Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
je poesie vyšlapaných slepičinců
je poesie díry v hlavě a proudu krve z krční tepny
je poesie zapírání se nohama v neviditelném prázdnu
je poesie která krev šlehá jako sníh
je poesie úplného spotřebování těla
je poesie dokonalé dělby práce
je poesie v níž se mísí studená a horká voda
je poesie které se kouří od úst
je poesie řeznicky broušená ocílkou
je poesie kterou nevyučená ruka ztupí s dobrým úmyslem
je poesie při níž hrozí úraz
je poesie trhání paznehtů
je poesie při níž vždy někdo musí držet konečník
je poesie která začíná na začátku a končí na konci
je poesie kouřících střev a spařeného jazyka
je poesie ostrá jako čerstvě vykopaný křen
je poesie ze které se podlamují kolena a točí hlava
je poesie od rána až do klekání
je poesie hučícího pařáku a udržování ohně
je poesie zamženého okna a škvařícího se sádla
je poesie mastná poesie hojnosti
je poesie která v plechovkách či zauzená vydrží na celý rok
je poesie ovaru a společné modlitby nad polévkou
je poesie nad níž zní umíráček
je poesie obrácení žaludku a praní střev
je poesie neustálého dochucování hmoty
je poesie s níž se mnozí nedokáží vyrovnat
je poesie která předení koček mění v psí vrčení
je poesie která dělá z vegetariána krvežíznivou šelmu
je poesie při níž je potřeba jen mála slov
je poesie která se odehrává mimo trh
je poesie navýsost environmentální
je poesie která vždy změní život alespoň jednomu tvoru
je poesie mlýnku na maso který mele namočené housky
je poesie pro všechny generace
je poesie která musí jít od ruky
je poesie v níž praxe převládá nad teorií
je poesie CO2 neutrální
je poesie lokální spotřeby
je poesie kterou chce potlačit státní aparát a spojené síly soudruhů z Bruselu
je poesie bezodpadová
je poesie kterou dnes vyneseme na hnůj
je poesie kterou na jaře zaoráme a na podzim sklidíme
je poesie která nás sbližuje se zemí i nebem
je poesie předávaná po staletí
je poesie o úctě k živému tvoru
je poesie o úctě k člověku
Radek Štěpánek
/Norbertu Holubovi/
Žije střídavě v Prachaticích a Netolicích. Pracuje jako novinář. V roce 2010 mu vyšla básnická sbírka Soudný potok (edice Srdeční výdej, Masarykova univerzita), letos bibliofilie Přeletět moře nad Bezdreví (nakladatelství Adolescent).
Poezie Radka Štěpánka je poezií přirozenou, žitou, vyčekanou, poezií dvorku, krajiny, volavek nad večerním rybníkem. Bez patosu, trivialit, rurálních archaismů či stylizací. Poezie dřevěná, kožená, kostěná. Tichá tam, kde je třeba se ztišit, expresivní tam, kde těžko lze ruce, srdce či hlas udržet v klidu. „Poesie, která předení koček mění v psí vrčení“.
-pč-