Vstup pro předplatitele: |
Na pně kolměji
slunce dopadá
Zvedá ke kamni kámen
Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů
Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami
Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst
Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat
Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu
(Jindřich Zogata)
V létě máme obvykle více času, tedy raději než kdy jindy si ho dovolíme využít nejen k práci a ke každodenním úkolům. Víc sportujeme, rychleji běháme a pomaleji chodíme, myšlenky i naše těla se mohou rozběhnout do dálek, což může znamenat i to, že víc pozornosti věnujeme krajině našeho domova a věcem, které nás obklopují. Spřádáme plány, jak ještě lépe žít, aby to bylo v souladu s námi samotnými. Míň se trápíme, kam se ten svět ubírá, a víc prožíváme, jak je na něm pěkně. Víc času trávíme s dětmi, můžeme se vnímat v řádu země-kameny-rostliny-zvířata-člověk-to nad námi. Ne nad ním, ale ani mimo něj. Můžeme volněji dýchat. Můžeme dělat nic, jen dýchat.
Tímto číslem se hlásíme k letním činnostem, úvahám a užívání si. Připravili jsme také něco zcela nového - webové stránky, na kterých najdete lepší informace o časopise Veronica, jak si nás předplatit, jak u nás inzerovat či jinak podpořit naši činnost pro ochranu přírody a krajiny. Zveme Vás do galerie našich obálek, předplatitelům nabízíme navíc čtení i starších článků on-line. A všem na každý den jinou báseň.
Každý den léta jako báseň tady na Zemi
až do podzimu přeje
Dana Zajoncová