VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vážení ekologové, 
jsem předsedkyní domovní samosprávy družstevního domu. Nechali jsme si zateplit panelák. Strakapoud nám vydlabal tři díry v zateplení. Nechali jsme si fasádu za drahé peníze opravit a zakoupili makety dravců na odpuzení. Strakapoud je inteligentní, maket ptáků se nebojí a začíná opět dělat díry. Prosím o radu co s ním, přijde nás jeho příchylnost draho.

S problémem, kdy strakapoudi ničí dřevěné sruby, obložení budov, tepelné izolace, ale třeba i satelitní antény, se setkáváme poměrně často, a to nejen u nás. Vzhledem k tomu, že doposud není známo, proč to ptáci dělají, není možné dát ani jednoznačný návod, jak tomu zabránit. Univerzální řešení neexistuje, pokud je nám známo, nikde ve světě.

Co může být příčinou této záhadné ptačí činnosti

Ptáci zde hledají přirozenou potravu (různá vývojová stadia hmyzu). Strakapoudi a jejich příbuzní obyčejně zjišťují přítomnost potravy ve dřevě stromů poklepem - je možné, že poklep na dřevěné obložení či desku chránící polystyrenovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou.

Hmota, kterou ptáci ničí, jim chutná. Ptáci zde nemají přirozenou potravu, ale přitahují je nějak látky, kterými je stavební hmota napuštěna.

Ptáci se snaží vytesat si dutinu pro hnízdění, jakou obyčejně dělají ve kmenech stromů. To samozřejmě neplatí v mimohnízdním období (podzim, zima).

Ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium. Tyto druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí. V tomto případě platí, že čím více jsou slyšet, tím lépe pro ně. Bušení do lidských staveb, různých sloupů či plastových satelitních antén je pro ně tedy velice přitažlivé. To opět neplatí v mimohnízdním období.

Ptáky tato činnost baví. Podobně jako králíci do všeho hryžou, strakapoudi do všeho tlučou a líbí se jim, že to jde tak snadno.

Je velmi pravděpodobné, že se bude v různých konkrétních případech jednat o různé příčiny či jejich kombinace.

Co lze dělat, pokud ptáci ničí stavbu

Pokud to situace umožňuje, zamezit (mechanicky) ptákům v přístupu k ničenému objektu. Samozřejmě to lze jen zřídkakdy, ale např. soustřeďuje-li se pták pouze na jedno určité místo, např. dutinku v trámu, je možné před něj umístit zábranu - mřížku, síť apod. Síť je možno instalovat obdobným způsobem, jako se na fasádu upevňují textilní reklamy (bannery).

Pokusit se ptáky zaplašit. Je ovšem třeba přiznat, že univerzální metoda plašení neexistuje. Lze vyzkoušet i siluety nebo makety dravců, které se v několika případech již osvědčily. Vhodnou metodou jsou PET lahve (prázdné, asi 2litrové) volně zavěšené dnem dolů vedle sebe tak, aby ve větru do sebe narážely. Úspěšně se také zkoušelo zavěšení několika cédéček. Vhodná jsou i malá kapesní zrcátka upevněná na zeď v místech strakapoudího ataku. Ani klasičtí strašáci nejsou úplně bez šance.

Pokusit se usadit na domě nebo v blízkosti poštolky či jiné dravce. I když je zřejmé, že poštolka dospělého strakapouda nemůže ohrozit, v blízkosti dravčích hnízdišť strakapoudi neoperují. Podrobnosti k hnízdění poštolek najdete např. v publikaci: Zasadil, P. (2001): Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. ČSOP, Praha.

Nabídnout ptákům náhradu:

• Hledají-li ptáci potravu, proč jim neposkytnout přístupnější, pohodlnější zdroj - pro strakapoudy je ideální kousek loje či špeku.
• Hledají-li místo k hnízdění, pořiďte jim vhodnou budku (strakapoudi si však s oblibou vytesávají svoji dutinu a jen zcela výjimečně se nechají nalákat do budky).
• Chtějí-li být hluční, co třeba umístit kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu? Toto řešení je vhodné např. na samotě v nepřítomnosti lidí. Pozor, aby pro vaše sousedy nebylo hlasité strakapoudí bubnování obtížnější než poničené obložení.

Pokud si ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu, potom až budou strakapoudi krmit mláďata, uslyšíte jejich pískání. Se zásahem je v takovém případě třeba počkat, až ptáci svá mláďata vyvedou. Pak je třeba dutinu uzavřít, například stavební pěnou.

Řešit tento problém odchytem ptáků a třeba jejich odvozem do jiného vhodného území dál od lidí se nedoporučuje. Nejsou s tím dobré zkušenosti, neboť pokud se nevrátí námi odchycení ptáci, uvolněné teritorium obsazují jiní strakapoudi.

V každém případě je třeba se zamyslet nad změnou technologie zateplování budov. Zdá se, že účinné by mohlo být, kdyby pod povrchovou úpravou, finální vrstvou omítky, bylo na polystyrenu husté a hlavně pevné síto či síťovina, které ptáky odradí od další činnosti. Vyplatí se používat světlé barvy. Nejvíc jsou napadány stěny šedé, hnědé a černé.

Život ekologického poradce je dramatický. Stává se, že člověk, kterému poradíme zateplit si dům, se k nám po čase vrací a žádá, abychom té zvířeně vysvětlili, že nemá ničit životnímu prostředí prospěšnou úpravu fasády. Někdy má dotazující skoro dojem, že jsme za strakapoudy osobně zodpovědni. Bohudík - poručit větru, dešti a strakapoudům je sice možné, ale neúčinné. „Neukázněné“ chování strakapoudů je rozšířená věc, uvítáme proto vaše další kladné i záporné zkušenosti.

Připraveno s použitím www.cso.cz/index. php?ID=872, resp. 835.

RNDr. Mojmír Vlašín pracuje v Ekologickém institutu Veronica, mojmir.vlasin(zavináč)veronica.cz