Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Selské cesty


Václav Štěpánek, č. 2/1993, str. 34

Jedním z drastických zásahů do historické struktury naší krajiny, úzce souvisejícím s kolektivizací zemědělství, bylo zrušení staletími budované sítě cest, spojujících jednak obce, jednak jednotlivé hony či tratě. Rozoráním mezí či v honbě za novými půdními zisky většina těchto cest zmizela a s nimi i porosty, které je doprovázely. Krajina se tak, zejména v nížinách, nejen stala neprůchodnou, ale i naprosto fádní. Jiná je problematika úvozových cest, vznikajících užíváním generacemi sedláků zejména v horských a podhorských oblastech. I ony ve své drtivé většině vzaly za své, neboť se noví hospodáři domnívali, že jejich využívání je nevýhodné. Tyto cesty, často štětované a tak zabezpečené proti erozi a rozblácení, postupně zarůstaly nálety bříz a jiných rychle rostoucích dřevin a stávaly se neprůjezdnými. Místo nich, bez jakéhokoliv zabezpečování, byly vyjížděny nové cesty přímo na polích. Tak bylo nejen ubíráno z úrodné půdy, ale navíc poté, co nezabezpečená cesta přestala vyhovovat, se beze všech zábran vedle ní vyjížděla cesta nová. Samozřejmě, půda byla všech, proč se tedy starat… V souvislosti s restitucemi se ovšem začíná situace v lecčems měnit. Kupodivu, původní vlastníci půdy i jejich potomci začínají ponejvíce hospodařit tam, kde je to relativně nejméně výhodné - např. na Českomoravské vrchovině. Zatímco v nížinách zůstává většina půdního fondu v transformovaných zemědělských družstvech, na Vysočině vzniká poměrně silná vrstva soukromých hospodářů. Těm se pochopitelně nelíbí, že na jejich polích jsou často tři i čtyři nově vyjeté cesty, neboť to zmenšuje jejich i tak dost nízké výměry. Proto lze na mnoha místech vidět, jak jsou znovu obnovovány staré úvozové cesty se vším, co k nim patří. Buřání je vyklučeno, břehy zpevněny nově vysazenými stromy… Co více, i meze kolem cest jsou zbavovány prastarých náletů sukcesních bylin a keřů tak, aby opět mohly poskytovat seno a nezaplevelovaly nálety semen pracně obdělaná pole. Revitalizaci naší krajiny si lze těžko představit jinak. Vysočinským sedlákům proto nezbývá než připsat velkou pochvalu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu