VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

(Autor: Helena Podroužková a kol.)

V cyklu Ekologický program pro Brno se 3. března 1994 uskutečnil v Domě ochránců přírody v Brně diskusní večer o brněnské vodě. Diskutovalo se na téma, jak lze zajistit zásobování Brna vodou bez negativních důsledků na životní prostředí a za jakou cenu. Pozváni byli odborníci a zodpovědní pracovníci z mnoha dotčených organizací. Besedy se zúčastnilo asi 35 zájemců.

Od 1. 1. 1994 platí obyvatelé Brna za vodu 12 Kč/m³ (z toho je vodné 5 Kč a stočné 7 Kč). Jednotlivé části Brna jsou zásobeny podzemní vodou z Březové, nebo upravenou povrchovou vodou ze Svratky, nebo vodou smíchanou z obou jmenovaných zdrojů. Svratecká voda z Pisárek je podle vyjádření hygieniků jako dlouhodobý zdroj nevhodná. Proto se hledal zdroj, který by ji nahradil.

Brněnský oblastní vodovod měl přivést do Brna vodu z Víru. Stavba byla plánována v dobách velkorysých a byla původně dimenzována na kapacitu 2 400 l.s^-1, v projektu byla pak kapacita vodovodu snížena na 1 800 l.s^-1. Výstavba Brněnnského oblastního vodovodu byla zahájena v roce 1988. Dnes se ukazuje, že Brno v současné době tak velký zdroj nepotřebuje. Úvahy, na kterých byl systém založen, se výrazně změnily.

Obyvatele by měla už nyní zajímat otázka: kolik budou za vodu z Vírského vodovodu platit?

Na tuto otázku v současné době nikdo neumí a zdá se, že ani nechce odpovědět. Zatím není ani jasno, zda celou výstavbu bude platit stát, nebo stát poskytne bezúročnou půjčku, nebo se bude muset hledat jiné řešení. To všechno bude mít podstatný vliv na cenu vody. Bude taky záležet na vývoji finančních nákladů v příštích letech.

Stavba Vírského vodovodu je velmi drahá, ani město Brno by si ji samo nemohlo dovolit, stejně tak ani ostatní obce bez města Brna. Vodovod není provozovatelný v malých množstvích. Čím víc obcí bude na Vírský vodovod napojeno, tím může být cena vody nižší.

Cena vírské vody bude ale vysoká a povede k ještě větší snaze vodou šetřit. Nabízí se zde otázka: kdo bude vodu kupovat, bude-li drahá? Co s vodou, pro kterou nebude odbyt a kterou se město zavázalo odebírat? Klesnou-li výrazně odběry vody, bude si dodavatel muset zajistit jiným způsobem uhrazení stálých (fixních) nákladů (odpisy, mzdy, poplatky, daně, nájmy aj.), a to asi paušálem. Zřejmě bude zavedena dvousložková cena vody, tj. určitý paušál na krytí stálých nákladů + cena za odebrané množství.

Vysoká cena vody ovlivní další vývoj: odběratelé budou hledat jiné možnosti (např. využití vlastní studně, vrtu), aby nemuseli být závislí na drahém zdroji. Toto řešení je možné zejména u průmyslových podniků nebo v okrajových čvrtích aglomerace s individuální výstavbou, ale většina obyvatel nemá na výběr a je závislá na hromadném zásobování.

Nemá město skutečně jinou alternativu?

Jiné varianty řešení, vycházející z hospodárnějšího využívání vody přitom existují:

Nejlepší a přitom nejlevnější pitná voda je voda podzemní. Proto by se s ní mělo dobře hospodařit a používat ji přednostně pro pitné účely.

Voda z Březové (podzemní voda křídových sedimentů u Březové nad Svitavou) nepotřebuje nákladnou úpravu. Měla by se posoudit možnost většího využití zásob spodního hydrogeologického kolektoru a dosud ne zcela podchycených pramenů.

Artéské vody v prostoru města Brna by měly být co nejdříve chráněny před možným znečištěním. Ochranu si plně zasluhují, neboť jde o výjimečně kvalitní podzemní vody, které by mohly a měly být využívány, a to prakticky bez jakékoliv technologické úpravy jako zdravotně naprosto nezávadná pitná voda. Využitelné množství se odhaduje na 200 až 250 l.s^-1, což spolu s březovským zdrojem plně pokrývá nároky brněnské aglomerece na pitnou vodu. Průzkumy prováděné v minulých desetiletích Geotestem by sice měly být aktualizovány, ale měla by být aktualizována také reálná spotřeba pitné vody. Těžko můžeme nadále obhajovat luxus, aby se vzácnou a draze upravovanou pitnou vodou stříkala nádvoří, výrobní haly, zahrádky či aby koneckonců její podstatný díl protekl splachovači našich záchodů. Z artéských horizontů čerpají některé brněnské podniky (např. Škrobárny) vodu pro technologické účely už léta. Její reálné využívání pro pitné účely je však neustále bagatelizováno s odvoláním na obtížné zajištění pásma hygienické ochrany zdroje. Srovnání s tím, jak je ve skutečnosti zajištěna ochrana jiných klíčových zdrojů (Březová, Vír, nemluvě ani o Pisárkách), však nikdo nepublikuje. Hlavní podíl na malém zájmu města a zodpovědných (monopolních) vodohospodářských institucí o seriózní záměr na využívání kvalitních artéských vod pod Brnem nemá obava o zdraví a kapsu občana, ale zájem stavební a investiční lobby dokončit mamutí stavbu přivaděče z Víru.

Zdroj vody v Pisárkách by měl sloužit pro zásobení užitkovou vodou. Rekonstrukce úpravny byla nákladná, užitkový vodovod byl ve městě budován před lety a bude-li cena pitné vody ještě stoupat, zájem o tuto vodu nepochybně vzroste. Možnost odebírat užitkovou vodu by výrazně omezila používání vzácné podzemní vody pro nepitné, průmyslové účely, pokud by její cena byla přijatelná. Pro zásobení užitkovou vodou je možno využít také mělké podzemní vody pod Brnem, což je pro mnohé podniky řešení rychlé a finančně i technicky méně náročné.

Souběžnou možností k získání další rezervy je snižování ztrát vody v síti, především regulací tlaku v síti, výměnou poškozených hydrantů, armatur a potrubí. Ztráty vody v síti, které dnes Brno uvádí (kolem 23 %), se mají snižovat, snad až na hodnoty blížící se 10 %.

Pokud by tato opatření byla provedena (rozumné hospodaření s pitnou vodou, používání užitkové vody zejména pro průmyslové účely, snížení ztrát vody v síti, využití přístupných podzemních zdrojů), Brno by vodu z Vírského vodovodu v současné době nepotřebovalo.

Namítáte, že je již pozdě? Že tato úvaha měla zaznít před lety? (Zazněla, ale nechtěla být slyšena - viz např. Veronica 1/89).

Zdá se, že dnes už nemá smysl oživovat diskusi o tom, zda potřebujeme nebo nepotřebujeme Vírský oblastní vodovod. Stupeň jeho rozestavěnosti a proinvestovaných 1,5 miliardy Kč (k 31. 12. 93 bylo proinvestováno 1,453 miliard Kč) připomínají patovou situaci u Gabčíkova či u Temelína. Ale další 3,320 miliard (stav ke 31. 12. 1993) se ještě mají prostavět. Pravdou je, že bude-li stavba dokončena, město nepocítí v mnoha příštích letech nedostatek vody. Pro jihomoravské investory je však hlavním motorem pro dokončení přivaděče způsob jeho financování: ze státního totiž krev neteče. Starost o to, jakou cenu bude muset občan za vírskou vodu platit, je netrápí.

Ekologové se obávají negativních důsledků stavby Vírského vodovodu, zejména ochuzení průtoku v řece Svratce - minimálně o 0,7 m³.s^-1 (hodnota pro rok 1997) až 1,2 m³.s^-1 (uvažovaná hodnota pro rok 2010), což je 1/7 z průměrného ročního průtoku. Snížení průtoku ve Svratce bude mít za následek zhoršení kvality vody v řece a následně i v Brněnské přehradě.

Navíc, Vírská přehrada se již začíná potýkat s podobnými problémy (i když ne v tak velkém rozsahu) jako Brněnská přehrada (eutrofizace, která ovlivňuje kvalitu vody, přítomnost těžkých kovů a reziduí polychlorovaných uhlovodíků ve dnových sedimentech aj.).

Ideální a dlouhodobě jediné únosné řešení je ozdravění celého povodí Svratky, což mimo jiné znamená např. vybavit všechny obce čistírnami odpadních vod. Kvalita vody v řece by se tím výrazně zlepšila a projevilo by se to i na Brněnské přehradě.

I když stavba Vírského oblastního vodovodu počítá s vybudováním několika čistíren odpadních vod (cca za 130 mil. Kč), není to řešení pro celé povodí. Přitom čistírny odpadních vod se v obcích stejně jednou postavit musí, této investici se nemůžeme vyhnout. Čím dříve to bude, tím více šancí dáme tokům a přírodě, aby se vzpamatovaly.

Nebylo by tedy účelnější poskytnout finanční zdroje na ozdravění povodí Svratky a Svitavy, a pro zajištění doplňkových zdrojů vody pro město a region? Podle studie Evropské banky by ozdravění celého povodí, zejména výstavba čistíren odpadních vod stály asi 1 miliardu Kč. Ozdravná opatření v povodí musí zahrnovat také řešení doprovodných jevů, jako jsou eroze a splachy.

Je zarážející, že se ani po výrazném snížení spotřeby vody a změně prognóz jejího dalšího vývoje nikdo vážně nezajímal o jiné řešení zásobení města Brna.

Podzemní zdroje pod Brnem čekají na využití, kterému, samozrejmě, musí předcházet podrobný průzkum a ochrana zdrojů, zejména v kritických, zranitelných místech.

Ing. Helena Králová (Podroužková), CSc., absolvovala vodohospodářské studium na VUT v Brně a pracuje nyní v Ekologické poradně VERONICA.

Voda pro Brno - základní informace

Současné zdroje vody pro Brno

Brněnská vodovodní síť je zásobena vodou ze dvou hlavních hromadných zdrojů:
a) podzemní vodou z  pramenné o blasti Bře­zová nad Svitavou
b) upravenou vodou z řeky Svratky.

a) Březovský vodovod

Od roku 1913 je v provozu gravitační přivaděč o délce 60 km, kterým se dopravuje množství 300 l.s^-1. Druhým přivaděčem o délce 57 km je Brno zásobeno od roku 1975. Březovský vodovod má svá zranitelná místa: pásmem hygienické ochrany 1. bře­zovského vodovodu prochází frekventovaná železniční trať Brno - Česká Třebová. Násled­ky zemědělského hospodaření v okolí, ze­jména leteckého práškování z minulosti, stej­ně jako následky ropné havárie z roku 1980 budou patrny ještě v příštích letech. Přesto kvalita březovské vody je velmi dobrá (vý­chodočeská křída). Voda se nemusí upravo­vat, pouze se dávkuje chlor.

Množství vody, dodávané oběma březovský­mi přivaděči, kolísá od 800 do 1 400 l.s^-1. Město potřebuje dalších 200 až 800 l.s^-1, kte­ré dodává úpravna vody v Pisárkách.

b) Pisárecký zdroj

Voda z řeky Svratky se upravuje v úpravně v Pisárkách, která prošla nákladnou rekon­strukcí a modernizací. Kvalita vody v řece se zhoršuje znečišťováním z povodí (odpadní vody z obcí, erozní splachy, nadměrné hnoje­ní zemědělské půdy, pesticidy), zvýšeným obsahem organických látek, dusitanů, dusič­nanů, amoniaku a sezonně značným biolo­gickým oživením vody. Technologický po­stup postačoval pro původně lepší kvalitu su­rové vody, dávky chemikálií se postupně zvyšovaly na dnešních 80 až 100 mg.l^-1. Kva­lita upravené vody se zhoršovala. Sezonním dávkováním aktivního uhlí se dosáhlo účin­ného zlepšení chuťových vlastností upravené vody, ale je to velmi nákladné. Teplotní roz­pětí upravované vody je značné (0 až 22 °C).

Upravená voda má charakter vody užitkové a její dočasné používání jako vody pitné je povoleno výjimkou. Po zprovoznění Brněn­ského oblastního vodovodu je fungování úpravny vody v Pisárkách zpochybněno. Ro­ku 1996 má být voda z Pisárek používána jako užitková. Zdroj má sloužit i jako hava­rijní záloha systému pitné vody.

Vývoj spotřeby vody

Průměrná spotřeba vody v Brně byla v roce 1989 asi 2 000 l.s^-1. V současné době se hod­nota průměrné spotřeby vody v Brně pohy­buje kolem 1 500 l.s^-1, v průběhu roku 1993 klesala až na 1 400 l.s^-1. Jednou z příčin po­klesu spotřeby bylo zvýšení ceny vody. Spotřeba vody pro obyvatelstvo v roce 1993 činila cca 150 l.os.1.d^-1. V letech 94-95 má podle prognóz ještě mírně klesnout, ale od­haduje se, že nebude nižší než 140 l.os.l.d^-1.

Spotřeba vody pro průmysl také zaznamenala pokles, zatímco odběry pro služby a další drobné odběratele rostou ročně o  2,5 až 3 % a dnes jsou již vyšší než u průmyslu.

Brněnský oblastní vodovod (též Vírský ob­lastní vodovod)

Myšlenka zásobovat Brno vodou z Vírské přehrady je velmi stará. Stavba Brněnského oblastního vodovodu (BOV) byla zahájena v roce 1988. V současné době je rozestavěna úpravna vody ve Švařci, před dokončením je 20 km štol, pokračuje výstavba vodojemu Čebín a trubního přivaděče na Palackého vrch. Investorem stavby BOV byl Vodohospodář­ský rozvoj a výstavba Praha, závod Brno. Ten postupně předává stavbu novému inves­torovi a majiteli, kterým je Sdružení měst, obcí a svazků obcí. (Přesný název je „Vírský oblastní vodovod, Sdružení měst, obcí a svazků obcí“.)

Sdružení měst, obcí a svazků obcí vzniklo 1. 1. 1994 za účelem dokončení výstavby a za­jištění provozu vodohospodářské soustavy pro zásobení měst a obcí. Dnes sdružuje asi 100 obcí. Vstup obce (svazku obcí) do sdru­žení je podmíněn závazným nahlášením množství vody, které bude obec odebírat, a peněžitým příspěvkem jednotlivých členů, přičemž příspěvky se stanovují v poměru po­žadovaných odběrů v l.s^-1. Město Brno se za­vázalo odebírat z Vírského vodovodu vodu v množství 600 l.s^-1.

Odhaduje se, že celkový náklad na stavbu Vírského oblastního vodovodu přesáhne 4,5 mld. Kč. Dosud bylo proinvestováno asi 1,5 mld. Kč.

Podzemní vody brněnského prostoru
(upraveno dle materiálů RNDr. Josefa Tara­by, Geotest Brno)

Území okresu Brno-město a přilehlých území okresu Brno-venkov mají potenciální zdroje podzemních vod, které by mohly být využí­vány v daleko větší míře než dosud. V pod­statě jsou v zájmovém území dvě možnosti využití podzemních vod:

1) mělké průlinové vody v propustných kvartérních uloženinách údolních niv a níz­kých terasových stupňů povrchových vod to­ků Svratky, Svitavy a jejich přítoků. Mělké podzemní vody jsou vázány na hrubé, zrnité, nesoudržné a dobře propustné sedimenty cha­rakteru písku, písku s příměsí štěrků a písči­tých štěrků. Četné hydrogeologické vrty pro­kázaly jejich příznivé podmínky pro akumu­laci, oběh i doplňování. Avšak v mnoha mís­tech byly již znehodnoceny antropogenní čin­ností, nebo jim toto nebezpečí hrozí. V br­něnském prostoru jim prakticky nelze zajistit dostatečnou ochranu, a nelze tudíž s těmito podzemními vodami uvažovat jako se zdroji pitné vody pro hromadné zásobení. Možnos­ti jejich využití jako zdroj vody užitkové - ­technologické nejsou v současné době zdale­ka vyčerpány. Většina brněnských podniků, zejména těch, které leží v údolních nivách (řeky Svratky, Svitavy a Ponávky), resp. na nízkých terasách, by mohla krýt značnou část spotřeby vody využitím mělké podzemní vo­dy. V údolních nivách je třeba počítat se zvý­šeným obsahem provozně závadných kation­tů železa a manganu.

2) artéské podzemní vody

Hlubší podzemní vody, akumulované v neo­genních sedimentech, mají zejména v mís­tech výskytu artéských vod mimořádně dob­rou kvalitu pitné vody. Artéské vody jsou ověřené několika hlubinnými hydrogeologic­kými průzkumnými vrty.

Využití artéských podzemních vod v prostoru vlastního města Brna je limitováno možnostmi zajištění účinné ochrany. V brněnském prostoru existuje velký počet skutečných i potenciálních zdrojů znečištění životního prostředí, a proto patří řešení problematiky ochrany podzemních vod k velmi náročným úkolům. Nutno zjistit vlivy antropogenní činnosti na podzemní vody a najít způsoby eliminace těchto negativních dopadů. Aktuální je zajištění preventivní ochrany významných využitelných a mnohdy již částečně využívaných zdrojů podzemních vod. Bude třeba v daleko větší míře provádět monitoring kvality podzemních vod, a to zejména v oblastech s akutním nebezpečím ohrožení významných využitelných zdrojů. Teprve po úspěšném vyřešení ochrany artéských podzemních vod v brněnském prostoru je bude možno využívat v plném rozsahu.

Pro vodárenské využívání vod jsou příznivé podmínky v prostoru severně od Brna (mezi obcemi Kníničky, Rozdrojovice, Jinačovice, Moravské Knínice), kde by bylo možno odebírat kolem 50-60 l.s^-1 podzemní vody velmi dobré kvality.

V prostoru vlastního města Brna je nutno provozně ověřit možnosti a stanovit podmínky využití mimořádně kvalitních artéských­ podzemních vod. Hluboké hydrogeologické vrty, z nichž první byly vyhloubeny již koncem minulého a začátkem tohoto století, prokázaly vesměs pozitivní výsledky, jak co do množství, tak i do kvality vod. Nově vybudované průzkumné vrty mohou být zdrojem kvalitních podzemních pitných vod pro oby­­vatele.

Závěr

Za současného stavu ochrany artéských podzemních vod a jistého rizika jejich kontaminace lze doporučit odběr artéských vod v množství řádově několika desítek litrů (využitelné­ množství podzemních vod vázaných na hydrogeologické struktury neogenních klasických sedimentů je odhadováno na 200-250 l.s^-1). Pro vodárenské využití je nejvhodnější jižní část zájmového území (Komárov ­- Černovice - Brněnské Ivanovice - Horní Heršpi­ce), kde by bylo možno několika vrty jímat prakticky veškeré využitelné artéské podzemní vody.­