VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na úvod krátká poznámka. Okna dvojitá jsou známá jako špaletová či skříňová nebo kastlová.

Důvodů pro opravu oken je několik:

• Kastlové okno je pěkné, škoda vyhodit.
• Na českém trhu nejsou nijak zvlášť kvalitní nová okna, superokna je třeba za slušné peníze dovážet, což si nemůže každý dovolit.
• Dobře opravené dvojité okno je kvalitnější než standardní nové, ať dřevěné či plastové.
• Oprava okna je jednoduchá a levná.
• Oprava je nejspíš stejně náročná jako vybourání starého okna a osazení nového.
• Výjimku mohou tvořit pouze okna s uhnilými částmi, nebo silně deformovaná, kde je oprava již náročnější.

Jak postupovat při zlepšování dvojitých oken?

Otvíravé okno

Výměna skla v otvíravém okně je také velice jednoduchá. Okenní rám musí být přiměřeně zdravý a otvíravé části nesmí být příliš zkřivené. Mírné zkřivení lze vyrovnat zbroušením či ohoblováním.

Dvojitá okna jsou většinou konstruována tak, že jednotlivá křídla mají tvar dosti vysokého obdélníku (poměr stran 1 : 2,5 až 1 : 4), a proto jsou panty relativně málo namáhané na ohyb a bezpečně vydrží i několikrát vyšší zatížení než při zasklení jednoduchým sklem původní tloušťky 2,5 mm. Nyní se bohužel používá standardně tloušťka 4 mm a při aplikaci dvojskla tak dojde ke zvýšení zátěže více než trojnásobnému. I přes to je otvírání a zavírání takového okna bez problémů. Samozřejmostí jsou ovšem namazané panty.

Samotná výměna může probíhat následujícím způsobem:

1. Zakoupíme dvojsklo (nebo sklo Heat Mirror) rozměru odpovídajícího zasklívanému prostoru. Rozměry nemusí být přesné na milimetr (opravujeme-li více „stejných“ oken, zjistíme, že každé křídlo je malinko jiné). Rozměr zasklívacího prostoru lze v rámci úprav mírně zvětšit.

2. Vysadíme křídla a libovolným způsobem z nich vyndáme zasklení, bez porušení skla je to mnohdy dost obtížné.

3. Pomocí horní frézky a frézy s bočním a dolním odběrem prohloubíme drážku tak, aby bylo sklo alespoň dva milimetry utopené. Sklo lze nechat i lícovat, ale pak je zapotřebí opatřit křídlo ještě dodatečnými přídržnými lištami. Nejlevnější horní frézka včetně laciných fréz je investice méně než dvoutisícová, je však lépe ji rozložit do více oken. V případě opravy jednoho okna je vhodnější si frézku zapůjčit.

4. Nevyfrézované rohy dodělat ručně dlátem.

5. Zasazené sklo by mělo mít na okrajích malou vůli, aby byla umožněna mírná dilatace.

6. Proti vypadnutí se sklo zajistí standardním způsobem. Do křídla se zatlačí malé zajišťovací plechové trojúhelníčky.

7. Sklo se zatmelí neutrálním silikonovým tmelem.

Neotvíravé okno

Nejprve zvážíme, zda okno chceme do budoucna otvírat. Tato možná trochu netradiční úvaha může do značné míry ovlivnit způsob renovace. Usoudíme-li, že okno není třeba otvírat (může to být případ řady oken v přízemí, kdy na větrání užijeme jen část, nebo malé okno vedle dveří apod.), je oprava okna jednodušší, levnější a účinnější. Celou venkovní část rámu napevno zasklíme jedním dvojsklem či lépe trojsklem podle velikosti okna tak, že do rámu po vyndaných křídlech sklo zatmelíme a překryjeme dřevěnými lištami tak, aby bezpečně drželo. Lišty mohou být zespodu opatřeny navíc proužkem polystyrenu s přesahem na rámeček trojskla. Takto lze upravit i pouze část okna a zbývající část nechat otvíravou - je to ostatně i dnes už poměrně časté řešení nových oken. Příčky v okně a vnitřní křídla necháme tak, jak jsou, kvůli pěknému vzhledu a kvůli prostorové tuhosti rámu okna. Vnitřní křídla lze i vyndat, ale lepších izolačních vlastností dosáhneme, necháme-li je tam.

Utěsnění okna

Ani výměna vnějšího jednoduchého skla za dvojsklo či trojsklo nezabrání rosení tohoto skla v okolí distančního rámečku. Důvodem rosení je nízká teplota uvnitř okna a přístup vlhkého vzduchu z místnosti. Zabránit tomu lze utěsněním vnitřních křídel, naopak vnější křídlo by úplně těsné být nemělo. Po těchto opatřeních se v prostoru dvojitého okna nachází relativně suchý venkovní vzduch a vnější okno se nerosí. Utěsnění je ostatně obecně důležité pro zlepšení vlastností vnitřního mikroklimatu. Větrá-li se netěsnostmi, je vzduch v zimě často příliš suchý (relativní vlhkost pod 30 %, přičemž optimum je od 45 do 60 %). Optimální vlhkosti dosáhneme utěsněním všech škvír a větráním podle potřeby krátkým intenzivním průvanem nebo řízeným větráním. Důležité je orientovat se i podle vlhkoměru, který by v těsném domě neměl chybět. Těsní se vždy nejvnitřnější stykové hrany křídel pomocí nalepovacího polyetylenového těsnění nebo je možné použít silikonové těsnění vmačkávané do drážky vyfrézované do vnitřního rohu profilu křídla.

Ludvík Trnka