VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

První písemnou zmínku o zdejším vinařství najdeme již v Kosmově kronice z roku 1101. Od 12. století zde zaváděli a rozšiřovali pěstování vína především cisterciáci ze sedleckého kláštera. Kutnohorsko a Čáslavsko tvořily dříve nejmenší a nejvýchodněji položenou vinařskou oblast v Čechách. Dnes oficiálně patří do Mělnické vinařské podoblasti.

Vína z Kutné Hory a okolí vynikají svou mineralitou a kořenitostí, která vyplývá z kamenitého či štěrkopísčitého podloží bohatého na minerální složky. Nejvíce se zde daří odrůdám Müller Thurgau, Chardonnay, Rulandské šedé a Tramín červený, z modrých odrůd Svatovavřineckému a Rulandskému modrému. Vinice netvoří souvislou plochu, jedná se spíše o jednotlivé viniční tratě vymezené především na jižních svazích. Soustřeďují se zejména přímo v Kutné Hoře, která má specifické mezoklimatické podmínky. Za ně vděčí zelenému pásu kopců, které ji obklopují a chrání ze severní a západní strany.

Na Kutnohorsku a Čáslavsku jsou i další vinařské obce: Bílé Podolí, Brambory, Horka I, Konárovice, Svatý Mikuláš, Vinaře, Vinice a Žehušice. Některé mají jedinou historickou viniční trať, zpravidla v příznivé poloze na mírném jižním svahu. Za zmínku stojí i krajinářsky jedinečná poloha tradičních vinic na jihozápadním úbočí Železných hor (obce Brambory, Bílé Podolí, Horka I a Semtěš). Tyto vinice byly v minulosti nahrazeny ovocnými sady a na znovuzřízení teprve čekají.

Pracujeme taky podle Měsíce

Převážnou většinu vinic na Kutnohorsku obhospodařuje společnost Vinné sklepy Kutná Hora, která vznikla jako rodinná firma v roce 2002. Společnost jako jediná ve vinařské oblasti Čechy hospodaří systémem ekologického vinohradnictví. Ředitel firmy Lukáš Rudolfský na otázku, co je k tomu vedlo, odpovídá: „Vždy jsem měl představu o víně jako o přírodním nápoji. Když jsem ovšem poznal, jak můj předchůdce v Kutné Hoře s vínem pracuje a jak se ošetřuje vinice, moje představa se rychle změnila a já se rozhodl jít cestou opačnou, tedy ekologickou. Ekologické vinohradnictví znamená snahu vyrábět kvalitní víno v přiměřeném množství tak, aby se při tom nepoškozovalo životní prostředí. Nepoužívají se chemické postřiky, pouze výluhy z bylin apod. Máme vlastní chov ovcí, které používáme ke zlepšení úrodnosti půdy ve vinohradu. Jedním z činitelů je zatravněná vinice. Na vinohradu se vyskytuje bohatá fauna a flóra. Od roku 2009 nesou naše vína označení BIO. Další zajímavostí je hospodaření s prvky biodynamiky - na vinařství se pohlíží jako na živý organismus, který může podléhat i nemateriálním vlivům. Znamená to např. provádění různých prací v závislosti na fázi Měsíce.“

Pod sv. Barborou, na Kuksu i Kačině

Na dalším rozvoji českého vinařství se společnost podílí také zakládáním nových vinic. Protože rodina Rudolfských pochází z východočeské Jaroměře, v roce 2005 obnovili 0,5 ha starého vinohradu Nad Zámkem v Kuksu, který je známý spíše jako perla vrcholného baroka než jako vinařská obec. Pěstují se zde tradiční burgundské odrůdy - Rulandské bílé, šedé a modré a staročeská odrůda Tramín bílý.

Na jaře 2009 byla slavnostně zahájena výsadba na místě historického vinohradu pod chrámem sv. Barbory a Jezuitskou kolejí v Kutné Hoře. Hlavní odrůdou je tady Rulandské modré, které do Čech přivezl ve 14. století Karel IV. Zajímavostí je zmiňovaný Tramín bílý, lidově zvaný Brynšt, který se v České republice již prakticky nevyskytuje. Další raritou je tzv. ukázkový řad, kde si budou návštěvníci moci prohlédnout méně známé odrůdy jako Ryzlink zlatý, Muškatel, Sauvignon šedý, Chrupka bílá, Chrupka červená atd., a také různé způsoby vedení révy. V roce 2010 byla obnovena další historická vinice v trati Na Borku před zámkem Kačina.

Ryzlink téměř jako od Rýna

Za zmínku stojí úspěchy kutnohorských vín na českých i mezinárodních soutěžích. Nejvýznamnější tuzemskou přehlídkou je Salon vín České republiky, v němž se každoročně umísťuje pouze 100 nejlepších vín z celých Čech a Moravy. Z nich bývá obvykle 95-97 z Moravy a jenom 3-5 z Čech. O to pozoruhodnější je úspěch vína z Kutné Hory, které s výjimkou známého sektu ze Starého Plzence je jediným vínem z Čech, jež v této přehlídce v posledních letech pravidelně boduje. Titul Salon vín České republiky, který uděluje Národní vinařské centrum, získal naposledy v roce 2012 Ryzlink rýnský pozdní sběr ročník 2007 a Svatovavřinecké ročník 2009 kabinetní víno. V Čechách se obecně více daří lehkým bílým vínům, která se zde svými charakteristikami blíží proslulým rýnským vínům. Speciálně v Kutné Hoře se však rodí i vynikající a odborníky oceňované Svatovavřinecké.

Vinné sklepy Kutná Hora produkují ročně asi 110 tun hroznů a 70 tisíc litrů vína. Z toho připadá 58 % na bílá, 40 % na červená vína a 2 % tvoří vína speciální jako sekty, slámové a ledové víno v malých sériích. Zdá se, že o kutnohorská vína je zájem, podle ředitele firmy pana Rudolfského mají na dva roky dopředu vyprodáno.

Víno z Kutné Hory lze koupit ve firemní prodejně, která je denně otevřena v historické budově kláštera sv. Voršily v Kutné Hoře, dále ve speciálních vinotékách i v některých kutnohorských restauracích. Ve sklepích v Kutné Hoře, Jaroměři a v historickém sklepení Šporkova Kuksu se po celý rok pořádají degustace, často spojené se stylovými kulturními pořady. Do budoucna plánuje společnost vybudování nových sklepů, protože až začnou plodit nově vysazené vinice, do současných sklepů v klášteře sv. Voršily se už víno nevejde.

Obnovené vinohrady nesporně zpestřily krajinu a zatraktivnily ji pro návštěvníky. V Kutné Hoře dokonce vznikla vinařská naučná cyklotrasa, která propojuje historické jádro města s vinohrady. Končí u sídla vinařství v klášteře sv. Voršily.

Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc., (1953) - přednáší krajinnou ekologii a ochranu krajiny na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, předseda České společnosti pro ekologii krajiny CZ-IALE, zdenek.lipsky(zavináč)natur.cuni.cz