Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Hluk - manuál obtěžovaného občana


č. 4/2006, str. 26-27

Obtěžuje Vás každodenní provoz na dálnici blízko Vašeho domu? Ruší Váš klidný spánek ozvěny nočního veselí z nedaleké hospody? Dovádí Vás provoz na letištní dráze za humny k šílenství? Zde je několik rad a stručné shrnutí základních právních kroků, které můžete v takové situaci učinit. Většinu informací lze vztáhnout nejen na hluk, ale i na vibrace.

Máte vždy dvě základní možnosti - buď se vydáte cestou žaloby v soukromém právu (o níž se zmíníme na závěr), nebo budete sledovat linii veřejnoprávní. Zde existuje několik navazujících „etap“ možných aktivit:

1. Ověřit právní status zdroje hluku

Je možné, že stavba nebo zařízení, které jsou zdrojem hluku, nejsou užívány řádně a v souladu s právem. Proto je užitečné v první fázi ověřit, zda vlastník nemovitosti nepřekračuje zákon. To znamená zjistit, zda:

  • je stavba v souladu s územním plánem (§ 3-31a stavebního zákona1; s územním plánem se můžete seznámit na stavebním úřadu),
  • bylo pro stavbu v územním řízení vydáno rozhodnuti o umístění stavby (§ 32 a další stav. zák.),
  • bylo pro stavbu vydáno i stavební povolení (§ 54 a násl. stav. zák.)

a především, jestli je stavba v souladu s těmito rozhodnutími. (Stavbou, jak ji chápe zákon, je mj. i silnice.) Dále se zaměřte na to:

  • není-li stavba v předčasném užívání nebo ve zkušebním provozu (dle § 83 a 84 stav. zák.). Zde se dá např. urgovat několik let trvající „provizorní“ řešení a nebo rozpor s podmínkami povolení,
  • byla-li provedena kolaudace stavby (§ 76 a další stav. zák.), potažmo, je-li stavba užívána v souladu s kolaudačním rozhodnutím.

Některé větší objekty podléhají také proceduře posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)2; ta může být zdrojem informací o dopadech stavby nebo zdroje hluku.

2. Zjistit informace o (ne)činnosti krajské hygienické stanice

Krajská stanice jakožto orgán ochrany veřejného zdraví řeší i problematiku obtěžování hlukem. Je tedy namístě zjistit:

  • zda o zdroji hluku ví,
  • zda prováděla/nechala provádět nějaké měření intenzity „Vašeho“ hluku,
  • zda se ke zdroji hluku vyjadřovala jako dotčený orgán státní správy (dle § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví3, a to např. ve všech výše uvedených řízeních o stavbě včetně procesu EIA),
  • zda nepovolila provozovateli zdroje hluku „výjimku“ umožňující zákonný limit překročit (provoz nadlimitního zdroje hluku nebo vibrací dle § 31/l zákona o ochraně veřejného zdraví), pokud ano, za jakých podmínek, na jak dlouho a jaké jsou způsoby kontroly jejich dodržování,
  • kdo prováděl měření, jež byla podkladem pro eventuální rozhodnutí, resp. kdy bylo jakékoli měření prováděno a nakolik tehdejší stav koresponduje s dnešním,
  • nebylo-li měření prováděno, je-li zahrnuto v plánu kontroly krajského hygienika.

3. Měření

Dalším možným postupem je měření intenzity hluku, respektive zjištění, zda byly překročeny zákonné hygienické limity. Otázkou je, kdo měření provede a kdo ho zaplatí. V ideálním případě provede krajský hygienik měření na základě Vašeho podnětu (stížnosti) z vlastního rozhodnutí a na své náklady. Měření také provede, je-li toto zahrnuto v kontrolním plánu. Další možným řešením je, že orgánu podklady k rozhodnutí dodáte sami - za jejich vypracování zaplatíte. V tom případě je nutné se obrátit na autorizovanou osobu (doporučí Vám ji krajský hygienik nebo je např. možné hledat v seznamu znalců a tlumočníků na www.justice. cz). Z protokolu o měření musí především být jasné, zda byly překročeny zákonné limity.

4. Stížnost, podnět k provedení dozoru, přezkum mimo odvolací řízení, správní žaloba

Posledním krokem je vhodný právní postup jako reakce na zjištěná fakta. Možnosti jsou tyto:

- Krajský hygienik odmítl provést měření: Potom je namístě podat na jeho postup stížnost hlavnímu hygienikovi ČR - popsat mu situaci a žádat, aby krajský hygienik zvážil využití svých pravomocí v daném případě.

- Máte doklady o provozování nadlimitního zdroje hluku bez povolení: Vyzvěte krajského hygienika k uplatnění jeho pravomocí (může danou činnost do odstranění nezákonnosti zakázat; odejmout vydané povolení k překročení limitů, nesplňuje-li provozovatel podmínky, za kterých bylo vydáno; je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, může zakázat provoz zdroje hluku; je-li porušen zákon, měl by také uložit pokutu).

- Krajský hygienik bez přesvědčivého důvodu odmítne své pravomoci využít: Opět je možné si stěžovat nadřízenému - hlavnímu hygienikovi ČR.

- Na návrh provozovatele je zahájeno řízení o povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku: Je třeba se snažit do tohoto řízení co nejvíce zasáhnout. Zákon Vám účastenství v řízení nepřiznává (podle našeho názoru v rozporu s Ústavou). Každopádně máte možnost úřad informovat a do řízení zasahovat nepřímo formou stížností a věcných námitek - se všemi podloženými fakty takto získanými se úřad musí vypořádat.

- Úřad vydá rozhodnutí o povolení nadlimitního provozu: I jako neúčastníci řízení můžete podat podnět k přezkumu mimo odvolací řízení podle § 65 správního řádu4. V tom případě se přezkoumává pouze zákonnost, nikoli věcná nesprávnost rozhodnutí. Věcnou nesprávnost postupu hygienika lze napadnout opět stížností hlavnímu hygienikovi.

- Úřad vydá rozhodnutí o povolení nadlimitního provozu: Taktéž lze podat žalobu v rámci správního soudnictví, jste-li provozem dotčeni na svých právech (včetně zdraví). Touto žalobou budete napadat vydané rozhodnutí orgánu státní správy.

Sousedská žaloba

Tato žaloba je institutem soukromého práva a s předešlým postupem nesouvisí. Soud by při svém rozhodování neměl primárně posuzovat, zda je překročen zákonný limit, ale měl by podle § 127 občanského zákoníku5 a na základě existující judikatury posoudit, zda jste ze sousedního pozemku hlukem obtěžováni „nad míru přiměřenou poměrům“. Podkladem žaloby by měly být informace o intenzitě hluku a s ním souvisejícího rušení (např. i škody na nemovitosti, snížení její kupní ceny v souvislosti s novým zdrojem hluku, škody na zdraví atd.). Soud rozsudkem může přikázat provozovateli zdroje hluku (vlastníku „obtěžující“ nemovitosti), aby se zdržel jednání, kterým zasahuje do vašich práv.

Přístup k informacím

V průběhu Vašeho snažení se můžete setkat s úředníky neochotnými Vám poskytnout, ať už z jakéhokoli důvodu, potřebné informace o zdroji hluku. Jako účastník řízení zmíněných ad 1 (účastníkem většiny zmíněných řízení podle stavebního zákona je majitel dotčených sousedních pozemků) máte právo nahlížet a kopírovat ze spisu. I když jím nejste, pořád máte podle českých informačních zákonů6 právo na úřadech žádat o informace, které mají k dispozici (nejsou-li chráněny - např. osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Pokud na Vaši žádost o informaci úřad ve lhůtě nereaguje, vzniká rozhodnutí o odepření sdělení informace, proti kterému se můžete odvolat. Častým argumentem „nesdílných“ úředníků je, že žádané materiály jsou majetkem investora. To ale není pravda, jsou-li tyto materiály podkladem jakéhokoli rozhodnutí státního orgánu, neboť takto tvoří součást spisu.

Právní předpisy:

  1. zákon č.   50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  2. zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
  3. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  4. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
  5. zákon č.   40/1964 Sb., občanský zákoník
  6. zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí; zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Ekologický právní servis, Dvořákova 13, 60200 Brno

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu