VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Bílých Karpat si uvědomují členové základní organizace ČSOP v Hostětíně, poslední obci východního cípu okresu Uherské Hradiště. Aktivnímu předsedovi, Drahomíru Orsákovi, se před 3 lety podařilo stmelit činorodou skupinku sedmi mladých nadšenců. Potřeba být organizován v ČSOP u nich vyplynula ze snahy získat legislativní záštitu proti poškozování přírody. V tomto je Svaz svojí pravomocí bohužel trochu zklamal, ale neodradil.

V Hostětíně vznikla typická organizace laických ochránců přírody, kteří jsou s ní sice v denním kontaktu, ale chybí jim odborné vedení. Tento handicap zpočátku vyrovnávali tím, že se zapojili do akcí propagovaných a metodicky řízených časopisem „Naší přírodou“: Např. do akce FORMICA, pro kterou zaevidovali, označili a ochránili proti škůdcům 14 velkých mravenišť v okolí obce, do evidence výskytu mloka skvrnitého, který je v oblasti hojný, apod. Brzy po založení však navázala organizace úzký kontakt se správou CHKO Bílé Karpaty, převzala patronát nad dvěma maloplošnými chráněnými územími s výskytem vstavačů, stráž CHKO v katastru obce atd. V letošním roce se pustili do důkladnější inventarizace ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů, provádějí nutné biotechnické zásahy v patronátních územích, zabezpečují kontrolní činnost, chystají se instalovat sovníky podél okrajů lesa apod.

V čem jsou hlavní hodnoty práce členů ZO ČSOP v Hostětíně:

Především mají zájem o přírodu a úzký vztah k rodišti. Znají do detailu svěřené území, jsou s ním v denním kontaktu a mohou okamžitě zaregistrovat každý negativní zásah i ojedinělý výskyt zajímavých druhů (z letošního jara např. čáp černý nebo krkavec).

Uvědomují si příčiny poškozování přírody, ať už ze strany organizací (zejména JZD) nebo jednotlivců, znají osobně všechny občany i většinu pracovníků JZD a státní správy a mohou operativně zasáhnout.

Úzce spolupracují se správou CHKO Bílé Karpaty a snaží se získat podklady pro práci i jinými cestami, ať už z literatury nebo od pracovníků odborných institucí a výzkumných ústavů.

Takových podmínek může jen těžko dosáhnout některá z městských organizací, která přebírá patronát nad chráněnou lokalitou, ať už ve městě nebo na venkově, kam jezdí na výlety. A je to logické - území mohou účinně kontrolovat jen lidé, kteří v něm denně žijí - pochopitelně podmínkou je zájem. (Malé postesknutí: Jaké ztráty, zcela zbytečné, vznikají, když jedni musí věnovat svůj čas na kontrolu druhých, když si zájem o ochranu přírody a zachování rozmanitosti krajiny protiřečí s ekonomickými stimuly uživatelů území, když se krajina musí přizpůsobovat technice a ne naopak…)

Málo využitý zůstává pozorovací potenciál těchto ochránců přírody, který by se při vhodném metodickém vedení mohl stát základem seriózního ekologického, biogeografického nebo ochranářského výzkumu daného území. A nedostatek metodik i odborného vedení, to jsou bolesti, na které si členové ČSOP v Hostětíně často stěžují.