VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

O možnostech, způsobech a limitech turistického ruchu u nás rozmlouvala Veronica s Larry M. Stumppem, poradcem americké organizace Citizens Democracy Corps (Občanské demokratické sbory).

- Jaký byl cíl Vašeho pobytu v ČR, s kterými organizacemi jste pracoval a jaké zkušenosti jste si odnesl?

LARRY: Mám to štěstí, že jsem ve Vašem regionu strávil víc než rok, takže jsem měl možnost alespoň trochu pochopit, jak tady turismus funguje.

Mým posledním hostitelem byla organizace Greenways - Zelené stezky. Měl jsem se podívat na Zelené stezky jako na organizaci a potom také na turistickou stránku jejich programu. Jsem potěšen formou turistiky, kterou Zelené stezky propagují - sám jsem totiž advokátem takového turismu, který je ekonomicky i ekologicky vyvážený.

Můžete samozřejmě postavit velký hotel, velkokapacitní turistický areál a pak do něho přivážet jeden autobus za druhým. To je jeden druh turistiky a může být dobrý pro Prahu. Ale mluvíme-li o venkovském regionu s relativně malými sídly, jako je jižní Morava a jižní Čechy, není to ono.

Přijede tourbus se třiceti až čtyřiceti turisty a zaparkuje dejme tomu na parkovišti u zámku. Návštěvníci si prohlédnou v patnácti minutách exteriér, mohou si dát třeba oběd, nasednou zpět do autobusu a odjedou. Ekonomický přínos z takové turistiky je pro region velmi malý.

V lednu a v únoru jsem pracoval v Moravském krasu a v Blansku. Mluvím-li o negativních vlivech masové turistiky, vyvstává mi především příklad Moravského krasu. Viděl jsem typické autobusové zájezdy, které z parkoviště proběhly jeskyněmi, použily toalety, nastoupily zpátky do autobusu a vracely se do Prahy či do Vídně. Taková turistika přináší možná víc negativní než pozitivní ekonomický výsledek. Vstupné, které turisté takto utratí, nestačí ani kompenzovat znečištění vody a vzduchu, které zájezd v kaňonu způsobí.

- Můžete porovnat světové trendy v turistice s tím, co pozorujete u nás?

LARRY: Chci tím zdůraznit potenciál, kterým Česká republika disponuje. V Americe se nyní nákladně budují pěší a cyklistické stezky. Například v mém městečku Quaterlane ve státě Idaho jsou lidé velmi citliví na životní prostředí. Ve spolupráci se soukromými ekologickými organizacemi, městem, okresní správou a státem Idaho právě dokončili chybějící dva kilometry dlouhý úsek cyklistické a pěší stezky kolem místního jezera. Vybavili ji vším, co k takové trase náleží, a Quaterlane tak dostalo spojení přes jinou dálkovou cyklistickou trasu s přibližně 60 kilometrů vzdáleným Washingtonem.

A dokončení těchto dvou kilometrů stezky stálo 2 miliony dolarů a mnoho času místních dobrovolníků. Iniciátoři projektu mi potvrdili, že se tato velká investice vyplatí - turisté u nich zůstanou déle.

A v České republice existuje celý rozsáhlý systém značených turistických cest již celá desetiletí.

- Na své přednášce jste uváděl zajímavá fakta o trendrech v turistice, můžete je pro čtenáře Veroniky shrnout?

LARRY: Turistika je druhé nejsilnější odvětví průmyslu na světě, ne-li už první. Podle statistik je v Evropě každý šestnáctý obyvatel příjmově zainteresován na turistice.

Tady v ČR jste po roce 1989 zaznamenali příliv turistů, zejména ze západní Evropy. Jedním z důvodů je výhodný kurz koruny. Pokud se ovšem ta bude zpevňovat, můžete zaznamenat i pokles zahraničních návštěvníků motivovaných lácí pobytu.

Ekoturistika je pravděpodobně nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem turistiky na celém světě. Myslím, že Česká republika má z mnoha důvodů potenciál i existující vybavení na to, aby se na tento vznikající trh orientovala, a tak vytvářela zisk nejenom v Praze, ale po celém území, včetně venkovských městeček.

Plakal bych, kdyby se např. ve Valticích uskutečnila výstavba původně zamýšleného velkokapacitního turistického centra, a nikdy bych se tam nevrátil.

- Ekologické organizace v ČR často zůstávají jedinými skupinami, které se brání masovým turistickým záměrům typu Rajchéřov a vysluhují si tak nálepku věčných oponentů, kteří brání jakémukoliv rozvoji a nenabízejí reálnou alternativu. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

LARRY: V první řadě musím zopakovat, že světový vývoj potvrzuje, že masová turistika má alternativu, která je ekonomicky velmi zajímavá. Například Zelené stezky propagují individuální turistiku založenou na vysoké kvalitě životního prostředí a místních kulturních hodnotách a to je deviza, která oslovuje dnešního náročného turistu.

Myslím si, že na rozvoj velkých turistických komplexů s prokazatelným či potenciálním negativním vlivem na životní prostředí se nemůžeme dívat z pohledu, kolik peněz takový projekt přinese za dva roky, ale jak na něj budeme pohlížet za deset a více let.

V roce 1991, když jsem poprvé přijel do Československa, tak se mě starosta malé vesnice nedaleko Popradu ptal, proč jsem tady. Odpověděl jsem mu, že jsem přijel, abych viděl jeho kraj dříve, než ho „zničí“, jako jsme svoje končiny zničili my. Hovořím o tom, že v horečném spěchu, jak se chcete vyrovnat Západu a Americe, můžete ztratit to, co činí vaši zemi jedinečnou a pro turisty přitažlivou.

Životní prostředí zde bylo socialistickou industrializací velmi zničeno. Důsledky jsou patrné jak na přírodě, tak na stavu architektonických památek. Měli byste se důsledně vyhnout dalším škodám.

Nejsem totálně proti rekreačním areálům. Některé z nich mohou dobře sloužit ani ne zahraničním, ale spíš domácím turistům. Nechť ti raději utratí své peníze doma, než aby je vyváželi do zahraničí. Ale takové investice musí být nesmírně pečlivě plánovány, aby se předešlo dlouhodobým škodám na prostředí. A peníze z provozu takových zařízení by v žádném případě neměly končit v bance někde v Kodani, ale spíše v místní pobočce Komerční banky či České spořitelny.

Za rozhovor poděkoval Miroslav Kundrata