Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Dobří sousedé mezi zeleninami


Helena Vlašínová, č. 2/2012, str. 31
Pokud jsme se rozhodli jít cestou spolupráce s přírodou a nebýt stálými zákazníky firem produkujících pesticidy, snažíme se vybrat vzájemně si prospívající rostliny. Jak na to?

Velkým přínosem ve smíšených kulturách zelenin jsou jednoleté léčivé a aromatické rostliny, jako je měsíček, kerblík, saturejka a kopr, které ovlivňují i aroma sousedních rostlin. Také některé druhy zelenin se navzájem dovedou skvěle maskovat. Příkladem jsou třeba mrkvovité, jako je petržel, celer a mrkev, s cibulovinami jako cibule, česnek a pór nebo pažitka. Dobrou plodinou pro zmatení četných škůdců na košťálovinách je rajče, případně celer.

I když je rozmanitost obecně lepší než monokultura, vyskytují se kombinace rostlin, kterých bychom se měli raději vyvarovat, vyloženě špatných spojení je ale jen málo. Někdy souvisejí se sdílením chorob mezi příbuznými rostlinami, např. mezi hrachem a fazolem, nebo košťálovinami a hořčicí. Další příčinou může být jednostranné vyčerpání živin, třeba soupeření o síru mezi cibulí a košťálovinami, nebo o draslík mezi rajčaty a brambory. Zajímavá je z tohoto hlediska schopnost některých rostlin vylučovat do okolí látky, které druhé rostliny brzdí v růstu. Nepříznivé podmínky to mohou ještě podpořit, naopak, pokud je půda bohatá na živiny i mikroorganismy, nemusí se to ani projevit.

Dobrou pomůckou pro výběr zelenin může být otočná tabulka (viz box). Poskytne vám ovšem jen obecná doporučení. Ty nejvhodnější kombinace odpovídající vaší zahradě si nejlépe najdete sami.

Sestry, které si pomáhají

Jak to, že u někoho prospívají některé smíšené porosty lépe a u někoho hůře? Závisí to totiž i na dalších okolnostech, především stavu půdy, mikroklimatu, vývoji počasí. Co tedy může úspěšnost ovlivnit?

V suchých horkých létech oceníte moudrost indiánského modelu „tří sester“. Pokud pěstujete kukuřici s dýněmi a fazolemi, zůstane půda zakrytá širokými listy dýní mnohem déle vlhká, a neutvoří se na ní škraloup. Kukuřice koření poměrně mělce, tykev se pro vláhu dovede natáhnout do hloubky, proto o vodu nesoupeří. Navíc díky plazivé lodyze tykev zastíní půdu v širokém okolí.

Může se přidat i zlepšení zdravotního stavu. Příkladem je lichořeřišnice, která odpuzuje mravence i vlnatku krvavou pod ovocnými stromy a chrání půdu mezi rajčaty, podél řádků brambor i mezi salátovou čekankou, případně brokolicí, od které odlákává mšice. Salát k česání je zase vynikající mezi košťálovinami a ředkvičkou, kde odpuzuje dřepčíky. Dobře se uplatní i mezi červenou řepou, rajčaty, černým kořenem, keříčkovými fazolemi nebo kolem chřestu. Jeho rozrůstající se listy, které by mohly stínit sousedům, postupně sklízíme.

Dostatek živin a světla

Je dobré mísit zeleniny, které berou živiny z různých hloubek (například celer a pór). Pokud je omezující živinou dusík, rostlinám prospěje sousedství motýlokvětých rostlin (třeba „třetí sestry“ fazole). Keříčkové fazole jsou skvělými sousedy pro červenou řepu nebo hlávkové zelí. Výjimkou je hrách, nepříznivě působící na rajče i na brambory. „Žroutům živin“ je možné přilepšit kompostem nebo hnojivou zálivkou (jíchou z kopřiv, kostivalu nebo bršlice).

Už při setí a sázení musíme počítat s dostatkem prostoru a světla, výhodou je postupné dosévání a sklizeň, která cestu slunci uvolňuje. Tady se nejlépe uplatní zkušenosti zahradníka. Vzdušná směs rostlin vysokých štíhlých (pór) a nízkých rozložitých (jahodník, čekanka, salát, košťáloviny) jim umožní plně se rozvinout. Při nedostatku světla trpí zeleniny chorobami a přitahují škůdce, protože mají řídká, vodnatá pletiva. K tomu může dojít i při nadbytku živin. Pak nepomůže ani sebelepší soused.

Hodně zdaru

Nebojte se experimentovat, ale zachovejte si při tom zdravý selský rozum, abyste se vyvarovali zbytečných nezdarů. Mnoho inspirace můžete najít u zkušenějších pěstitelů nebo v knihách. Přeji hodně zdaru.


Jak najít dobré sousedy?

Oboustranná otočná tabulka je vynikající praktická pomůcka pro výběr zeleniny do smíšených kultur. Nad výřez si nastavíte plodinu a ve výřezu hned vidíte, jak své sousedy ovlivňuje. Zjistíte, že pod ovocné stromy se vyplatí vysadit lichořeřišnici, nebo že mrkev s cibulí jsou dobří sousedé. Obsahuje 40 zelenin.

Vydal pro vás Ekologický institut Veronica, objednejte si ji za 50 Kč na www.veronica.cz/e-obchod


Ing. Helena Vlašínová, Ph.D., (1953) se na Mendelově univerzitě v Brně zabývá biologií rostlin. Působí jako odborný poradce pro přírodní zahrady, svoje zkušenosti shrnula v knize Zdravá zahrada (ERA, Brno 2006)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu