|
Vstup pro předplatitele: |
Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy
A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek
A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře
(Zdeněk Volf)
je nejen název roční doby, ale v množném čísle i název celého roku (pět let). Z toho je vidět, že pro život našich dávných předků mělo léto základní význam. Slova rok se přitom užívalo ve smyslu „dohodnutá lhůta“ - je totiž odvozeno od slovesa říct, podobně jako třeba výrok od vyříct. Léto jako nejvýznamnější období v astronomickém koloběhu bylo středobodem celoročního dění; příznačně se podle něho jmenuje i období předcházející: předletí. A následující fáze mohla být pojmenována také podle něj; to je naše babí léto, ale i americké Indian summer, v obou případech vlastně jakési méně dokonalé léto.
Jan Skácel o něm ovšem napsal:
Od jablka se vrátit do květu
k tomu nám nezůstaly síly
poděkovali jsme koncem září
a v prosinci jsme poprosili
Dušan Šlosar