Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Založení kompostu
Pouhá hromada nám nevytvoří dobrý kompost. Aby rozklad probíhal co nejlépe, musí být kompost více než metr široký. Optimální je 1,5-2 metry. Výška by neměla být menší než 1 metr. Délka libovolná, podle množství organické hmoty.
Založení kompostu ve velkém provozu závisí na volném prostoru. Při zakládání kompostu u malých farem či domácností bychom měli dodržet následující: umístění v částečně zastíněném rohu zahrady, vhodné v blízkosti druhů dřevin, jako je bez černý, líska, bříza a olše, které poskytují jednak stín a jednak svými kořenovými výměšky podporují život půdních organismů. Také by měl být založen na holé zemi, a ne na betonové podložce či fólii, aby byl zajištěn kontakt s půdními organismy a během zimy se např. žížaly mohly schovat hlouběji.
Základní podmínky kompostování
Podle následujících údajů lze kombinovat různé příměsi kompostu, aby byl splněn potřebný poměr C : N = 30 : 1.
Poměr C : N u kompostovaných látek
A jak to vlastně v takovém kompostu chodí?
Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 stupňů. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C. Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub. Houby pokračují v rozkladu organických látek, kterých je stále ještě dostatek. Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu, a tak vlastně kompost obohacují o dusík. Kromě toho mají příznivý vliv na vytvoření drobtovité struktury kompostu.
Ihned poté, co kompost zchladnul, osídlují ho drobní živočichové - svinky, hlístice, stonožky, chvostoskoci, žížaly a spousta jiných živočichů, kteří se živí právě půdními bakteriemi a opět se podílejí na rozkladu organických látek.
Zralost kompostu
A co možná nevíte?
Všeobecně platí ekologický zákon, podle něhož ta část rostliny, kterou určitý živočišný druh upřednostňuje jako potravu, je také výkaly tohoto druhu zvířat nejvíce podporována v růstu a vývoji.
Prasata se s oblibou živí hlízami a kořínky, které vyrývají svými rypáky. Není proto divu, že jejich na draslík bohatý hnůj (je-li zkompostován) jde k duhu především kořenovým plodinám - celeru, pórku, bramborám či řepě.
Kůň, který je původně stepním zvířetem, se živí suchou stonkovitou stravou, jeho hnůj podporuje tvorbu stonků a listů. Těžkou a jílovitou půdu dokáže krásně zkypřit a zlehčit. Koňský hnůj, obsahující hodně čpavku, se během svého rozkladu zahřívá, a to na velmi dlouhou dobu, což je vlastnost, která jej činí vhodným pro pařeniště na předpěstování.
Králičí hnůj je stejně jako hnůj koňský hnojem lehkým, suchým a bohatým na čpavek. Na zahrádce podporuje především růst listů a stonků.
Ovce a kozy, které rády žerou bylinky, křoví a olistěné větve, dávají hnůj, který se obzvlášť hodí k tomu, aby zlepšil kvalitu a aroma plodů, olejnin a bylinek. Všechny rostliny obsahující oleje, jako je hořčice, konopí, len a mák, i rostliny bohaté na éterické oleje a alkaloidy, jako jsou léčivky, získávají při ošetření kompostem z hnoje těchto druhů zvířat na kvalitě.
Ptáci obecně a především slepice nacházejí svou obživu na horní části rostliny, vyzobávají semena z vršku rostliny anebo je vyhrabávají i s červy ze země. Jejich hnůj je bohatý na fosfor a obsahuje růstové látky (auxiny), což rostliny podněcuje k tvorbě květů a plodů. Většinou se používá zákvas z tohoto hnoje s přídavkem na uhlík bohatého materiálu (např. sláma). Používá se na hnojení všech rostlin přinášejících květy, plody a semena.
Vše výše popsané platí pro bioodpad z domácností, tzv. komunální bioodpad, který je různorodý. U kompostování těchto bioodpadů je možné rozlišovat tyto typy:
Patří do kompostu Nepatří do kompostu
zbytky ovoce, zeleniny a květin zbytky masa, kosti
(přitahují psy a kočky a myši)
kousky dřeva, popel ze dřeva popel z uhlí
tráva (neošetřená herbicidy), listí, kořenící plevelné rostliny, chorobou
stonky a drobnější větve napadené rostliny, thuja, vratič, pelyněk
(mohou brzdit mikrobiální pochody)
znečištěný papír barevné tiskopisy (některé barvy
(čistý papír je lepší recyklovat) obsahují těžké kovy)
trus býložravých domácích zvířat čisticí prostředky, chemikálie, barvy,
(králíci, slepice, skot) ředidla, léky atd.
čajové sáčky, káva, malá plasty, porcelán, sklo
množství zbytků jídla
v malém množství i peří, vlasy a sáčky od vysavačů
slupky od citrusů a banánů (mohou obsahovat těžké kovy)
Světlana Vlašínová