Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

K třídění odpadů je třeba motivovat


Ivo Kropáček, č. 5/2006, str. 30

Kontejnery na tříděný odpad se staly běžnou součástí našich měst a obcí. Odpady třídí většina domácností. Přesto není systém sběru odpadků dostatečný a musí se změnit, otázka je: jak?

Neskládkovat kompostovatelný odpad

V ČR se stále skládkuje drtivá většina komunálních odpadů, tedy odpadků z našich popelnic, ale také trávy, listí a větví z úpravy městské zeleně nebo odpadků z košů u zastávek a zbytků po úklidu silnic a chodníků. Asi 13 % se recykluje a desetina odpadků pálí ve spalovnách.

Podle rozborů složení komunálních odpadů tvoří bezmála polovinu komunálních odpadů bioodpad, tedy kuchyňské zbytky, tráva, nebo listí. Tento odpad na skládkách hnije, přičemž se tvoří zápach a výluhy, které mohou kontaminovat podzemní vody. Proto se státy Evropské unie dohodly, že sníží množství skládkovaných bioodpadů až o 65 % do roku 2020 oproti roku 1995.

U nás však naopak míra skládkovaných bioodpadů stále roste. Je zcela evidentní. že máme-li dostát svému závazku, musí se systém nakládání s odpady od základů změnit. Namísto přemýšlení kam odpady odvézt, aby nebyly vidět a cítit, je nutné se zamyslet jak jejich produkci předejít, jak věci znovu použít a jak odpady účinně třídit a recyklovat.

Plán odpadového hospodářství

Vláda se v roce 2004 vydala správným směrem. Schválila Plán odpadového hospodářství do roku 2014. V Plánu se ČR zavázala recyklovat v roce 2010 polovinu komunálních odpadů, tak jako Rakousko. Podporovat takový systém sběru, který lidem vyhovuje více než chodit ke vzdáleným kontejnerům. A finanční prostředky z našich daní věnovat na rozvoj recyklace, a ne na budování kontroverzních spaloven odpadů.

Zůstalo však pouze u Plánu. Kraje dál plánují spalovny odpadů za miliardy, města a obce hodlají recyklovat mnohem méně než zmiňovanou polovinu a lidé se zlepšení třídění odpadů ne a ne dočkat. Přitom příležitostí k účinné změně je mnoho.

Potřebné změny

Obce by mohly změnit systém poplatku tak, aby se domácnostem vyplatilo odpadům předcházet, anebo je třídit. Většina obcí však vybírá poplatek takzvaně za hlavu s argumentem, že se tak sníží množství černých skládek. Výsledkem je, že černých skládek neubývá a lidé ztratili motivaci k důslednému třídění. Navíc se slovy „když už si tu popelnici platíme, tak ať je plná“, končí v popelnicích i to, co by tam dříve nekončilo. Často se jedná o trávu nebo jiný bioodpad. V Rakousku se obcím a regionům daří účinnou propagací domácího a komunitního kompostování (kompostoviště pro komunitu lidí, například bytový dům) snížit zastoupení bioodpadů v popelnicích z v EU standardní poloviny až na jednu třetinu. Lidé si tak sami doma ze svého odpadu vyrobí kvalitní hnojivo. Kompostování je známé také u nás, lidé si však pod pojmem kompost představují hromadu zahradního bioodpadu. Málokdo kompostuje také kuchyňské zbytky a nad tím, že by se správný kompost měl občas přehodit, se lidé maximálně pousmějí. Není tedy divu, že i na vesnicích zaplňuje více než polovinu popelnic bioodpad.

Možnosti opakovaného použití odpadů také nejsou dostatečně využity. Nápojové obaly mohou být zálohovány k znovu naplnění, tak jako v mnoha evropských zemích. Také opraven a půjčoven nářadí by mohlo být více a jejich umístění propagováno, tak jak to dělá třeba vídeňský magistrát.

I třídění odpadů by mělo doznat značných změn. Chuť třídit odpad závisí na vzdálenosti k nejbližšímu kontejneru. Pokud by domácnosti měly svůj kontejner přímo u domu, píše se do třídění zapojí. Takto funguje například pytlový systém sběru. Rodina třídí plasty do pytle, který je jednou za čas odvezen přímo od domu. Výhod je hned několik: lidé nemusí chodit nikam daleko ke kontejneru a mají jistotu, že jejich vytříděné suroviny neskončí na skládce, ale budou skutečně zrecyklovány.

Lidé by navíc měli dostat, tak jako v Rakousku nebo na Slovensku, možnost třídit také bioodpady. Speciální kontejnery, které zabrání kompostovatelnému odpadu, aby zapáchal, stojí již v Plzni nebo Uherském Hradišti. Třídění bioodpadu umožní následně výrobu bioplynu, nebo kompostu, který dodá do půdy stále ubývající organickou hmotu.

Spalovny - pokušení pro novou vládu

Mluví se o tom, že doposud nenaplňovaný odpadový plán ČR by měl být za nové vlády změněn. Stejný osud by měl postihnout oba hlavní zákony o odpadech a o obalech. Nová vláda by měla využít příležitosti a zdražit směšně nízké poplatky za skládkování a pálení odpadů, tím by nastartovala třídění a recyklaci. Bude nutné také podpořit kompostování odpadů. vratné lahve a pytlový systém sběru odpadů a zavést sběr bioodpadů. Peníze z našich daní by měla vláda nasměrovat namísto do budování skládek a spaloven na zlepšení třídění odpadů, aby třídění bylo stejně snadné jako házet odpady do popelnice.

Pokušení nepouštět se do nutných reforem bude celá řada. Vybudovat megaspalovnu komunálních odpadků podle libereckého vzoru je velmi snadné řešení. Odpady z popelnic stačí nasměrovat ze skládek do spaloven. Splní se tím požadavek snížit množství skládkovaných bioodpadů a navíc se z odpadli vyrobí energie. O více než dvě miliardy z fondů Evropské unie si přitom stačí jen požádat. Ostatně čím větší projekt, tím více možností předat zakázku spřátelené firmě.

O co výhodnější by byly projekty mikroregionů, které by se znalostí prostředí i místních lidí mohly připravit cílenou kampaň pro kompostování kuchyňských odpadů. Vybudovat sběrné středisko, kompostárnu, nebo bioplynovou stanici a zavést pytlový sběr a třídění bioodpadu. Takovéto projekty by za zlomek prostředků řešily problémy přímo v místě svého vzniku a za přispění místních lidí.

O nových odpadových zákonech a změně odpadového Plánu by se mělo hovořit na podzim. Zastánci snadných řešení na to jak se zbavit odpadu, povzbuzení vidinou evropských dotací, již nyní tlačí na změny. po kterých by v ČR vyrostly spalovny jako houby po dešti. Ekologicky smýšlející jednotlivce i organizace čeká horký podzim. První petice proti spalovnám a za zlepšení recyklace vznikají ve východních a jižních Čechách, v Brně nebo Praze. Více informací získáte na www.hnutiduha.cz/odpady


Ing. Ivo Kropáček - vedoucí odpadových projektů Hnutí Duha

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu