Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
je nejen název roční doby, ale v množném čísle i název celého roku (pět let). Z toho je vidět, že pro život našich dávných předků mělo léto základní význam. Slova rok se přitom užívalo ve smyslu „dohodnutá lhůta“ - je totiž odvozeno od slovesa říct, podobně jako třeba výrok od vyříct. Léto jako nejvýznamnější období v astronomickém koloběhu bylo středobodem celoročního dění; příznačně se podle něho jmenuje i období předcházející: předletí. A následující fáze mohla být pojmenována také podle něj; to je naše babí léto, ale i americké Indian summer, v obou případech vlastně jakési méně dokonalé léto.
Jan Skácel o něm ovšem napsal:
Od jablka se vrátit do květu
k tomu nám nezůstaly síly
poděkovali jsme koncem září
a v prosinci jsme poprosili
Dušan Šlosar