachová situace, poplach I. stupně, poplach II. stupně. V době naší návštěvy hlavního města ukazovaly všechny světelné tabule stav čistoty ovzduší vynikající.

Podstatnými zdroji znečištění vzduchu ve Vídni jsou doprava, lokální topeniště, spalovny odpadu. Zatímco u lokálních topenišť, v souvislosti s průběžným přechodem na centrální otop nebo vytápění plynem, se situace postupně zlepšuje, u spaloven se zavedením II. a III. stupně čištění také výrazně zmenšuje a výhledově ještě podstatně sníží dopad na čistotu ovzduší. U dopravy se tento trend zhoršuje, neboť ročně ve městě přibývá přibližně 5 % automobilů, takže dochází nejen k dopravním kolapsům, ale i k výraznému znečištění středu Vídně výfukovými plyny.

Navštívili jsme také třídírnu odpadů. Byla postavena soukromou firmou v roce 1983, ale po dvou letech firma zkrachovala a v konkursu odkoupilo celé zařízení firmy město Vídeň, které třídění odpadů provozuje dodnes. Třídí se zde starý papír, lepenka, tmavé a světlé sklo, kovy, organické látky, stavební a další materiály v průměrném celkovém množství 200 000 tun odpadu ročně. Především je zpracováván průmyslový odpad. Dodavatelé odpadu, tj. jednotlivé firmy, jsou povinni před odevzdáním surovin vyplnit deklaraci, v níž musejí uvést o jaký odpad jde, jaké je jeho množství a odkud pochází. Podle deklarace se firmě vyměří poplatek od 0 do 22 000 šilinků za tunu odpadu. Nulové hodnoty se vykazují u odpadu, který je předem vytříděn a neobsahuje větší množství nečistot a např. lepenku, sklo apod. Při smíšení a event. znečištění se počítá vyšší sazba. Chce-li některá z firem vyvážet odpad přímo na skládku, která je toho času jedinou, je povinna prokázat, že odpad neobsahuje více než 10 % recyklovatelných surovin.

Do třídírny denně přijíždí 300-400 nákladních vozů, z nichž většina patří přímo těm firmám, které odpad produkují. V třídírně je zaměstnáno 140 lidí, z toho 50 pracuje přímo na pásové třídičce. Zde dochází především k vytřiďování lepenky, papíru, polystyrenu, plastových smrštitelných fólií a dalšího materiálu. Odpad se na třídičce lisuje do balíků a odtud se posílá k dalšímu zpracování. Třídírna má na starosti speciální odpad. Vídeň má 56 odpadových středisek, kam mohou občané odvážet speciální odpad, jakým jsou např. ředidla a léky, ale i neskladné věci jako skříně či ledničky - i tento druh odpadu je třídírnou zpracováván. Z ledniček je zvláštním zařízením odsát freon, který se pošle opět k dalšímu použití a ostatní neskladné odpady jsou demontovány a rozebrány a posléze zpracovány na lince. Zvlášť se třídí elektronický odpad, např. televizory, a zvlášť počítače; všechny součástky se posílají k dalšímu zpracování. Většina tohoto odpadu je spalována ve speciální spalovně. Zbytek popela ze spalovny se vrací do třídírny odpadů, kde se smíchá s cementovou směsí a potom uloží na skládku. Zde ztvrdne a nemůže již narušit spodní vody ani ostatní životní prostředí.

Třídírna odpadů zpracovává také zbytky z domácností odevzdávané občany do speciálních biokontejnerů, jsou tu zpracovávány také ořezané větve i zbytky stařiny z vídeňských parků a další biologický odpad. Ten se drtí a mísí v míchačce, z níž je vyvážen do kompostárny, kde je ve zvláštním režimu fermentován do podoby kompostu. Kompostu se používá v městských parcích a také se prodává soukromníkům - je však trvale laboratorně sledován obsah těžkých kovů. Jsou zde také zpracovávány zbytky surového dřeva, v tomto případě tedy nejde o překližky či jiné barvené a lakované materiály. Surové dřevo se v kladívkovém drtiči rozdrtí a použije se jako palivo.

S výkupem sběrných surovin, jak jej známe u nás, se ve Vídni nesetkáme. Veškeré odpadové materiály se odevzdávají zdarma nebo za jejich odevzdání platí ten, kdo odpad vyprodukoval.

Ve všech případech, kdy si občané stěžují, že tam a tam cosi nepříjemně páchne, nebo mají-li podezření z ohrožování životního prostředí města, vyjíždí k zásahu zvláštní oddíl „Umweltpolizei“ neboli policie ochrany životního prostředí. Tato instituce potom podobné případy řeší. Nutno říci, že tato služba vídeňské radnice je veřejností přijímána se stále rostoucím pochopením.

Vídeňané chrání životní prostředí svého města velmi důsledně, nejsou však se stavem stále spokojeni a domnívají se, že je především třeba učinit kroky k omezení individuální automobilové dopravy, zavedení důsledného čištění na výstupech všech tří spaloven odpadů, zavedení dalšího stupně čištění v čistírně odpadních vod a přísné kontrole všech subjektů, které se na znehodnocování životního prostředí Vídně podílejí. Podstatný rozdíl mezi Brnem a Vídní je v tom, že vídeňská radnice pracuje s dostatečným množstvím financí, a také v tom, že u našich jižních sousedů panuje atmosféra velkého tlaku občanů na zlepšování životního prostředí hlavního města. V městě Brně však dosud finance i tlak veřejnosti chybějí.