Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Bílé nosy netopýrů


Jan Zukal, č. 1/2012, str. 28

Syndrom bílého nosu je pojmenován po typické bílé plísni na čenichu zimujících netopýrů. Poprvé ji objevil u netopýrů hnědavých v únoru 2006 speleolog v jeskyni na severovýchodě USA. Netopýři zmateně poletovali nebo leželi mrtví na zemi poblíž vchodů. Ukázalo se, že nárůsty v obličeji, ale i na jiných částech těla (boltce, létací blány apod.) způsobuje nový druh plísně popsaný v roce 2009 pod názvem Geomyces destructans (Gd).

V Evropě byla nákaza poprvé zjištěna v březnu 2009 v jeskyni na jihozápadě Francie, kde byl nalezen netopýr velký s plísní na obličeji. Do roku 2011 byl prokázán výskyt již ve 12 evropských státech včetně ČR, kde byly poprvé provedeny histopatologické analýzy, které potvrdily shodu onemocnění s americkými případy.

Plíseň Gd je charakteristická svou chladnomilností (roste od 2 do 18 °C), a jelikož produkuje velké spóry, probíhá nákaza pravděpodobně kontaktem jedinců uvnitř zimoviště. Nejnovější výzkumy v Americe prokázaly, že původce mykózy je také příčinou hynutí netopýrů, přičemž nemoc způsobila v USA od roku 2006 úhyn více než 1 milionu jedinců a počty zimujících netopýrů poklesly na některých lokalitách o 80 až 100 %.

V ČR je nejvíce ohroženým druhem netopýr velký, u kterého byla zjištěna na některých lokalitách až 50% nemocnost a byl zaznamenán mírný pokles jeho početnosti. Ovšem v Evropě nebyl doposud pozorován masivní úhyn netopýrů jako v USA. Může to být tím, že plíseň je původem z Evropy, kde se jí netopýři již přizpůsobili. Výzkumy v ČR totiž prokázaly, že Gd napadá netopýry s rozdílnou intenzitou na různých lokalitách a největší záchyt napadených jedinců bývá na konci hibernačního období, kdy mají netopýři oslabenou imunitu. Zároveň dochází k určitým změnám ve strategii zimování netopýrů (zmenšení shluků během zimování), ale nebylo zjištěno atypické chování ani zvýšení letové aktivity.

Jan Zukal
Ústav biologie obratlovců AV ČR

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu