VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Environmental Partnership - zdroj financování a partner nevládních ekologických organizací

Cílem nadace Environmental Partnership je přispívat k formování občanské společnosti tím, že podporuje nevládní „ekologické“ aktivity s co nejširší účastí veřejnosti. V České republice a na Slovensku působí již čtvrtý rok. Za tu dobu rozdělila tato nadace na projekty ochrany životního prostředí kolem 8 milionů korun, zorganizovala a finančně podpořila výjezd asi 20 stipendistů z ČR do USA a do západní Evropy a financovala také pobyt nejméně 15 zahraničních expertů, kteří přijeli na pozvání našich ekologických organizací. Veškeré finanční zdroje Environmental Partnership for Central Europe (působí také v Maďarsku a v Polsku) pocházejí zatím od 13 zahraničních soukromých nadací (převážně z USA, ale také z Japonska a z Evropy). Roční rozpočet EP v českých zemích se pohybuje kolem 3,5 milionu Kč. V současné situaci, kdy je obtížné získávat u nás peníze na projekty nevládních organizací, je Environmental Partnership jedním z mála stabilních zdrojů pro financování malých ekologických projektů (maximální výše grantu je 8 000 USD).

Představitelé hlavních sponzorských nadací se každý rok scházejí v jedné ze zemí, kde projekt funguje, aby zhodnotili výsledky práce za poslední rok, setkali se s organizacemi, které obdržely granty, a také aby diskutovali další budoucnost „Partnershipu“.

Poslední setkání sponzorů se uskutečnilo na konci června v Polsku na ose Krakow-Katovice-Wroclaw. Jedním z aspektů, který program sledoval, byla také bilaterální spolupráce v pieninském, tatranském a slezském regionu.

Využili jsme této příležitosti, abychom čtenářům Veroniky v krátkých rozhovorech představili některé zástupce nadací, kteří se výročního setkání zúčastnili.

German Marshall Fund

byl spolu s Rockefeller Brothers Fund a Charles Stewart Mott Foundation zřizovatelem nadace Environmental Partnership (EP) a byl pověřen dohledem a koordinací činnosti EP v jednotlivých zemích střední a východní Evropy.

Nadace German Marshall Fund (GMF) vznikla v roce 1972 jako dar od lidí Spolkové republiky Německa lidem žijícím ve Spojených státech. Tento dar byl jakýmsi projevem díků za pomoc, kterou po druhé světové válce poskytly Spojené státy americké Německu prostřednictvím Marshallova plánu. Šlo o velkorysý dar, neboť Německo věnovalo této nově vzniklé nadaci 250 milionů DM.

Sídlo nadace je ve Washingtonu.

Programovou ředitelkou GMF je Marianne Ginsburgová, která věnuje velkou pozornost nejen Partnershipu, ale také dalším projektům GMF v naší části světa. Administrací EP je pověřena Irmgard Huntová.

Prezident nadace GMF Frank Loy je v USA významnou osobností. Pracuje ve výborech několika charitativních organizací a je také členem správní rady REC v Budapešti. Partnershipu věnuje výjimečnou pozornost a zúčastňuje se všech důležitějších jednání, která se dotýkají našeho programu. Položili jsme mu několik otázek:

T.R., M.K.: Po roce 1989 začal German Marshall Fund rozšiřovat svoje programy i do bloku bývalých socialistických zemí ve střední a východní Evropě. Můžete charakterizovat vaše aktivity v této části Evropy?

F.L.: V květnu 1989 jsem na zasedání správní rady GMF řekl, že naše úloha je spojovat USA a Evropu. Definice Evropy se mění; nevíme sice, jak se bude situace přesně vyvíjet, ale měli bychom se rozhodnout, zda a jakým způsobem rozšíříme naši působnost do střední Evropy. Na podzim 1989 padlo rozhodnutí, že zde založíme svůj program. Jedna polovina bude zaměřena na oblast, ve které již máme zkušenosti, a tou je právě životní prostředí. S druhou částí programu žádné zkušenosti nemáme, ale pro střední Evropu je nesmírně důležitá. Mám na mysli budování pilířů, na kterých musí být demokratická společnost postavena.

Původně jsme nevěděli, jak máme začít. Věděli jsme o špatné kvalitě životního prostředí a o absenci účinné občanské diskuse. V Maďarsku byla velká diskuse o přehradě na Dunaji, v Polsku o jiné přehradě na Dunaji, ale ve srovnání se Západem byly problémy jaksi pohřbené. Pro občany bylo velmi obtížné, aby se účastnili rozhodovacích procesů.

Jedna z věcí, kterou nám lidé říkali během naší první návštěvy v roce 1990 byla: „Nedávejte nám rady, dejte nám čistírnu odpadních vod, odsiřovací zařízení na naše elektrárny atd.“ Ale to není naší úlohou. Nemáme pro to ani odborné zázemí, ani finanční prostředky.

T.R., M.K.: Jak vznikl program Environmental Partnership?

F.L.: Došli jsme k závěru, že nemůžeme řídit náš program ve střední Evropě z Washingtonu. Byli jsme přesvědčeni o tom, že musíme mít někoho přímo zde. Pak jsme si ale uvědomili, že nemáme tolik peněz, abychom mohli zahájit náš program ve více zemích, a to nás vedlo ke sdružení prostředků s dalšími nadacemi, které chtěly rozšířit svou působnost do této části světa. Prvními partnery byly Rockefeller Brothers Fund a Charles Stewart Mott Foundation, které již ve východní Evropě působily, a tak vznikla myšlenka vytvoření programu Environmental Partnership, ke kterému se přidaly ještě další nadace z USA, Evropy a Japonska.

T.R., M.K.: Řekl jste, že jste střední a východní Evropu poprvé navštívil v roce 1990. Vidíte nějaké změny v ekologickém hnutí, které se od té doby udály?

F.L.: Když jsme poprvé přijeli do této části Evropy, bylo možné spočítat zkušené představitele nevládních organizací na prstech jedné ruky. Myslím, že rozdíl mezi rokem 1990 a dneškem je obrovský ve všech čtyřech zemích (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko), o kterých toho vím nejvíce. Přesto je sektor nevládních organizací ještě mladý a křehký a je mnohem více rozvinut na lokální úrovni než na celostátní. Schopnost ovlivňovat státní politiku je velice slabá. Počet obyvatel, kteří řadí životní prostředí na horní příčku žebříčku hodnot, zůstává stále malý. Myslím, že ještě není vyvinuta ochota k větší spolupráci s institucemi, které mají hlavní slovo při rozhodovacích procesech, a stále převažuje přístup spíše znepříjemňování života těmto institucím. Většina organizací je úplně závislá na finanční podpoře ze zahraničí. To jsou všechno velké problémy, které se neřeší lehko. Myslím, že se nám podařilo uběhnout asi deset metrů, ale běžíme na stometrové trati!

Charles Stewart Mott Foundation

byla založena ve dvacátých letech jedním z pionýrů automobilky General Motors. Charles Mott byl svého času největším individuálním držitelem akcií General Motors. Nadace, kterou založil, se stala známou až v 60. letech, kdy finančně podporovala projekty převážně ve městě Flint v Michiganu zaměřené v první řadě na oblast vzdělávání veřejnosti. Postupně začala nadace rozšiřovat svoji činnost na celé území Spojených států a v posledních letech podporuje projekty i v jiných zemích světa. Dnes patří tato nadace s kapitálem 2,5 miliardy dolarů a s ročním rozpočtem kolem 55 milionů dolarů k největším nadacím v USA.

Z výročního zasedání v Polsku se letos výjimečně omluvil prezident nadace William White. Mottovci však byli zastoupeni reprezentativně viceprezidentkou Maureen Smythovou, ředitelkou ekologického programu Lois De Beckerovou a Susan Clevelandovou, která po odchodu z československého programu EP pracovala pro Charles Stewart Mott Foundation.

Na naše otázky odpovídala viceprezidentka nadace Maureen Smythová.

T.R., M.K.: Vaše nadace je v České republice známa především podporou projektů zaměřených na ochranu životního prostředí. Můžete pro naše čtenáře blíže charakterizovat váš „ekologický“ program?

M.S.: Naše nadace začala podporovat projekty zaměřené na ochranu životního prostředí asi kolem roku 1982. V dnešní době je životní prostředí jedním ze čtyř hlavních programů nadace Charles Stewart Mott Foundation. V rámci našeho programu na ochranu životního prostředí se zaměřujeme na ochranu Velkých jezer, prevenci znečišťování životního prostředí v USA a částečně podporujeme projekty na hranici mezi Mexikem a USA a v Karibské oblasti. Náš mezinárodní program se soustřeďuje především na mezinárodní obchod a na reformování nadnárodních bank, ale nevyhýbáme se ani dalším zajímavým projektům.

T.R., M.K.: To je poměrně rozsáhlý okruh činnosti. Jak velké finanční prostředky máte k dispozici pro „ekologický“ program?

M.S.: Roční rozpočet našeho ekologického programu je asi 7-8 milionů dolarů. Ovšem největší pozornost věnujeme problematice chudoby ve Spojených státech. Pro tento program máme k dispozici kolem 20 milionů dolarů ročně. Dalšími oblastmi, které podporujeme, jsou ekonomický rozvoj, rozvoj občanské společnosti, projekty proti kriminalitě a násilí, vzdělávání pro děti z rodin s nízkými příjmy atd.

T.R., M.K.: Jaké aktivity podporujete v jiných zemích?

M.S.: Kromě projektů ve střední a východní Evropě má v zahraničí největší podporu naše působení v Jihoafrické republice, které je součástí našeho programu rozvoje občanské společnosti. Zaměřujeme se především na posílení a rozvoj nevládního sektoru. Chceme pomoci nové Jihoafrické republice, aby se mohla stát opravdovou demokracií. Proto naše nadace bude především podporovat účast široké veřejnosti na rozhodování.

T.R., M.K.: Kdy a proč jste se rozhodli vstoupit do této části Evropy?

M.S.: Asi před pěti lety, kdy prezident naší nadace, Bill White, podnikl cestu do Ruska a začal se velmi zajímat o možnou pomoc při budování demokracie ve východní Evropě. Pak následovala řada pracovních cest do dalších zemí východní Evropy, které přesvědčily Billa Whitea o důležitosti nevládních organizací a roli, kterou plní ve společnosti, jež se nachází v přechodném období k demokratickému systému. Pokud jde o náš současný postoj, chceme i nadále podporovat rozvoj nevládního sektoru v tomto regionu.

T.R., M.K.: Jak velký je váš rozpočet pro střední a východní Evropu?

M.S.: Naše aktivity zde spadají pod program rozvoje občanské společnosti, který má roční rozpočet kolem 10 milionů dolarů. Tento rozpočet se pak dělí asi následovně: 5 milionů USD pro střední a východní Evropu, 2 miliony USD pro Jihoafrickou republiku a zbytek je rozdělen ve Spojených státech.

T.R., M.K.: To znamená, že Evropa je vaší prioritou co se týká zahraničních programů?

M.S.: Ano, je to náš největší zahraniční program. Pracujeme v Rusku, v Polsku, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Doufáme, že se nám podaří rozšířit činnost i do Rumunska, Bulharska a na Ukrajinu. Zatím nejvíce grantů jsme přidělili v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a v České republice a musím říci, že zvláštní pozornost věnujeme právě projektům ochrany životního prostředí.

Společně s nadacemi German Marshall Fund a Rockefeller Brothers Fund jsme ze sdružených prostředků vytvořili Environmental Partnership (zatím náš největší program ve střední a východní Evropě). Dosavadní praxe nás přesvědčuje, že právě Partnership je velice efektivní nadací pro poskytování malých grantů na financování lokálních ekologických projektů.

V České republice jsme nedávno otevřeli naši kancelář a v roce 1995 bychom chtěli podpořit projekty zaměřené na úspory a efektivní využívání energie, které by měly vliv na národní nebo regionální energetickou politiku. Již třetí rok podporujeme v České republice nadaci SEVEN (Společnost pro efektivní využívání energie), ale chtěli bychom tento náš program rozšířit i na další organizace.

T.R., M.K.: Máte nějaká omezení co do výše individuálních grantů?

M.S.: Nemáme žádná omezení. Průměrná velikost grantu je kolem 90 tisíc dolarů a rozpětí se pohybuje od 25 tisíc dolarů, což je pro nás velmi malý grant, až do několika milionů dolarů.

T.R., M.K.: Víme, že Mott Foundation se také velice zajímá o aktivity v karpatském regionu. Můžete nám říci něco o tomto programu?

M.S.: Jde o záměr vytvořit nadaci, která by financovala společné projekty zemí karpatského regionu. Jinými slovy, mělo by jít o podporu společných projektů vládních i nevládních organizací, které by se týkaly rozvoje celého regionu, o projekty přeshraniční spolupráce. Nicméně tento program je teprve ve svém počátku a zatím jsme nepřidělili žádný grant.

Rockefeller Brothers Fund

snad ani není třeba představovat. Rodina Rockfellerů je známa nejen svými obchodními úspěchy, ale i rozsáhlou charitativní činností. RBF je jednou z několika nadací založených rozvětvenou rodinou a pro nás je význačná tím, že v Evropě operuje z amerických nadací nejdéle. Její programový ředitel Bill Moody také na kontinentu stráví podstatnou část svého času. Tomuto vždy dobře naladěnému nestorovi zprostředkování pomoci střední a východní Evropě, který na programech ve východní Evropě pracuje již přes 10 let, jsme také položili několik otázek.

T.R., M.K.: V oblasti životního prostředí ve střední a východní Evropě je vaším největším programem Environmental Partnership. Jaké jsou další programy, které RBF podporuje v tomto regionu?

B.M.: V této části Evropy máme dvě strategie. První je orientována na rozvoj místních schopností, což jinak řečeno znamená pomoc místním obyvatelům při ochraně jejich životního prostředí. To je tzv. přístup zdola nahoru, kterému pomáháme udělováním malých grantů a organizováním různých typů školení. Environmental Partnership je jednou z více organizací, která toto zajišťuje. Nicméně RBF vidí Environmental Partnership jako stěžejní nadaci právě v oblasti rozvoje schopností na lokální úrovni. Abychom napomohli snahám nadace Environmental Partnership, podpořili jsme i projekt Nicka Allena zaměřený na školení aktivistů neziskových organizací nebo podobný projekt Joe Szakose v Maďarsku.

Druhou naší strategií je podpora aktivit zaměřených na vypracovávání zásad a určování obecných cílů, jakými může být např. ekologická politika. Pomáháme různým skupinám, které se zaměřují na zlepšení těchto zásad a zákonů ve smyslu trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů. Asistovali jsme při vzniku a začátcích takových organizací a skupin, v České republice to byl např. Ústav pro ekopolitiku vedený Evou Kružíkovou. Před několika lety jsme v Polsku pomáhali při zrodu Institutu pro trvale udržitelný rozvoj a v Maďarsku právě teď podporujeme dvě skupiny v této oblasti - Centrum pro ekopolitiku a Asociaci pro management a právo v životním prostředí.

T.R., M.K.: Lidé z ekologického hnutí u nás jsou spíše zvyklí pracovat na projektu, který má nějaký hmatatelný výstup. Je velmi málo organizací, které se zabývají strategií a zásadami (politikou) pro různé oblasti (např. ekopolitikou, energetickou politikou) nebo problematikou legislativy. Navíc anglické slovo „policy“ se překládá jako „politika“, což je u nás spíše chápáno jako anglické „politics“ (zde použito překladu „zásady“ - pozn. autorů). Mohl byste nám říci něco více o vašich programech v oblasti „politiky“?

B.M.: Měl bych říci, že v oblasti tvorby zásad (policy) jsme se začali zaměřovat i mimo země střední a východní Evropy. Zajímáme se o multilaterální instituce jako jsou Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj, ale i Evropské společenství. Nedávno jsme podpořili Friends of the Earth a jednu mezinárodní organizaci zabývající se dopravní politikou, aby mohly pracovat přímo v Londýně a v Bruselu a měly tak možnost ovlivnit zásady poskytování půjček těchto bank ve smyslu jejich šetrnějšího vztahu k životnímu prostředí. Hlavním bodem zájmu těchto ekologických organizací je udržitelný rozvoj dopravy a efektivní využívání energie.

Celkově se snažíme naše programy více zaměřit na podporu projektů udržitelného rozvoje dopravy a efektivního využívání energie, neboť tyto sféry mají a budou mít velký vliv na kvalitu života ve střední a východní Evropě. Na první pohled je zřejmé, že zejména trendy rozvoje dopravy jsou velice vzdálené politice ekologicky příznivého rozvoje a veřejná doprava se prudce omezuje.

T.R., M.K.: Jaké jsou další priority nadace Rockefeller Brothers Fund při poskytování finančních prostředků?

B.M.: V budoucnosti budeme klást větší důraz na podporu projektů spolupráce nevládních organizací s orgány místní samosprávy, státními institucemi a podnikatelskou sférou. Chceme podporovat trvale udržitelný management přírodních zdrojů. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci mezi těmito nejdůležitějšími sektory společnosti je široké pole působnosti a že je zde hodně co zlepšovat.

Další náš plán do budoucna se týká obnovy měst a obcí. Ve střední Evropě se díky nově zvoleným samosprávám a novým vlastníkům pozemků neustále zvyšuje tlak na ekonomický rozvoj sídel. Chceme podporovat takové projekty, které by nejen zajišťovaly tento rozvoj, ale které by současně vycházely z historických a kulturních hodnot a z kvalit životního prostředí daného místa. Nedávno jsme poskytli finanční prostředky na projekt Greenways ve vaší zemi a minulý rok na projekt Public spaces. Oba tyto projekty splňují právě ty předpoklady, které jsem uvedl.

T.R., M.K.: Děkujeme za rozhovor a doufáme, že o projekty na tato témata nebudete mít nouzi.

Nadace Joyce Mertz-Gilmore Foundation

byla založena v 70. letech ve Spojených státech. Jde o tzv. rodinnou nadaci založenou rodiči Mertz-Gilmore po smrti dcery Joyce. Ovšem jako významnější nadace začala vystupovat až v polovině let osmdesátých. Působí hlavně ve městě New York, kde podporuje množství kulturních a sociálních programů nevládních organizací. Dalšími podporovanými oblastmi jsou životní prostředí, kde se zaměřuje téměř výhradně na otázky šetření energií a využívání obnovitelných zdrojů energie, světová bezpečnost a lidská práva. Ač u nás téměř neznámá, její roční rozpočet je zhruba stejně velký jako například populární Rockefeller Brothers Fund.

Sympatická zástupkyně nadace Joyce Mertz-Gilmore Foundation Priscilla Haynerová se zúčastnila výroční schůzky sponzorů poprvé. Rozhovor s ní zaznamenal Tomáš Růžička v Praze před jejím odletem do Moskvy.

T.R.: Vaše nadace je v České republice téměř neznámá. Můžete nám říci, jaké projekty podporujete ve střední a východní Evropě?

P.H.: Nadace Joyce Mertz-Gilmore Foundation podporuje projekty především v USA, nicméně několik programů máme i v regionu střední a východní Evropy. V rámci našeho zastřešujícího programu zaměřeného na lidská práva jsme vytvořili projekt, kterému říkáme „Rozvoj demokracie ve východní Evropě a státech bývalého Sovětského svazu“. Podpora nadace Environmental Partnership paradoxně vychází právě z tohoto programu a ne ze sekce zaměřené na životní prostředí. Naším cílem je přispět k budování demokracie tím, že pomůžeme nevládním organizacím vybudovat si stálou pozici ve společnosti.

Další projekt z oblasti lidských práv v tomto regionu podporujeme v Moskvě a jeho cíl je stejný jako v případě Environmental Partnershipu - tedy posílení třetího sektoru. Ostatní naše programy ve střední a východní Evropě jsou více obecné a zaměřené spíše na technickou nebo právní pomoc nevládním organizacím. Celý program „Rozvoj demokracie ve střední a východní Evropě a zemích bývalého Sovětského svazu“ je vcelku malý. Udělili jsme celkem šest grantů v roce 1993 a nepředpokládáme, že bychom ho rozšiřovali. Pokud by se naše nadace rozhodla udělit ještě nějaké granty, budou zaměřené zase na obecný rozvoj nevládního sektoru.

T.R.: Tím se trochu lišíte od ostatních nadací, které naopak vyžadují velmi specifické projekty.

P.H.: My se obvykle nezaměřujeme ani na projekty specifické pro jednotlivé země a raději podporujeme programy a projekty, které jsou mezinárodní. Environmental Partnership je i z tohoto důvodu pro nás velmi zajímavý, protože je to regionální program s kancelářemi v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Partnership je jediný program ve střední a východní Evropě zaměřený na problematiku životního prostředí, na který v současné době přispíváme.

T.R.: Jaký je roční rozpočet vaší nadace a kolik procent z něj vynaložíte na podporu ve Spojených státech a kolik v zahraničí?

P.H.: V roce 1994 je to kolem 15 milionů dolarů, které máme na podporu projektů. Většinu těchto prostředků rozdělíme v USA. V zahraničí máme dnes šest grantů a několik dalších grantů jsme přidělili organizacím, které jsou v USA, ale které mají své programy a projekty v zahraničí nebo mají v zahraničí své pobočky. Z právního hlediska je to pro nás jednodušší. Máme též lepší možnost posouzení žádosti o grant. Velice zřídka cestujeme, a proto je pro nás obtížné posoudit žádost, kterou obdržíme např. z Argentiny, z Afriky nebo z České republiky.

Máme velmi málo zaměstnanců. V nadaci pracuje celkem 18 lidí, z toho pouze čtyři jsou programoví vedoucí. Myslím, že to je méně než u ostatních nadací, které znám.

T.R.: Odkud pocházejí prostředky na vaši činnost?

P.H.: Rodina Mertz-Gilmore vlastní část firmy Publishers Clearinghouse, která se zabývá prodejem časopisů a knih. Každý rok dostává nadace část zisku této společnosti, takže když roste firma, vzrůstá i množství prostředků pro nadaci a naopak. To nemůžeme nijak ovlivnit, protože nejsme přímo spojeni s touto firmou.

Dalším malým zdrojem finančních prostředků je náš základní kapitál (endowment), který je pouze 65 milionů dolarů, takže každý rok máme na úrocích jen 3 miliony dolarů.

T.R.: Máte nějaká omezení týkající se výšky grantů?

P.H.: Ne, nemáme. Průměrná velikost grantu je kolem 40-50 tisíc dolarů, ale rozpětí je velmi široké.

T.R.: Váš program v tomto regionu je vcelku malý. Počítáte s rozšířením vašich aktivit ve střední Evropě?

P.H.: Nemyslím, že bychom náš program zde nějak rozšiřovali, i když možné to samozřejmě je. Každá nadace může rok od roku své priority pozměnit. V úvahu by možná připadal náš program zaměřený na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie, ale to pochopitelně záleží na rozhodnutí naší správní rady.