Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Zamyslíme-li se nad tím, co je dnes ČSOP a koho představuje, nevyhneme se v odpovědi několika číslům. V roce 1986 tvořilo městskou organirzaci v Brně 18 základních organizací s 578 členy, v roce 1987 to bylo 25 organizací a 719 členů, v roce 1988 30 organizací a 771 členů a na konci roku 1987 38 organizací s 930 členy. Tento nárůst členské základny, vyjadřující mimo jiné stále větší obavy občanů o stav a perspektivy našeho životního prostředí, předznamenal i nutnost zásadní změny postaveni ČSOP ve společnosti. Přežily se původní stanovy, které definovaly ČSOP jako dobrovolnou zájmovou společenskou organizaci sdružující občany ČSR, kteří se chtějí aktivně podílet na péči o přírodní složky životního prostředí. Ekologická situace v naši zemi se natoik vyhrotila, že členové ČSOP již nechtěli být jen zahradníky a uklizeči pečujícími o zeleň a pořádek. Zásadně to změnilo začlenění ČSOP do struktury Národní fronty a změna stanov, které nyní ČSOP představují jako společenskou organizaci podílející se na ochraně přírody. Přičemž příroda je chápána jako soubor všech živých organismů a jejich prostředí, včetně člověka a jeho životního prostředí. ČSOP se tedy stal i spolutvůrcem ekologické politiky s možností podílet se i na její realizaci a kontrole.
Práce svazu ochránců přírody je výjimečná právě svým předmětem zájmu. Zatímco mnohá jiná sdružení jsou do jisté míry uniformní a ať navšťívíte tu či jinou základní organizaci, setkáte se se stejným programem, stejným způsobem práce i stejnými problémy. Ani zdaleka to neaplatí o ČSOP. Sama příroda svou nevyčíslitelnou mnohotvárností způsobuje, že stejně různorodá je i činnost našich základních organizací. Každá je svým způsobem výjimečná, žije svým životem, je často úzce specializována a má své specifické problémy. Myslím si, že právě tady je i největší bílé místo v práci nejen městského výboru, ale i redakce našeho časopisu. Měli bychom větší část funkcionářské práce věnovat právě vnitrosvazové oblasti, zvláště pak metodické pomoci jednotlivým ZO při řešení jejich potíží a pomáhat jim při plnění jejich přání a cílů, umožňovat jim propagaci jejich činnosti. V našem svazu existuje celé spekltrum forem činnosti, od organizací, které vznikly na základě kamarádství a dobrého poznání několika rodin nebo přátel, které se v podstatě brání vstupu nových členů, až po organizace, které naopak se snaží sdružit co nejvíce členů. Stejně tak existují organizace pracující takřka výhradně pro děti, starají se o výchovu mladé generace k ekologickému myšlení a k lásce k přírodě. Některé organizace mají úzce vyhraněný ochranářský program malé skupiny živočichů, například dravých ptáků, nebo se starají o ochranu konkrétní vzácné přírodní lokality. Jsou základní organizace, které si daly za cíl právě politickými prostředky bojovat za záchranu životního prostředí a šířit osvětu v řadách obyvatel.
Když jsem prolistoval dosud vyšlá čísla našeho časopisu, dospěl jsem k poznání, že zatímco počet našich základních organicací se již blíží ke čtyřicítce, pouhých osm z nich využívá této publikační možnosti. Bylo by dobré tento stav změnit, aby nejen členové ostatních základních organizací, ale i veřejnost, která čte Veroniku, byla více informována o konkrétní činnosti jednotlivých našich organizací a mohla se popřípadě zapojit do činnosti, která je zaujme.