Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Selské cesty


Václav Štěpánek, č. 2/1993, str. 34

Jedním z drastických zásahů do historické struktury naší krajiny, úzce souvisejícím s kolektivizací zemědělství, bylo zrušení staletími budované sítě cest, spojujících jednak obce, jednak jednotlivé hony či tratě. Rozoráním mezí či v honbě za novými půdními zisky většina těchto cest zmizela a s nimi i porosty, které je doprovázely. Krajina se tak, zejména v nížinách, nejen stala neprůchodnou, ale i naprosto fádní. Jiná je problematika úvozových cest, vznikajících užíváním generacemi sedláků zejména v horských a podhorských oblastech. I ony ve své drtivé většině vzaly za své, neboť se noví hospodáři domnívali, že jejich využívání je nevýhodné. Tyto cesty, často štětované a tak zabezpečené proti erozi a rozblácení, postupně zarůstaly nálety bříz a jiných rychle rostoucích dřevin a stávaly se neprůjezdnými. Místo nich, bez jakéhokoliv zabezpečování, byly vyjížděny nové cesty přímo na polích. Tak bylo nejen ubíráno z úrodné půdy, ale navíc poté, co nezabezpečená cesta přestala vyhovovat, se beze všech zábran vedle ní vyjížděla cesta nová. Samozřejmě, půda byla všech, proč se tedy starat… V souvislosti s restitucemi se ovšem začíná situace v lecčems měnit. Kupodivu, původní vlastníci půdy i jejich potomci začínají ponejvíce hospodařit tam, kde je to relativně nejméně výhodné - např. na Českomoravské vrchovině. Zatímco v nížinách zůstává většina půdního fondu v transformovaných zemědělských družstvech, na Vysočině vzniká poměrně silná vrstva soukromých hospodářů. Těm se pochopitelně nelíbí, že na jejich polích jsou často tři i čtyři nově vyjeté cesty, neboť to zmenšuje jejich i tak dost nízké výměry. Proto lze na mnoha místech vidět, jak jsou znovu obnovovány staré úvozové cesty se vším, co k nim patří. Buřání je vyklučeno, břehy zpevněny nově vysazenými stromy… Co více, i meze kolem cest jsou zbavovány prastarých náletů sukcesních bylin a keřů tak, aby opět mohly poskytovat seno a nezaplevelovaly nálety semen pracně obdělaná pole. Revitalizaci naší krajiny si lze těžko představit jinak. Vysočinským sedlákům proto nezbývá než připsat velkou pochvalu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu