Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Messelské zkameněliny v Brně


Martin Ivanov, č. 1/2012, str. 13

Německá lokalita Messel u Darmstadtu představuje jednu z nejvýznamnějších lokalit eocenního stáří, časově spadající do doby před více než 47 miliony let. Význam této lokality, od roku 1995 organizací UNESCO zapsané na Seznam světového dědictví, spočívá v jedinečném zachování množství pravěké flóry a fauny. Podmínky zachování organických zbytků byly dány přítomností živičných břidlic uložených v jezerním prostředí messelského souvrství. Po velmi dlouhou dobu se na dně plošně malého, avšak hlubokého kráterového jezera v bezkyslíkatém prostředí ukládaly velmi jemnozrnné usazeniny spolu s množstvím odumřelých organických zbytků. Evolučně významné zkameněliny se v tomto souvrství uchovaly po desítky milionů let.

První zbytky živočichů pocházející z messelských živičných jílovců byly objeveny již roku 1875. V roce 2004 bylo z této lokality známo značné množství hmyzích taxonů a na 132 druhů obratlovců, především kostnatých ryb, kterých bylo dosud nalezeno více než 10 000 jedinců. Lokalita se však proslavila i nálezy vývojově významných forem savců, například drobnými primitivními koníky rodu Propalaeotherium nebo tapíry rodu Hyrachyus, nechybí však ani mimořádně dobře dochované zbytky ptáků, krokodýlů, ještěrů, hadů, želv a obojživelníků. Neobvykle příhodné podmínky na lokalitě umožnily zachování mnoha úplných jedinců, některé nálezy mají dokonce zachovány otisky nebo zbytky měkkých tkání, jako jsou srst či blány letounů.

Přírodní prostředí ve středním eocénu v okolí dnešního Messelu mělo podobu deštných pralesů vyvinutých ve velmi teplém, tzv. paratropickém klimatu. Současný poměrně podrobný pohled na vývoj klimatu v blízkosti této lokality byl umožněn díky všestrannému výzkumu, na kterém se dnes podílí řada špičkových specialistů z celého světa. Výstava dokládá důležitost vzájemné spolupráce mezi odborníky a naší odborné i laické veřejnosti umožňuje významné doplnění představ o období, které bylo pro vývoj řady současných skupin organismů zcela zásadní.

Návštěvníkům Paláce šlechtičen na Kobližné 1 v Brně se do 7. dubna 2012 nabízí naprosto jedinečná příležitost nahlédnout do dávno zmizelého ekosystému teplých deštných pralesů střední Evropy. Putovní výstava Messel on Tour (Messel na cestách) je dílem pracovníků Hesenského zemského muzea v Darmstadtu a do Brna byla zapůjčena v rámci spolupráce s Geologickopaleontologickým oddělením Moravského zemského muzea v Brně, vedeným RNDr. Růženou Gregorovou, Ph.D. Je opravdu výjimečným výstavním počinem, který nadchne každého zájemce o přírodu.

Martin Ivanov
geolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu