Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Bílé nosy netopýrů


Jan Zukal, č. 1/2012, str. 28

Syndrom bílého nosu je pojmenován po typické bílé plísni na čenichu zimujících netopýrů. Poprvé ji objevil u netopýrů hnědavých v únoru 2006 speleolog v jeskyni na severovýchodě USA. Netopýři zmateně poletovali nebo leželi mrtví na zemi poblíž vchodů. Ukázalo se, že nárůsty v obličeji, ale i na jiných částech těla (boltce, létací blány apod.) způsobuje nový druh plísně popsaný v roce 2009 pod názvem Geomyces destructans (Gd).

V Evropě byla nákaza poprvé zjištěna v březnu 2009 v jeskyni na jihozápadě Francie, kde byl nalezen netopýr velký s plísní na obličeji. Do roku 2011 byl prokázán výskyt již ve 12 evropských státech včetně ČR, kde byly poprvé provedeny histopatologické analýzy, které potvrdily shodu onemocnění s americkými případy.

Plíseň Gd je charakteristická svou chladnomilností (roste od 2 do 18 °C), a jelikož produkuje velké spóry, probíhá nákaza pravděpodobně kontaktem jedinců uvnitř zimoviště. Nejnovější výzkumy v Americe prokázaly, že původce mykózy je také příčinou hynutí netopýrů, přičemž nemoc způsobila v USA od roku 2006 úhyn více než 1 milionu jedinců a počty zimujících netopýrů poklesly na některých lokalitách o 80 až 100 %.

V ČR je nejvíce ohroženým druhem netopýr velký, u kterého byla zjištěna na některých lokalitách až 50% nemocnost a byl zaznamenán mírný pokles jeho početnosti. Ovšem v Evropě nebyl doposud pozorován masivní úhyn netopýrů jako v USA. Může to být tím, že plíseň je původem z Evropy, kde se jí netopýři již přizpůsobili. Výzkumy v ČR totiž prokázaly, že Gd napadá netopýry s rozdílnou intenzitou na různých lokalitách a největší záchyt napadených jedinců bývá na konci hibernačního období, kdy mají netopýři oslabenou imunitu. Zároveň dochází k určitým změnám ve strategii zimování netopýrů (zmenšení shluků během zimování), ale nebylo zjištěno atypické chování ani zvýšení letové aktivity.

Jan Zukal
Ústav biologie obratlovců AV ČR

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu