Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
1. Používejte metody organického zahradnictví - vyvarujte se jakýchkoliv chemických přípravků, používejte organická hnojiva - kompost, hnůj, biologické způsoby ochrany rostlin. Pamatujte, že i plevel má na vaší zahradě své místo, proto ho neničte tam, kde nepřekáží.
2. Nesnažte se mít celou zahradu pečlivě upravenou. Ponechte na ní místa s vysokou trávou. Nakrátko sekaný trávník je téměř mrtvý a např. motýly na něj nenalákáte. Mají-li tráva a v ní rostoucí byliny možnost se vysemenit, promění vám trávník po čase v květnatou louku. Můžete to urychlit tím, že z blízkého okolí přinesete a vysejete semínka lučních květin. Při sekání zkuste občas zaměnit motorovou sekačku za tradiční kosu. Kromě toho, že si zdravě protáhnete tělo, zachráníte spousty druhů hmyzu před smrtí rozšmelcováním v rotoru sekačky.
3. Nechte někde na zahradě i hromady listí a větví jako úkryty pro obojživelníky, hmyz, pavouky a malé savce. Shrabávejte listí pod křoviny, na podzim nechte část spadaného ovoce na zemi, část jablek a jiných plodů ponechte na stromech.
4. Udělejte si na zahradě „divoký koutek“ - pěstujte zde plazivé či popínavé keře (například ostružiny a břečťan), nechte vyrůst i kopřivy, které vám přilákají mnoho druhů motýlů. Hromada nařezaného dříví a kamení či starý mrtvý strom neuvěřitelně podpoří život na vaší zahradě.
5. Pokuste se, pokud je to jen trochu možné, pěstovat pouze původní druhy stromů, keřů a květin. Vybírejte takové ovocné odrůdy, které nejenže vám přinesou bohatou a chutnou úrodu, ale zároveň poskytnou útočiště a potravu jiným živočichům.
6. Nepřenášejte rostliny pro svoji zahradu z přírody! Každý odběr organismů z přírody je dnes nelegální. Uvědomte si, že význam vaší zahrady tkví v tom, že vytváří nové prostředí pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, nikoliv že jejich původní prostředí nahrazuje.
7. Kupujte semínka a sazeničky rostlin nejlépe rovnou od místních zahradníků tak, abyste měli jistotu, že jde o místní druhy. V obchodech nadnárodních společností původní rostliny většinou nenajdete.
8. Nerozšiřujte rostliny ze své zahrady do přírody! Nikdy nemůžete vědět, zda tam zrovna tato konkrétní rostlinka patří a jak by mohla ovlivnit své okolí, kdyby se v přírodě uchytila.
9. Snažte se nepoužívat rašelinu, protože těžba rašeliny v přírodě je velice destruktivní a zanechává hluboké rány. Namísto rašeliny používejte svůj vlastní kompost. V zahradnických obchodech lze zakoupit i různé přírodě příznivější náhražky rašeliny.
10. Neizolujte si zahradu od okolí budováním neprostupných plotů. Máte-li zděný plot, vytvořte v něm alespoň otvory, které umožní živočichům vstupovat či odcházet z vaší zahrady. Bez toho se k vám ježci či obojživelníci nedostanou. Ideálním řešením je samozřejmě plot živý, tvořený našimi původními dřevinami.
11. Nerušte hnízdící živočichy, nepřibližujte se k jejich hnízdům. Vězte, že vás neustále pozorují bystré oči predátorů (straky, sojky, kočky), kteří, pokud je na hnízdo upozorníte, ho okamžitě vyplení.
12. Poskytujte živočichům vodu po celý rok. V ideálním případě vybudujte zahradní jezírko, nemáte-li na něj místo, pak aspoň bezpečné umělé napajedlo. Umístěte ho na zem na volné prostranství a vodu v něm měňte každý den. U jezírek nezapomeňte, že nesmí mít kolmé břehy, aby se z nich vždy dostali živáčci, kteří omylem spadnou do vody, ale také třeba žáby a čolci poté, co se rozmnoží či metamorfují z pulců a larev.
13. Poskytněte živočichům potravu po celý rok. Především jde o přirozenou potravu, ale nebojte se instalovat i krmítko.
14. Poskytujte živočichům dostatek úkrytů a míst k rozmnožování - instalujte pro ně budky - ptačí, netopýří, hmyzí, ježčí, čmeláčí… Pro plazy a hmyz vybudujte suché zídky či hromady kamení a část kompostu ponechte po celý rok netknutou.
15. Zapisujte si vše, co a za jakých okolností jste na své zahradě viděli a slyšeli. Časem budete moci porovnávat svá pozorování s roky minulými a určitě dojdete k zajímavým závěrům. Nebojte se svá pozorování hlásit místní ochranářské (ČSOP, ČSO - Česká společnost ornitologická) či vědecké (muzeum) instituci.
16. A nakonec - najděte si čas odpočinout si na své zahradě a užijte si to!
Petr N. Stýblo
koordinátor projektu ČSOP Živá zahrada