Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Český čtenář a rouhačství slavného časopisu


Hana Librová, č. 2/1992, str. 39

Do středisek našich ekologických hnutí začaly docházet zahraniční ekologické časopisy. Český ochránce přírody či ekologický aktivista má možnost, ovšem za předpokladu, že čte v cizím jazyce, porovnat své vědomosti a názory s význačným referenčním rámcem. Brněnská Veronica má štěstí, že se stala odběratelem nejslavnějšího ekologického časopisu s dlouholetou tradicí The Ecologist. Tento britský a zároveň mezinárodní tisk vychází letos již dvacátýdruhý rok. Na jeho stránkách byla za tu dobu publikována řada statí, které mají pro ideje i praxi ochrany přírody i vědecké ekologie zásadní význam.

Český čtenář, který dostává do rukou The Ecologist poprvé nebo náhodně, pociťuje při četbě handicap - unikají mu některé souvislosti, nerozumí narážkám, s obtížemi se orientuje. Někdy se mu zdá, že se The Ecologist zabývá subtilitami a detaily. Je dokonce překvapen a zaskočen sděleními, která jsou v rozporu s názory, které přejal jako obecně sdílené.

Vysvětlení je prosté: Tento časopis již dávno prošel stadiem základního evidování ekologických problémů a obecné diskuse o možnostech jejich řešení. Sotva by zde obstály články, jejichž obsahem je sdělení, že je důležitá ekologická výchova, nebo tvrzení, že lidé jsou ekologicky negramotní či že je třeba změnit životní styl - moudrosti, které známe z našeho tisku. Jakkoli The Ecologist není vědeckým časopisem, který by byl určen jen skupině zasvěcených vědců, jeho texty předpokládají slušnou orientaci čtenáře v ekologické problematice. Potom mohou být věcné, konkrétní, plné živých příkladů a zajímavých nestandardních myšlenek. Pokud autoři zobecňují, nestavějí jen na vlastní intuici a nahodilých nápadech, ale vycházejí ze znalosti environmentální filozofie, ekonomie a politologie.

Uveďme v této recenzi příklad překvapení, jaká mohou při četbě zaskočit čtenáře odkázaného na česky tištěné ekologické informace. Šesté číslo 21. ročníku The Ecologist obsahuje zásadní článek Wolfganga Sachse „Životní prostředí a rozvoj. Historie nebezpečného spojení“ (Environment and Development: The Story of a Dangerous Liaison, p. 252-257). Ukazuje na ambivalenci globalistického uvažování o ekologických problémech. Zatímco v našich očích je ideálem lidské „ekologické“ optiky, W. Sachs upozorňuje, že vedle kladného přínosu má i své stránky stinné. Globální přístup, ztělesněný známým vesmírným snímkem „modré planety“, výslovně formulovaný konferencí OSN ve Stockholmu, argumentovaný Ehrlichovou knihou „Population Bomb“, dokumentem „Blueprint for Survival“ a zejména slavnými „Limity růstu“, může být zavádějící. Tato optika ekologický problém silně zjednodušuje. Klade velký důraz na přelidnění Třetího světa, a viní chudé země z rozhodujícího podílu na poškozování biosféry. Méně si všímá důsledků životního způsobu bohatých zemí a nedoceňuje také význam lokálních a politických kontextů. Hrubá kauzalistická metodologie, typická pro globální pohled, nepřesně vykládá souvislosti a vytváří navíc iluzi o účinnosti globálních strategií.

Text článku přináší ještě další překvapení. Naše ekologické časopisy po pravdě referovaly o velké pozornosti, jíž se v ekologických i politických kruzích na celém světě těší dokument „Naše společná budoucnost“, vypracovaný pod vedením Gro Harlem Brundtlandové, i o nadějích, které jsou s ním spojovány. Jenom málo českých ochránců přírody, majících trvalý kontakt se zahraničními kolegy, tuší, že na Západě není tento globální politicky program přijímán bez výhrad.

Wolfgang Sachs patří právě do tohoto tábora odpůrců. Podle něj slavná zpráva „Naše společná budoucnost“ jde na ruku manažerům, expertům, technokratům a nové „globální ekokracii“ ve snaze udržet industriální systém, který je lhostejný, ba nepřátelský vůči životu přírody. Přináší požadavek rychlého ekonomického rozvoje tzv. zaostalých zemí přijetím výrobního a životního způsobu západního typu. Těžko se pak dá poctivě hovořit o záchraně Země a o "trvale udržitelném rozvoji" (sustainable development).

Český zájemce má dnes k dispozici čtyři vydání výtahu ze zprávy „Naše společná budoucnost“ a péčí českého ministerstva životního prostředí vyjde letos toto evangelium ekologické spásy v plném znění. Rouhačský článek v The Ecologist je skvělým podnětem k přemýšlení a soudnému pohledu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu