Vstup pro předplatitele: |
Na pně kolměji
slunce dopadá
Zvedá ke kamni kámen
Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů
Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami
Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst
Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat
Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu
(Jindřich Zogata)
je nejen název roční doby, ale v množném čísle i název celého roku (pět let). Z toho je vidět, že pro život našich dávných předků mělo léto základní význam. Slova rok se přitom užívalo ve smyslu „dohodnutá lhůta“ - je totiž odvozeno od slovesa říct, podobně jako třeba výrok od vyříct. Léto jako nejvýznamnější období v astronomickém koloběhu bylo středobodem celoročního dění; příznačně se podle něho jmenuje i období předcházející: předletí. A následující fáze mohla být pojmenována také podle něj; to je naše babí léto, ale i americké Indian summer, v obou případech vlastně jakési méně dokonalé léto.
Jan Skácel o něm ovšem napsal:
Od jablka se vrátit do květu
k tomu nám nezůstaly síly
poděkovali jsme koncem září
a v prosinci jsme poprosili
Dušan Šlosar