Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

O vodě bez obalu


Monika Vokálová, č. 1/2009, str. 30

Kupujeme si balenou vodu? Ve většině případů tím jen zbytečně zatěžujeme životní prostředí dopravou a odpadem, obtěžujeme se nošením těžkého nákupu a plýtváme penězi. Voda z obchodu totiž není zdravější ani bezpečnější než voda z kohoutku.

Vysoká kvalita kohoutkové vody

Zástupci Státního zdravotního ústavu zdůrazňují, že u nás má pitná voda z kohoutků velmi dobrou kvalitu a vyhovuje i v důležitých ukazatelích, jako jsou dusičnany, chlor, těžké kovy nebo pesticidy. Potvrzuje to i výzkum srovnávající bezpečnost pitných vod v mezinárodním měřítku, ve kterém získala česká voda nejvyšší možný počet bodů. Neplatí to však o mnoha soukromých nebo obecních studnách nevyhovujících z mikrobiologického hlediska.

Železo, olovo a chlor

Kvalitu vody z kohoutku může ovlivnit stav vodovodního potrubí. Podle Brněnských vodáren a kanalizací je vodovodní síť města Brna udržovaná a spolehlivá. Situace je podobná i v drtivé většině měst a obcí České republiky. Pokud je ale potrubí v některých starších domech zanedbané, může z kohoutku téct voda s příměsí olova a železa.

Nadměrné množství železa má vliv pouze na chuť vody, ale ne na kvalitu. Naopak olovo škodí, a to zejména dětskému zdraví. V případě, že máme podezření na vyšší koncentraci olova, je dobré si nechat udělat rozbor. Na případnou výměnu potrubí lze dostat i dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. Větší výskyt olova ale není pravidlem u každé vody vytékající z olověných trubek. V některých trubkách se usazuje vodní kámen a úniku olova tak zabraňuje. Tyto problémy jsou však jen okrajovou záležitostí. Vodovodní síť je kontrolovaná, převážná část potrubí vyhovuje hygienickým standardům, a olova se proto nemusíme bát.

Častou námitkou proti vodě z kohoutku je chlor. Ve skutečnosti ho voda obsahuje jen zdraví neškodné množství. Pokud nám voda s chlorem nechutná, můžeme ji napustit a nechat odstát v lednici. Chlor se odpaří.

Pramenitá, kojenecká, minerální, pitná

S takovými označeními se můžeme setkat na etiketách balených vod. Jde o vyhláškou vymezené kategorie. Zatímco pitná voda může být stáčena do lahví i z vodovodu, pramenité a minerální vody musejí pocházet jen z chráněného stabilního podzemního zdroje. Vody kojenecké smějí mít maximálně 10 mg dusičnanů na 1 l vody (u pitné vody je hranice 50 mg) a mohou být upravovány jen UV zářením. Např. brněnská voda obsahuje 35 g/l dusičnanů, je upravena chlorem, a proto není pro kojence vhodná. V případě, že máme malé dítě a kupujeme mu vodu balenou, pokusme se ji koupit ve vratných skleněných obalech nebo použít vodu z místa blízkého našemu bydlišti. Natočená voda vydrží v ledničce bez ztráty kvality i tři týdny.

Z minerálních vod se k častějšímu pití doporučují jen slabě mineralizované (do 500 mg/l). Silnější minerálky by se měly naopak pít jen výjimečně, případně na lékařský předpis. Neplatí, že čím více minerálů, tím lépe. Naopak jejich nadbytek nám může i uškodit. Minerály však obsahuje i voda z kohoutku a ty jsou v kombinaci se stravou naprosto dostačující. Pitná voda by také měla být oproti vodě na praní tvrdší. Tento požadavek voda z brněnského vodovodu rovněž splňuje.

Jinou vodu než z kohoutku tedy potřebují jen kojenci. Proč ale balenou vodu pijí i ostatní? Mnozí se jen nechali zlákat reklamou. Jiní jako důvod uvádějí, že jim balená voda chutná lépe. Mnohdy působí jen psychologický tzv. placebo efekt. Zkuste poprosit někoho jiného, aby vám do sklenic nalil různé druhy vod, a pak je zkuste podle chuti rozlišit.

Pitná voda by měla být uchovávána v chladu a chráněna před sluncem. Balené vody často tyto požadavky nesplňují ani v prodejnách a rozhodně ne při převozu. Taková voda se může kazit a obsahovat mikrobiologické organismy, které se množí i v otevřené lahvi mimo lednici. Oproti tomu je voda z kohoutku vždy čerstvá, uchovávaná v temnu a chladu s vyhovující teplotou 9-10 °C.

Voda z kohoutku se vyplatí i finančně. Je totiž přibližně 125krát levnější než voda balená.

Doporučený obsah minerálů podle Státního zdravotního ústavu v mg/l:

Ca > 40-80, Mg > 20, K > 1, 
Na < 20, Cl < 25, SO24 < 240, NO3 < 10.

Mnohé z balených vod (zejména minerální vody) těmto doporučením nevyhovují. Výrobci minerálních a pramenitých vod jsou povinni uvádět na etiketách lahví složení vody, které můžete s doporučenými hodnotami porovnat. Voda z kohoutku by měla uvedené limity splňovat.

Dopady balených vod na přírodu

Balené vody představují pro přírodu mnohem větší zátěž než voda z kohoutku. Je totiž nutné je přepravit a zabalit. Dopravují se převážně nákladními automobily, které spotřebovávají fosilní neobnovitelné zdroje. Produkcí CO2 přispívají ke globálním klimatickým změnám.

Plastové lahve zatěžují přírodu nejen jako odpad, ale škodí i jejich výroba, náročná na spotřebu vody, elektrické energie a ropy. Pokud už PET lahve máme, je samozřejmě vhodné je vytřídit do plastu. Ne všichni se však tímto doporučením řídí. V České republice se vytřídí přibližně jen polovina PET lahví. Nejlepším řešením vzhledem k životnímu prostředí je plastové lahve nekupovat vůbec.

Čerpáním pramenitých a minerálních vod z útrob země vyčerpáváme cenné zásoby, jež se tvořily po tisíciletí. Z tohoto pohledu je voda z hlubinných zdrojů rovněž neobnovitelným zdrojem, kterým není radno plýtvat. Dříve byly minerální vody doporučovány jen k léčebným kúrám lázeňských hostů, a i ti přijímali pouze vodu z pramenů vytékajících na povrch, ne z umělých hlubinných vrtů.

Na co dávat u kohoutkové vody pozor

  • na konzumaci a úpravu potravin ji používat jen studenou
  • nedávat ji kojencům
  • v případě podezření na přítomnost olova (hrozí jen u některých starších domů) si nechat udělat hygienický test a případně vyměnit vodovodní potrubí

Pitné rady

  • pokud s sebou nosíte lahev s vodou, můžete místo opětovného kupování balené vody lahev průběžně doplňovat vodou z kohoutku
  • žádejte v restauracích k jídlu nebo ke kávě vodu z kohoutku, je to běžný, leč trochu zapomenutý zvyk

Shrňme, proč pít vodu z kohoutku

  • je kvalitní, čerstvá, lehce mineralizovaná, a proto ideální pro každodenní pití
  • nezatěžuje přírodu odpadem a dopravou
  • je přibližně 125krát levnější než voda balená
  • je jednou z nejkontrolovanějších potravin
  • je okamžitě dostupná v jakémkoliv množství
  • nemusíme se zatěžovat jejím nošením
  • nepodílíme se na zbytečném vyčerpávání hlubinných zdrojů vody

Více o pitné vodě

Brněnské vodárny a kanalizace: www.bvk.cz
Státní zdravotní ústav: www.szu.cz
Ekologický institut Veronica: www.veronica.cz/voda

Monika Vokálová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu