VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Od Nedvězí ke Kolodějům

Přírodní park byl vyhlášen v roce 1990 na rozloze 136,5 hektarů. Nachází se při východní hranici pražského území a vyznačuje se velmi protáhlým úzkým tvarem, který je dán mělkým údolím potoka Rokytky zaříznutým do zemědělské krajiny Říčanské plošiny. Údolí je zahloubeno do břidlic a drob mladších starohor štěchovické skupiny. Jen na severním konci parku u Hájku vystupují břidlice a pískovce spodního ordoviku. Z půd převažují kambizemě a hnědozemě, na údolních svazích s ploškami rankerů.

V přírodním parku se nacházejí dvě menší obce, nyní městské části Nedvězí a Královice, na severu pak ještě Hájek, který patří k městské části Praha 22. Jižní okraj parku leží na hranici Prahy u Radošovic a Pacova, které jsou částmi Říčan, severní tvoří okraj Kolodějské obory. Obora nebyla do přírodního parku zahrnuta, protože zámek Koloděje byl v minulosti využíván pro vládní účely (letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, později sloužil pro výjezdní zasedání československé a české vlády). V nedávné době byly zámek i přilehlá obora navráceny potomkům původních vlastníků.

Pás přírody mezi poli

Osou přírodního parku je potok nebo, chcete-li, říčka Rokytka. Park představuje úzký pás zpestřující jinak jednotvárnou polní krajinu, která se rozprostírá po obou jeho stranách. Jde z velké části o kulturní krajinu s loukami, břehovými porosty a menšími ostrůvky křovin na nevysokých údolních stráních. Jen v jižní části se rozkládá větší lesní přírodní rezervace Mýto, v níž se uplatňují především dubohabřiny, ptačincové olšiny a habrové javořiny přerušované loučkami v nivě, dnes neobhospodařovanými.

Z ekologického hlediska představuje park vzorový stream-koridor, údolí s vodním tokem umožňujícím šíření různých rostlin i živočichů, které v okolí nenaleznete. Vyskytuje se zde hájová květena a dosti zajímaví bezobratlí, mimo jiné i plž soudkovka žebernatá, význačný pro teplé háje. Na silně zarůstajících skalách se ještě udrželo několik malých populací křivatce českého. Přírodní park zahrnuje i velmi významné kulturní památky: lidové stavby v Královicích, Královickou tvrz, kostel sv. Markéty a slovanské hradiště.

Rokytka

Celková délka Rokytky činí 36,2 km a plocha jejího povodí je 134,85 km². Pramení jihovýchodně od Říčan u obce Tehovec v nadmořské výšce 453 m. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a tvoří nejdelší pražský potok, který na území Prahy dosahuje délky 31,5 km. V městské čtvrti Praha-Libeň ve výšce 182 m nad mořem ústí do Vltavy.

Proč Rokytka? Naši předkové říkávali vrbám vetly nebo rokyty. Místa, kde vrby rostly, zůstala zapamatována v místních jménech, jako je třeba Rokytná, Rokytnice a podobně. A hlavně v názvech říček a potoků - Rokytná, Rokytenka a také Rokytka.

Zachovat trochu jiný svět

Největší hodnotou parku je určitě přírodní rezervace Mýto, která se nachází jižně od obce Nedvězí. Tvoří ji údolí Rokytky s přirozeně zalesněnými svahy a údolními loukami. Ve stěnách údolí jsou výchozy starohorních modrošedých břidlic štěchovické skupiny, místy se silnou příměsí písku. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně měkké horniny, jsou svahy údolí většinou pozvolné. Můžeme zde pozorovat přirozeně meandrující a větvící se tok. Rokytka teče ve svých vlastních náplavech, a tak si zvláště za povodní vytváří čas od času nové koryto. Údolí Rokytky tak představuje jiný svět, který bychom při průchodu okolní, po staletí zemědělsky využívanou plochou krajinou, ani nečekali. Mělké potoční údolí má zachovaný původní charakter s černýšovou dubohabřinou a habrovou javořinou na svazích, s luční nivou a suchomilnou skalní vegetací na výchozech skalek.

Rezervace slouží jako útočiště druhům, které mizí z okolní zemědělsky využívané krajiny. K zajímavým patří koniklec luční český a křivatec český. Z motýlů tu můžeme vidět otakárka ovocného, okáče prosíčkového či okáče skalního. Z ptáků zde hnízdí budníček lesní, králíček obecný a šoupálek dlouhoprstý. Přírodovědecký průzkum tu zaznamenal 22 druhů savců, mezi nimi rejska malého, norníka rudého a hrabošíka podzemního.

Dlouhodobým cílem péče je udržení přírodních jevů vytvořených kolem říčky Rokytky. Jedná se především o zachování přírodě blízkého stavu lužních lesů a lesů na svazích údolí a dále zachování a rozvoj uměle vytvořených lučních společenstev.

Slovanské hradiště, gotická tvrz a sv. Markéta

Obec Královice je poprvé připomínána již v roce 1207. Je pravděpodobné, že právě ve 13. století svým významem zastínila blízké slovanské hradiště. Největší památkou je 20 metrů vysoká gotická tvrz, jejíž počátek se klade do 13. století. Na návsi rostou staré lípy, které se však svým stářím nemohou gotické tvrzi rovnat. Památnou lípu a dub najdeme i v nedalekém Nedvězí.

Dále po proudu Rokytky, v severní části přírodního parku, se nachází ostrožna Markéta, která byla v minulosti 7,5 ha velkým slovanským hradištěm. Dodnes se zde zachovaly až 7 metrů vysoké valy (vnější je dlouhý 340 metrů) a až 11 metrů široký příkop. Zdá se, že hradiště hrálo důležitou roli zvláště v 11. a 12. století, kdy sloužilo k ochraně stezky vedoucí z Prahy do východních Čech. Bylo však obýváno až do středověku a údajně právě zde v roce 1296 porodila královna Guta, manželka Václava II., dceru Markétu. Později zde byl vybudován raně gotický kostel zasvěcený sv. Markétě. Kostel byl renesančně, později v letech 1739-1740 barokně přestavěn a jeho nevšední architektura přitahuje pozornost dodnes.

Dostupnost pro turisty

Na území přírodního parku jsou jednoznačně dva dominantní body - okolí Královic a přírodní rezervace Mýto. Zatímco do Královic vás dovede červená turistická značka z Uhříněvsi do Koloděj, Mýto leží zcela mimo značené turistické trasy (bývalá naučná stezka je již bohužel zničená a zaniklá). Průchod podél Rokytky z Královic do Nedvězí je obtížný, cesty jsou neudržované a zarostlé. Autobusy MHD se lze pohodlně dostat do Nedvězí, Královic i Koloděj.

Oblast parku i jeho okolí zatím nenabyla příměstského charakteru a zachovala si venkovský vzhled. Doufejme, že to tak vydrží. Nejlepší čas pro návštěvu oblasti je časné jaro, kdy si můžete vychutnat krásu hájové květeny v čele se sasankami a dymnivkami.

Mgr. Lubomír Bartoš (1981) - Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.; zabývá se problematikou rekreačního využívání chráněných území v ČR, zejména pražských příměstských lesů, lubomir.bartos(zavináč)centrum.cz