Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Autointerview Veroniky na úvod nového ročníku


Miroslav Kundrata, č. 1/1990, str. 1-4

V: Co přinese nová politická situace ekologickému hnutí?

V: Především informovanost a prostor rostoucímu zájmu o ekologické problémy, které už značná část populace začíná chápat jako existenční. Dnes pracuje minimálně dvacet organizací, včetně politické strany Zelených, jež by měly odrážet zájmy i postoje veřejnosti a zaručovat dostatečný tlak na rozhodovací sféru. Myslím, že se podaří korigovat chybné koncepce, gigantické stavby poškozující přírodu a podobné záležitosti, na jejichž oponování spotřebovali naši aktivisté v posledním desetiletí většinu energie věnované dobrovolné ochranářské práci (často sisyfovsky marně). Jako šafránu však bude tvůrčích a realistických programů, které na celostátní i lokální úrovni povedou Československo na loď plující pod mezinárodní vlajkou „setrvalého rozvoje“. Umocnění dřívějších kontaktů (zejména s Evropským ekologickým hnutím) a navazování nových pracovních vztahů se zahraničním je jednou z cest, jak se rychleji vzpamatovat.

V: Neztrácí smysl organizace ČSOP, SZOPK nebo Brontosaurus, které dosud sdružovaly větší část aktivních zájemců o ekologické problémy?

V: Bylo by nesmyslné rušit struktury, které začaly pracovat za velmi nepříznivých podmínek a osvědčily se. Je pravděpodobné, že některé základní organizace nebo jednotlivci budou hledat uplatnění ve více politicky či antropocentricky zaměřených strukturách. Podle mého názoru je to dobře i pro ČSOP jako především ochranářský spolek. Koordinovat a sledovat celé spektrum problémů životního prostředí je těžké i pro efektivní státní aparát (jak vidíme na příkladu průmyslově vyspělých zemí), natož pro organizaci dobrovolníků. Lidé hledající z principu nové struktury však mohou dojít i zklamání a v každém případě vyplýtvají mnoho energie na věci organizační. Nesporně budou ve svém vývoji opakovat mnoho chyb, které už má ČSOP za sebou a s radikalizovaným, ale seriózním posjezdovým vedením se jich napříště vystříhá. Členové ČSOP (a týká se to pochopitelně i slovenských kolegů ze SZOPK, Brontosaurů nebo Stromu života) mají oproti nově vznikajícím organizacím, včetně strany zelených, mnoho výhod.

Především svou aktivitou v době, která ochraně životního prostředí nepřála, mnohdy vystaveni posměchu spoluobčanů, prokázali nezištný zájem a snahu o zlepšení ekologické situace. Tím nechci označit porevoluční „zelené“ za konjukturalisty nebo opomenout lidi, kteří nebyli a nikdy nebudou organizováni, a přesto pro přírodu a ekologickou výchovu udělali víc, než kdokoliv z nás tuší.

Kromě tohoto morálního kreditu má naše organizace vysokou odbornou úroveň a je schopna zaujmout fundovaná stanoviska k širokému spektru problémů životního prostředí. Má stabilizovanou organizační strukturu, svoje tiskoviny, zkušenosti se samofinancováním, mezinárodní kontakty a další jiné výhody, které zatím nevidí čerstvě povstavší bojovníci.

ČSOP je dobrovolná nadstranická organizace, která spolupracuje s každým, kdo chce prospět životnímu prostředí. Základní organizace v celé republice by měly využít svých zkušeností a zasadit se o to, aby ekologické programy všech stran byly co nejkonkrétnější. Nejvíce můžeme udělat na lokální úrovni. Každá vesnice, každý městský obvod by měly mít co nejrychleji k dispozici seznam místních ekologických problémů a na jeho základě formulovat krátkodobé i dlouhodobější programy jejich řešení. Nepodceňovat výchovu, hlavně dětí, ani zdánlivě druhořadé věci, jako je separovaný sběr odpadu, likvidace divokých skládek, péče o prameny a studánky a důsledný boj s jejich znečišťovateli, ochrana cenných přírodních lokalit i mimo chráněná území a desítky dalších námětů.

Novou kvalitou (podmíněnou ekonomickou nezávislostí obcí a regionů) bude propojení ekonomických, sociálních a ekologických aktivit do programů „setrvalého rozvoje“. Jejich princip je v tom, že se žádná sféra nerozvíjí na úkor jiné, a základní podmínkou této, zatím jediné realistické cesty zachování života na Zemi je zastavení devastace přírodních zdrojů - vody, vzduchu, půdy, genofondu, ale i našeho fyzického a morálního zdraví. V probíhajícím volebním boji se každá strana ohání ekologií. Využijme toho a naplňme obecné sliby konkrétními body - nechť každý člen ČSOP podsune do programu každé strany ve svém okolí alespoň jeden požadavek, který životnímu prostředí prospěje a jehož plnění může veřejnost kontrolovat.

V: Co to všechno znamená pro Veroniku?

V: Možná se to bude zdát divně, ale v našem programu se toho moc nezmění. Věřím, že skončily starosti s povolováním, které nám činil odbor kultury KNV, a že se nám podaří překonat finanční potíže a posunovat laťku kvality. Normální funkce sdělovacích prostředků nám odlehčí od aktuálních problémů, které byly dříve tabu a my jsme se k nim museli vyjadřovat i s tím rizikem, že se během výroby časopisu situace změní. Naopak se nám uvolní místo pro serióznější analýzy ochranářských problémů, na něž v běžném tisku není místo a pro ostatní časopisy se zdají být příliš speciální.

Jedním z hlavních cílů pro tento rok je zlepšit spolupráci s ostatními okresy a přímo se základními organizacemi na celé Moravě. To do značné míry závisí na tom, zda se nám podaří platit reportéra, a proto vítáme každý finanční příspěvek, každého nového dopisovatele. Hlavní programové cíle Veroniky - ekologická výchova, seriózní, věcné informace o životním prostředí regionu, zaměření na širší věkové i zájmové spektrum čtenářů, kulturnost, nezávislost - zůstávají nezměněny.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu