Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Jak se to rodí u nás


Alena Malíková, č. 5/2012, str. 6
Setkání na poli. Plánovací schůzka kopřivnické KPZ na hospodářství Šelongových v březnu 2012. Foto Jiří Hrubý
Setkání na poli. Plánovací schůzka kopřivnické KPZ na hospodářství Šelongových v březnu 2012. Foto Jiří Hrubý

Díky neúnavnému úsilí zejména Jana Valešky z PRO-BIO Ligy se k nám dostávají zprávy z ciziny, přijíždějí členové zahraničních komunit, mnozí čeští zájemci včetně sedláků měli možnost navštívit francouzské AMAPy (Associations pour le Maintien d’une Agriculture Paysanne) či anglické CSA (Community Supported Agriculture). O pojmu i dění kolem KPZ je možné se dočíst na www.biospotrebitel.cz a www. kpzinfo.cz. Co se v tomto směru událo v letošním roce na severu Moravy?

V lednu se uskutečnilo v ostravském Cooltour setkání se členy německé a anglické komunity. To bylo impulsem pro první komunitou podporované zemědělce u nás. Vzali jsme si za vzor práci Annie Weidknnet z francouzského Toulouse, která zde založila a dále vede hnutí AMAP - nejprve jednání s několika vážnými zájemci o zeleninu v bedýnkách následované osvětou a získáváním dalších odběratelů.

Manželé Šelongovi z Pustějova se přihlásili k ekologickému hospodaření na jaře 2011 s tím, že budou pěstovat zeleninu. Velkým posunem v úvahách o tom, na koho by se mohli s produkcí obracet, byla jejich účast na zmíněné lednové „informační tour“. Představy Šelongových získávaly jasnější podobu: 14. března 2012 jsme se sešli v kopřivnické „[árt té kafé] Mandala“ s prvními zájemci o zeleninu v bedýnkách. Paní Gabriela povídala o historii statku, o ekologickém hospodaření, o plánovaném setí a výsadbách zeleniny, odhadla počet bedýnek na 40 každých 14 dní od začátku června do konce sezony. Bedýnky se zeleninou budou stejné, platit za ně se bude vždy měsíc dopředu (v tomto se zatím odlišuje kopřivnické KPZ od zahraničních, kde se platí vždy před začátkem sezony za produkci celého roku). Budoucí spotřebitelé se ptali na další druhy a odrůdy zeleniny, jejich množství, ostatní zemědělské produkty; společně jsme hledali místo, kde v Kopřivnici by se mohly bedýnky se zeleninou pravidelně skládat. Ihned se, jakoby zázrakem, našlo. Následující setkání se uskutečnilo v sobotu 24. března přímo na hospodářství v Pustějově. Prohlídka pozemků, přístup Šelongových, představy sedláků i spotřebitelů potvrdily, že stojí za to komunitou podporované zemědělství vyzkoušet. Dohodli jsme se na tom, že každý dá svým známým vědět o možnosti nákupu bedýnky se zeleninou, a v úterý 27. března ohlásila paní Gabriela stop. Dnes Šelongovi dodávají zeleninu 40 bedýnkářům do Kopřivnice, přebytky do Lesní školky Na Kozinci v Rožnově pod Radhoštěm, brambory v kvalitě bio do vybraných beskydských hotelů.

Alena Malíková
Regionální centrum PRO-BIO Moravská brána, Příbor

 


Co je to KPZ

Za krkolomným názvem komunitou podporované zemědělství (KPZ) se skrývá docela jednoduchá myšlenka: přímé partnerství skupiny lidí, chcete-li spotřebitelů, a sedláka. Základem svazku je dlouhodobé sdílení úrody, ale i neúrody v zemědělství. KPZ (anglicky CSA - Community Supported Agriculture) je v některých zemích již poměrně rozšířené a např. francouzský systém nazvaný AMAP přináší potraviny statisícům lidí a pomáhá tisícům drobných, rodinných statků.

KPZ také převratně zkracuje cestu potravin ke spotřebiteli a vytváří srozumitelné vazby. V době, kdy se už jen málokdo vyzná v tom, za jakých okolností a za jakou cenu vznikají potraviny, které si běžně kupujeme, kdy jsou toky financí plynoucích zemědělsko-potravinářským odvětvím neprůhledné, se zdá zjednodušení vazeb a jejich zosobnění jednou z cest.

Komunitou podporované zemědělství může prospívat drobným zemědělcům, krajině (šetrné hospodaření, zachování biodiverzity a krajinného rázu) i spotřebitelům (čerstvé a lokální potraviny) a nabízet řešení některých environmentálních problémů (krátká přepravní vzdálenost, a tedy snížení dopravy, energetická soběstačnost a posílení lokální ekonomiky).

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu