V údolí na úpatí Chřibů máme velký sad, menší zahradu a nenápadný dřevěný domek.

Prostor kuchyně i taneční parket

Brutar na ohřev vody a oddělený záchod

Detail domu - dřevěná konstrukce

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Levný přírodní dům


Petr Kubala, č. 4/2012, str. 12-13
Postavili jsme dům ze dřeva a ovčí vlny. Trvalo nám to 3 měsíce. Stál 600 tisíc. Je nezávislý na energetických sítích. Postavili jsme ho (téměř) sami.
Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají.
Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají. Všechna foto autor

Začátek od konce

Jsme Petr, Zdenka, Jasmínka a Modřínek. Bydlíme na úpatí Chřibů, kilometr od cesty, dva od vesnice. Staráme se o 3,5 ha pozemku, z čehož polovinu tvoří předválečný sad jabloní, slivoní a třešní, sem tam hrušeň. Zbytek jsou louky, zahrada, kousek divočiny a lesa. Bydlí s námi dvě kočky a proměnlivý počet koťat. V současné době obhospodařujeme tři včelí úly a na letní sezonu se k nám přidalo patnáct ovčích sekaček udržujících podrost v sadu a na louce.

V lednu 2011 jsme se nastěhovali do domku, který jsme si postavili ze dřeva a ovčí vlny. Strávili jsme tu už druhou zimu a je to stále lepší. Sázíme, pečujeme, sklízíme, vytváříme přírodní zahradu s využitím principů permakultury. Zdenka zvelebuje zeleninovou zahrádku, já stromy. Rádi spíme venku. Rádi jíme med. Rádi posloucháme zpěv ptáků nebo pozorujeme srny, divočáky, zajíce či lišky. Jsme rádi, že naše děti mohou vyrůstat v přírodě, rytmu ročních dob a dechu Země.

Loni jsme kouzlili povidla, předloni mošt, letos budeme ovoce sušit. Zatím je pořád co objevovat a rozvíjet. Učíme se tady žít v souladu s přírodou. Nabízíme místo i jiným lidem pro inspiraci či společné hledání. Je možné k nám na několik dní přijet do maringotky a vyzkoušet si život v přírodě. V našem příběhu se mísí zájem o ekologii, studium zážitkové pedagogiky a přírodní výchovy, zkušenosti ze zahraničních studijních a pracovních pobytů v Anglii, Švédsku, USA a JAR. Viděli a zažili jsme různé způsoby bydlení. V USA a JAR jsme měli možnost dohromady rok a půl žít v přírodě několik kilometrů od nejbližších osad.

Vstřebatelnost důležitější než trvanlivost

Předchozích sedm let jsme se každý rok stěhovali. Viděli jsme hodně domů, procházeli jsme mnoho pozemků, zajímali se o alternativní stavby. Přesto jsme neměli žádné zkušenosti se stavěním, což v nás vyvolávalo respekt a dlouhou dobu odrazovalo. Vytvářeli jsme si různé modely, plány, představy. Do našeho života se dostalo několik lidí, kteří nás posouvali kupředu. Klíčové bylo setkání s Honzou Pospíšilem, který zrovna začínal svůj projekt svepomocnastaveni.cz - snaží se pomáhat lidem, kteří si chtějí levně a ekologicky postavit dům. Díky němu se naše představy začaly usazovat a mně se dostalo poslední kapky potřebné podpory. Co jsem neuměl, to mě Honza naučil. Co jsem se neuměl naučit, udělal nakonec on.

Zpětně vidím, že pro mě bylo důležité stanovení zásad, které nám pomáhaly v rozhodování:

  • Nezadlužit se - bez úvěru a hypotéky.
  • Ekologie materiálů - co nejvíc využít jednoduché materiály bez nevratných úprav, aby je příroda mohla zpátky vstřebat. Např. dřevo je „čisté“ jen do doby, než je natřete nějakou barvou či lakem. V něčem je pro nás vstřebatelnost opravdu důležitější než trvanlivost. Vzhledem k proměnám technologií a životního stylu jsme se nesnažili stavět dům pro několik pokolení.
  • Nenápadnost - aby byl domek schovaný v krajině a nepoutal na sebe pozornost.
  • Nezávislost - nezávislost na veřejných sítích.
  • Opravitelnost - jednoduchost stavby a zvolení takových systémů, které jsme schopni (se svými znalostmi) sami opravit.

Museli jsme zachovat půdorys stávajícího domu = 4 m na šířku. Proto jsme hledali náhradu slaměné izolace, která by nám svou šířkou radikálně zúžila prostor. Zvolili jsme tedy dřevěnou sendvičovou konstrukci a izolaci z ovčí vlny.

Hotovo za tři měsíce

Uvedené 3 měsíce stavby počítám od prvního použití dřeva. Terén po původním domu jsme srovnali, vyvrtali díry do nezámrzné hloubky a udělali 21 pilotů/patek, na kterých dům stojí. Komín má samostatnou základovou krychli 1 m3. Práce trvala 2 dny a beton pak musel 2 týdny schnout. Na patky se nejprve připevnil podlahový rošt, na něj stěny a krovy - všechno ze sušeného smrkového dřeva. Na střechu jsme přidali střešní fólii, střešní latě a pálené tašky. Po vsazení oken se dělal nejprve vnější plášť stěn. Izolace se dávala zevnitř a postupně zaklápěla palubkami. V mezičasech jsme postavili komín, verandu. Nakonec přibyla podlaha, přivezla se kamna, vsadily dveře, instalovala elektřina. Posledními drobnostmi byla výroba schodů do podkroví, zapojení sporáku, vyrobení kompostovacího záchodu a několika světel. 15. října jsme začali, 21. ledna jsme se nastěhovali.

Jsme součástí koloběhu

Konstrukce je ze sušeného smrkového dřeva zvaného KVH. Skladba stěny (zvnějšku dovnitř):

  • Modřínové desky - volně přes sebe ložené brání průniku vody.
  • Karton - karton z krabic je po celém obvodu - brání průniku větru.
  • Ovčí vlna - nepraná, pouze ručně přebraná, tvoří izolaci domu. Ve stěnách 17 cm, v podlaze a ve střeše 20 cm.
  • Palubky - smrkové palubky 19 mm tvoří vnitřní stěnu. Podlahovky jsou rovněž smrkové, 24 mm.

Elektřinu zajišťují tři fotovoltaické panely, které napájejí baterie. Světla a sprcha fungují na 12 V, ostatní spotřebiče mají zásuvky na 230 V. Topení je na dřevo. Pořídili jsme kulatá hliněná kamna s dobrou akumulací. Vaříme na plynovém sporáku s bombami, které vyměňujeme asi jednou za půl roku. Vodu si nosíme ze studny. Spotřeba čtyřčlenné rodiny činí cca 50 litrů na den. Záchod je kompostovací, pilinový a výsledný „produkt“ používáme jako hnojivo. Sucho zajišťuje jednak větší přesah střechy, jednak postavení domu na patkách, takže nemůže vlhnout od země.

Největší překážkou byly obavy

Snažíme se tvořit místo, ve kterém mohou lidé a ostatní bytosti přírody žít ve vzájemné úctě a harmonii. Stavění domu pro nás bylo velkou školou života. Povedlo se nám to také díky kamarádům, kteří nám pomohli. Největší překážkou byly obavy. Pak už to šlo.

Protože se lidé o domek zajímají, píšeme o něm knihu. Kromě našeho příběhu jsou v ní tipy k hledání pozemků, zkušenosti ze stavění, včetně technických detailů a zajímavých odkazů. Posláním knihy je pomoci lidem, kteří nejsou stavaři, hledají pozemek a místo ke svému přírodnímu způsobu života a kteří nechtějí mít na krku hypotéku. Kniha by měla být hotova do konce srpna.


„Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají.“


Rozpočet

základy                     5 000 Kč
konstrukce                 75 000 Kč
střešní tašky a fólie      25 000 Kč
komín                      20 000 Kč
obklady vnější             15 000 Kč
obklady vnitřní            80 000 Kč
izolace                    20 000 Kč
okna a dveře               35 000 Kč
elektřina (vč. rozvodů)    80 000 Kč
kamna                      40 000 Kč
jímka                      20 000 Kč
interiér a drobnosti* do   50 000 Kč
práce                     100 000 Kč
papíry do                  40 000 Kč

Celkem do                 605 000 Kč

* Položka interiér a drobnosti zahrnuje např. vanu, kousek lina, trubky, okapy, spojovací materiál, benzin a nějaké nářadí. Není započtena kupní cena elektrocentrály.


Mgr. Petr Kubala (1978) vedl environmentální programy v Bradford Woods (USA), osobnostně rozvojové programy v Outward Bound South Africa, nyní pomáhá fi rmám v týmové spolupráci a vedení lidí. Od dcery Jasmínky si vysloužil jméno „Ten, co postavil dům“. www.tralalamandala.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu